Zbavit se cetek? To bylo nemožné už pro lidi v době železné, ukazují archeologické nálezy

Už lidé před dvěma tisíci lety se nedokázali přimět k tomu, aby se zbavili věcí, které nepotřebovali, ale cítili k nim nějaký emocionální vztah. Ukazuje to výzkum ze Skotska.

Moderní lidé mají problém s hromaděním zbytečných věcí – snad každá domácnost má doma plno dávno nenošeného dětského oblečení, nevkusné hrnečky a spoustu dalších reálně nepotřebných předmětů. Lidé si je nechávají proto, že k nim „něco cítí“ nebo k nim mají nějaký vztah.

Někdo může chápat takové chování jako symptom úpadku moderní civilizace, nové archeologické objevy ale ukazují, že hromadění věcí, k nimž má člověk nějaký vztah, je součástí našeho druhu už velmi dlouho, zřejmě už nejméně dva tisíce let.

Archeoložka Lindsey Büsterová z univerzity v Yorku popsala tento fenomén a jeho kořeny v článku, který vyšel v odborném časopise Antiquity. Důkazem jsou podle ní kostěné lžíce, staré mlecí kameny a herní předměty nalezené mezi stěnami kruhového domu z doby železné na skotském hradišti Broxmouth.

Archeoložka tvrdí, že všechny artefakty spojuje několik vlastností: jednak byly všechny výrazně opotřebované, ale současně byly objevené na místě, které neodpovídalo jejich „reálné“ hodnotě. To podle ní ukazuje, že tam byly umístěné jako problematické – tedy jako předměty, které nelze z citových důvodů odhodit, i když už nejsou potřeba nebo se nelíbí.

Zmíněné předměty se dají snadno odlišit od jiných nalezených artefaktů. Klasické hrobové nálezy jsou předměty, které byly tak důležité, že doprovázely mrtvé do posmrtného života. Dalším druhem nálezů jsou věci, většinou cenné, které si pravěcí a starověcí lidé ukládali jako „poklady“ nebo možná dary pro bohy.

Jenže pak jsou tu artefakty, jejichž uchovávání se čistě jejich materiální hodnotou nedá vysvětlit. Jsou podle Büsterové často uložené ve skrýších, ale nemají ani vysokou materiální hodnotu ani výjimečnou kvalitu – ale současně to ani nejsou odpadky v odpadních jámách. „Byly tam uloženy zcela záměrně,“ vysvětluje archeoložka.

Lidé se moc nemění

„Každý má na půdě – nebo ve skříni či pod postelí – krabici s věcmi, se kterými neví, co si počít, ale není schopný je vyhodit. Možná patří zesnulému příbuznému. Prostě ale patří k minulosti naší vlastní osoby, která už neexistuje,“ řekla.

Büsterová jako další doklad uvedla malý meč v dřevěné pochvě nalezený v hrobě dvou dospělých osob na římském hřbitově v Canterbury. Mohl by podle ní být oblíbenou hračkou z dětství, kterou si zemřelý ponechal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Předškolákům AI králíček radí se sexem, další hlásá čínskou propagandu

Hračky, které jsou vybavené nějakou formou umělé inteligence, se stávají hitem letošních Vánoc. Horší dárek ale dát dětem nemůžete, varují vědci i spotřebitelské organizace. Příkladů, kdy se hračky vymkly kontrole a komunikovaly s dětmi zcela nevhodnými způsoby, je totiž podle expertů obrovské množství.
před 15 hhodinami

Povodně zabily desetinu ohrožených orangutanů na Sumatře, bojí se vědci

Ničivé povodně v Indonésii mohly podle vědců zahubit až desetinu populace orangutanů, kteří jsou na Sumatře na pokraji vyhynutí. Napsala to agentura AFP. Při záplavách, které od konce listopadu pustoší severozápad tohoto indonéského ostrova, přišlo o život téměř tisíc lidí a více než 220 dalších je nadále nezvěstných.
před 17 hhodinami

Očkování proti covidu děti chrání, zjistil Kennedyho úřad. Přesto ho už nedoporučuje

Nová zpráva amerických Středisek pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) pojmenovává, jak účinná je ochrana dětí před nemocí covid-19, pokud se nechají očkovat aktuální verzí vakcíny – oproti těm, které očkované nejsou.
před 18 hhodinami

„Hobity“ nevyhubil Sauron, ale tisíce let trvající sucho

Záhada zmizení pravěkých příbuzných lidí z ostrova Flores je zřejmě vyřešená. Trpasličí lovce pralesních slonů pravděpodobně zničilo dlouhodobé sucho, na které se nedokázali adaptovat.
13. 12. 2025

Deset let po Pařížské dohodě se vědci obávají, že je mrtvá

Pařížská úmluva OSN o změně klimatu byla uzavřena přesně před deseti lety, 12. prosince 2015, vstoupila ale v platnost až skoro o rok později – v listopadu 2016. Podle dokumentu, který nahradil Kjótský protokol, se má oteplování udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Průměrné teploty i emise skleníkových plynů se ale stále zvyšují.
12. 12. 2025

AI umí znepokojivě účinně ovlivňovat voliče, ukazují dvě studie

Nové výzkumy ukazují, že chatboty mohou velmi silně ovlivňovat rozhodování voličů. Výsledky, které vydaly odborné časopisy Nature a Science, podle autorů vyvolávají zásadní otázky ohledně role umělé inteligence v budoucích volbách.
12. 12. 2025

Publikace Martina Rychlíka provede Dějinami skalpování

Vyšly Dějiny skalpování. Držitel Litery za publicistiku Martin Rychlík se v rozsáhlé publikaci věnuje zvyku zbavovat nepřítele vlasů s částí kůže napříč historií lidstva. Nabourává přitom i zažité představy.
12. 12. 2025

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
12. 12. 2025
Načítání...