Tornáda jsou v Česku výjimečná, to čtvrteční bylo asi nejsilnější v moderních dějinách

Ve čtvrtek večer zasáhlo jižní Moravu silné tornádo, podle meteorologa Michala Žáka mohlo mít sílu až F4, což by znamenalo nejsilnější bouři tohoto typu v moderních dějinách našich zemí.

Tornádo je meteorologický jev, při němž se rotující vír se zhruba svislou osou pohybuje rychlostí až 500 km v hodině. Tornáda jsou viditelná v důsledku kondenzace vodní páry jako sloupce ve tvaru nálevky či sloního chobotu. 

Tornáda mohou trvat jen několik desítek vteřin, ale i několik hodin. Aby se dala bouře považovat za tornádo, musí se jeho základna dotknout země. Pokud se to nestane, říká se tomuto jevu tromba. Tromby nemají tak velké ničivé účinky – takových bývá v ČR ročně pozorováno zhruba deset. Nejčastěji se tornáda vyskytují ve Spojených státech, v průměru jde o 1200 tornád ročně. Zhruba jedno procento z tohoto počtu tvoří ničivá tornáda stupně F4/EF4 či F5/EF5.

Síla tornád se měří podle taktvané Fujitovy stupnice. Čtvrteční tornádo mělo zřejmě sílu F3–F4, doposud přitom v České republice byla zaznamenána maximálně tornáda o síle F3:

Fujitova stupnice intenzity tornád
Zdroj: Wikimedia Commons

Kosmas o tornádu

Poprvé bylo v českých zemích tornádo zaznamenáno 30. července 1119 v Praze. V Kosmově kronice se o něm píše jako o „Satanovi v podobě víru“, tornádo zničilo velkou část knížecího paláce na pražském Vyšehradě.

Nejdéle trvající tornádo na území Česka se vyskytlo v roce 1910, trvalo přes tři hodiny a urazilo dráhu přibližně od Českých Budějovic ke Karlovým Varům. Běžně ale česká tornáda trvají nejvýš několik minut a urazí stovky metrů. Nejničivější tornádo v posledních desetiletích bylo v Litovli v červnu 2004. 

Výběr případů ničivých tornád v Česku v posledních 20 letech:

20. dubna 2000 – Obcí Studnice na Vyškovsku se prohnalo tornádo. Za necelých 20 minut poškodilo 23 domů.

14. května 2002  –Tornádo poškodilo v Hevlíně na Znojemsku střechy 30 domů.

9. června 2004 – Nad Litovlí na Olomoucku se přehnalo tornádo a zpustošilo třetinu města – u zhruba 50 domů strhlo nebo poškodilo střechy, popadaly desítky stromů. Rychlost větru přesáhla 330 kilometrů v hodině, škody byly odhadnuty na 100 milionů Kč. 

5. června 2005  – dva domy v Třebomi na Opavsku zničilo tornádo.

19. července 2007 – Tornádo zasáhlo Zbytiny na Prachaticku. Odnášelo střechy domů a kácelo stromy.

25. června 2008 – Tornádo na Chrudimsku způsobilo rozsáhlé polomy v lesích, poničeno bylo mnoho budov. Státní lesy přišly asi o 170 tisíc metrů krychlových dřeva. Vítr zničil lesy například v katastru obcí Rabštejnská Lhota, Slatiňany, Škrovád, Závratec, Nerozhovice nebo Vápenný Podol.

24. srpna 2010 – V Olešnici na Blanensku tornádo poškodilo střechy bezmála 20 objektů, z toho čtyři těžce.

21. června 2011 – Tornádo zasáhlo pardubickou okrajovou část Staré Čívice a další obce na Pardubicku a Chrudimsku. Způsobilo škody za desítky milionů korun.

18. června 2013 – V Krnově na Bruntálsku tornádo poničilo střechy na více než 40 budovách. Osm lidí utrpělo lehká poranění.

24. května 2016 – Tornádo zničilo některé nemovitosti v Červené Hoře na Náchodsku.

23. září 2018 – Tornádo řádilo v Horšově na Domažlicku v pásu dlouhém asi tři kilometry.

23. září 2018 – Tornádo zasáhlo Kněževes a Chrášťany na Rakovnicku, kde poškodilo střechy domů a vyvracelo stromy. Poté způsobilo polomy v nedalekém lese.

24. června 2021 – Na jihu Moravy, na Břeclavsku a Hodonínsku, se podle meteorologů objevilo tornádo. Srovnaná se zemí je podle místostarosty Marka Babisze polovina obce Hrušky na Břeclavsku. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci se domnívají, že našli prastarého předchůdce písma

První písmo podle učebnic dějepisu vzniklo na Blízkém východě, někdy kolem roku 3400 před naším letopočtem. Němečtí vědci ze Saarlandské univerzity teď ale tvrdí, že našli důkazy o tom, že historie písma je mnohem, mnohem starší. Možná dokonce o desítky tisíc let.
před 17 hhodinami

USA se na Trumpův pokyn vrací ke glyfosátu. Ministr Kennedy otočil

Prezident Donald Trump minulý týden vydal exekutivní příkaz, kterým se rozhodl podpořit domácí produkci fosforu a herbicidu glyfosátu. Chemikálii řada organizací viní z negativních dopadů na lidské zdraví, i kvůli možnému riziku rakoviny. Aktivně proti ní v minulosti vystupoval i současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší. Ve vládním angažmá otočil s tím, že na glyfosátu je závislé americké zemědělství.
před 19 hhodinami

Bouba a kiki fungují i u kuřat. Vědci boří jeden z pilířů jazykovědy

Nový výzkum italských psychologů zjistil, že jedno z univerzálních pravidel v lidském jazyce zřejmě nemá nic společného s řečí. Funguje totiž také u kuřat, která od lidí dělí tři sta milionů let evoluce.
před 20 hhodinami

Před 70 lety padla Stalinova modla. Pomohl k tomu ze záhrobí i Lenin

Takzvaná „Fronta na maso“ – monumentální Stalinův pomník na pražské Letné – stál na místě necelý rok, když se nad jeho existencí už začaly stahovat mraky. Před 70 lety totiž začal XX. sjezd Komunistické strany Sovětského svazu. Tehdejší první tajemník Nikita Chruščov na něm poprvé veřejně odsoudil Stalinovy zločiny a vytváření jeho kultu osobnosti. Projev byl tajný, brzo se ale dostal do světa. A Stalinova sláva začala uvadat. Příslib společenského uvolnění ale Sověti následně rázně utnuli.
včera v 07:00

Porno, sítě, hry. Hyde Park Civilizace řešil digitální hrozby

Stále mladší děti tráví stále více času na sociálních sítích. Ty jim poskytují spoustu zábavy, poznání i sociálních vazeb, ale také skýtají mnoho nástrah. Pro rodiče může být složité tato rizika pochopit, protože v jejich mládí nebyla lidská identita natolik propojená s tou digitální a většina takových hrozeb nebyla tak rozšířená. Tématu se věnoval Hyde Park Civilizace.
včera v 06:30

Marihuana v dospívání zdvojnásobuje riziko duševních nemocí

Téměř půl milionu mladých lidí zkoumali američtí vědci v rozsáhlé studii, která se věnovala konzumaci marihuany. Výzkum ukázal, že existuje souvislost mezi kouřením konopí a vznikem psychických chorob. A s velkou pravděpodobností jde o souvislost příčinnou.
23. 2. 2026

Zákaz mobilů ve školách dle výzkumu přímo nezlepšuje známky ani duševní pohodu

Zákaz mobilních telefonů ve školách nevede přímočaře ke zlepšení studijních výsledků. Žáci sice nejsou tak rozptylováni, ale na druhou stranu roste neklid a nekázeň ve třídách. Vyplývá to z dat z 21 zemí včetně Česka, která analyzovali vědci výzkumného týmu IRTIS Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Podle tohoto výzkumu plošné zákazy nefungují a nejsou tedy ani univerzálním řešením. Vhodnější je přizpůsobit pravidla místním podmínkám.
23. 2. 2026

Při extrémních vedrech vznikají nad městy nanočástice schopné proniknout do plic

Světová velkoměsta se vlivem oteplování planety i toho, jak zastavěná jsou, stávají stále rozpálenějšími kotli. Má to v mnoha ohledech negativní dopady na lidské zdraví. Teď vědci popsali další možný: vznik atmosférických aerosolů složených z nanočástic, které mohou proniknout do plic. To se donedávna pokládalo za nepravděpodobné.
23. 2. 2026
Načítání...