Tornáda jsou v Česku výjimečná, to čtvrteční bylo asi nejsilnější v moderních dějinách

Ve čtvrtek večer zasáhlo jižní Moravu silné tornádo, podle meteorologa Michala Žáka mohlo mít sílu až F4, což by znamenalo nejsilnější bouři tohoto typu v moderních dějinách našich zemí.

Tornádo je meteorologický jev, při němž se rotující vír se zhruba svislou osou pohybuje rychlostí až 500 km v hodině. Tornáda jsou viditelná v důsledku kondenzace vodní páry jako sloupce ve tvaru nálevky či sloního chobotu. 

Tornáda mohou trvat jen několik desítek vteřin, ale i několik hodin. Aby se dala bouře považovat za tornádo, musí se jeho základna dotknout země. Pokud se to nestane, říká se tomuto jevu tromba. Tromby nemají tak velké ničivé účinky – takových bývá v ČR ročně pozorováno zhruba deset. Nejčastěji se tornáda vyskytují ve Spojených státech, v průměru jde o 1200 tornád ročně. Zhruba jedno procento z tohoto počtu tvoří ničivá tornáda stupně F4/EF4 či F5/EF5.

Síla tornád se měří podle taktvané Fujitovy stupnice. Čtvrteční tornádo mělo zřejmě sílu F3–F4, doposud přitom v České republice byla zaznamenána maximálně tornáda o síle F3:

Fujitova stupnice intenzity tornád
Zdroj: Wikimedia Commons

Kosmas o tornádu

Poprvé bylo v českých zemích tornádo zaznamenáno 30. července 1119 v Praze. V Kosmově kronice se o něm píše jako o „Satanovi v podobě víru“, tornádo zničilo velkou část knížecího paláce na pražském Vyšehradě.

Nejdéle trvající tornádo na území Česka se vyskytlo v roce 1910, trvalo přes tři hodiny a urazilo dráhu přibližně od Českých Budějovic ke Karlovým Varům. Běžně ale česká tornáda trvají nejvýš několik minut a urazí stovky metrů. Nejničivější tornádo v posledních desetiletích bylo v Litovli v červnu 2004. 

Výběr případů ničivých tornád v Česku v posledních 20 letech:

20. dubna 2000 – Obcí Studnice na Vyškovsku se prohnalo tornádo. Za necelých 20 minut poškodilo 23 domů.

14. května 2002  –Tornádo poškodilo v Hevlíně na Znojemsku střechy 30 domů.

9. června 2004 – Nad Litovlí na Olomoucku se přehnalo tornádo a zpustošilo třetinu města – u zhruba 50 domů strhlo nebo poškodilo střechy, popadaly desítky stromů. Rychlost větru přesáhla 330 kilometrů v hodině, škody byly odhadnuty na 100 milionů Kč. 

5. června 2005  – dva domy v Třebomi na Opavsku zničilo tornádo.

19. července 2007 – Tornádo zasáhlo Zbytiny na Prachaticku. Odnášelo střechy domů a kácelo stromy.

25. června 2008 – Tornádo na Chrudimsku způsobilo rozsáhlé polomy v lesích, poničeno bylo mnoho budov. Státní lesy přišly asi o 170 tisíc metrů krychlových dřeva. Vítr zničil lesy například v katastru obcí Rabštejnská Lhota, Slatiňany, Škrovád, Závratec, Nerozhovice nebo Vápenný Podol.

24. srpna 2010 – V Olešnici na Blanensku tornádo poškodilo střechy bezmála 20 objektů, z toho čtyři těžce.

21. června 2011 – Tornádo zasáhlo pardubickou okrajovou část Staré Čívice a další obce na Pardubicku a Chrudimsku. Způsobilo škody za desítky milionů korun.

18. června 2013 – V Krnově na Bruntálsku tornádo poničilo střechy na více než 40 budovách. Osm lidí utrpělo lehká poranění.

24. května 2016 – Tornádo zničilo některé nemovitosti v Červené Hoře na Náchodsku.

23. září 2018 – Tornádo řádilo v Horšově na Domažlicku v pásu dlouhém asi tři kilometry.

23. září 2018 – Tornádo zasáhlo Kněževes a Chrášťany na Rakovnicku, kde poškodilo střechy domů a vyvracelo stromy. Poté způsobilo polomy v nedalekém lese.

24. června 2021 – Na jihu Moravy, na Břeclavsku a Hodonínsku, se podle meteorologů objevilo tornádo. Srovnaná se zemí je podle místostarosty Marka Babisze polovina obce Hrušky na Břeclavsku. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
před 30 mminutami

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
před 1 hhodinou

Lední medvědi se geneticky adaptují na změny klimatu

Studie vědců z University of East Anglia (UEA) popsala, že se u ledních medvědů, které zkoumali v jihovýchodním Grónsku, začala měnit aktivita některých genů. Jedná se především o ty spojené s teplotním stresem, stárnutím a metabolismem. Podle studie to naznačuje, že se možná pokoušejí přizpůsobit prokazatelně teplejším podmínkám.
před 3 hhodinami

Fotograf v Alpách náhodou objevil Údolí dinosaurů s tisíci stop

V národním parku Stelvio v italském regionu Lombardie fotograf přírody náhodou objevil otisky, ze kterých se následně vyklubaly tisíce stop dinosaurů. Paleontologové jejich stáří odhadují na 210 milionů let. Nález považují za největší svého druhu v Alpách a za jeden z nejvýznamnějších na světě.
před 4 hhodinami
Načítání...