Tornáda jsou v Česku výjimečná, to čtvrteční bylo asi nejsilnější v moderních dějinách

Ve čtvrtek večer zasáhlo jižní Moravu silné tornádo, podle meteorologa Michala Žáka mohlo mít sílu až F4, což by znamenalo nejsilnější bouři tohoto typu v moderních dějinách našich zemí.

Tornádo je meteorologický jev, při němž se rotující vír se zhruba svislou osou pohybuje rychlostí až 500 km v hodině. Tornáda jsou viditelná v důsledku kondenzace vodní páry jako sloupce ve tvaru nálevky či sloního chobotu. 

Tornáda mohou trvat jen několik desítek vteřin, ale i několik hodin. Aby se dala bouře považovat za tornádo, musí se jeho základna dotknout země. Pokud se to nestane, říká se tomuto jevu tromba. Tromby nemají tak velké ničivé účinky – takových bývá v ČR ročně pozorováno zhruba deset. Nejčastěji se tornáda vyskytují ve Spojených státech, v průměru jde o 1200 tornád ročně. Zhruba jedno procento z tohoto počtu tvoří ničivá tornáda stupně F4/EF4 či F5/EF5.

Síla tornád se měří podle taktvané Fujitovy stupnice. Čtvrteční tornádo mělo zřejmě sílu F3–F4, doposud přitom v České republice byla zaznamenána maximálně tornáda o síle F3:

Fujitova stupnice intenzity tornád
Zdroj: Wikimedia Commons

Kosmas o tornádu

Poprvé bylo v českých zemích tornádo zaznamenáno 30. července 1119 v Praze. V Kosmově kronice se o něm píše jako o „Satanovi v podobě víru“, tornádo zničilo velkou část knížecího paláce na pražském Vyšehradě.

Nejdéle trvající tornádo na území Česka se vyskytlo v roce 1910, trvalo přes tři hodiny a urazilo dráhu přibližně od Českých Budějovic ke Karlovým Varům. Běžně ale česká tornáda trvají nejvýš několik minut a urazí stovky metrů. Nejničivější tornádo v posledních desetiletích bylo v Litovli v červnu 2004. 

Výběr případů ničivých tornád v Česku v posledních 20 letech:

20. dubna 2000 – Obcí Studnice na Vyškovsku se prohnalo tornádo. Za necelých 20 minut poškodilo 23 domů.

14. května 2002  –Tornádo poškodilo v Hevlíně na Znojemsku střechy 30 domů.

9. června 2004 – Nad Litovlí na Olomoucku se přehnalo tornádo a zpustošilo třetinu města – u zhruba 50 domů strhlo nebo poškodilo střechy, popadaly desítky stromů. Rychlost větru přesáhla 330 kilometrů v hodině, škody byly odhadnuty na 100 milionů Kč. 

5. června 2005  – dva domy v Třebomi na Opavsku zničilo tornádo.

19. července 2007 – Tornádo zasáhlo Zbytiny na Prachaticku. Odnášelo střechy domů a kácelo stromy.

25. června 2008 – Tornádo na Chrudimsku způsobilo rozsáhlé polomy v lesích, poničeno bylo mnoho budov. Státní lesy přišly asi o 170 tisíc metrů krychlových dřeva. Vítr zničil lesy například v katastru obcí Rabštejnská Lhota, Slatiňany, Škrovád, Závratec, Nerozhovice nebo Vápenný Podol.

24. srpna 2010 – V Olešnici na Blanensku tornádo poškodilo střechy bezmála 20 objektů, z toho čtyři těžce.

21. června 2011 – Tornádo zasáhlo pardubickou okrajovou část Staré Čívice a další obce na Pardubicku a Chrudimsku. Způsobilo škody za desítky milionů korun.

18. června 2013 – V Krnově na Bruntálsku tornádo poničilo střechy na více než 40 budovách. Osm lidí utrpělo lehká poranění.

24. května 2016 – Tornádo zničilo některé nemovitosti v Červené Hoře na Náchodsku.

23. září 2018 – Tornádo řádilo v Horšově na Domažlicku v pásu dlouhém asi tři kilometry.

23. září 2018 – Tornádo zasáhlo Kněževes a Chrášťany na Rakovnicku, kde poškodilo střechy domů a vyvracelo stromy. Poté způsobilo polomy v nedalekém lese.

24. června 2021 – Na jihu Moravy, na Břeclavsku a Hodonínsku, se podle meteorologů objevilo tornádo. Srovnaná se zemí je podle místostarosty Marka Babisze polovina obce Hrušky na Břeclavsku. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

U zrodu morových ran v Evropě stály sopečné erupce, změnily klima, zjistili vědci

Ke vzniku morové epidemie, která ve 14. století během pouhých několika let připravila o život velkou část evropské populace, podle nové studie zřejmě přispěly sopečné erupce, o nichž tehdejší obyvatelé Evropy ani nevěděli. Ty totiž do atmosféry vychrlily velké množství prachu a dalšího materiálu, což mimo jiné vedlo k citelnému ochlazení.
před 5 mminutami

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 3 hhodinami

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 17 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 20 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 22 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 23 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
včera v 09:24

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30
Načítání...