Vědci z Ústavu chemie a biochemie Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně zjišťují, jak zastavit zvyšování odolnosti vůči antibiotikům, které způsobuje zinek preventivně podávaný selatům po odstavení od prasnic.
Zinek pomáhá jako prevence vzniku a šíření průjmu u selat, proto se u nich rozsáhle využívá. To ale může vyvolat odolnost vůči antibiotikům a šíření genů této rezistence dál do prostředí, což může mít velmi vážný dopad na potravní řetězec a tím pádem i lidské zdraví.
„Zinek se používá jako součást diety ve vysokých koncentracích po určitý počet dní. Indukuje rezistenci, takže přeživší střevní bakterie se stávají odolnými nejen vůči zinku, ale zároveň i vůči antibiotikům, aniž by bylo zvíře v přímém kontaktu s antibiotikem. Jednoduše platí, že když se nakazíme nějakou bakterií, která je antibiotiky běžně léčitelná, ve střevě si bakterie geny rezistence předají a my se už daným antibiotikem nevyléčíme,“ uvedla Kristýna Doleželíková, jejíž tým se na problém nyní zaměří.
Vědci budou zkoumat nejen oxid zinečnatý, ale i jeho nanočásticovou alternativu. „Dosavadní výsledky nás zatím navedly k tomu, že oxid zinečnatý zvyšuje riziko vzniku rezistence vůči antibiotikům více než jeho nanočásticová alternativa. Tato data je nyní nutné potvrdit a vysvětlit hlubšími analýzami. Díky nim budeme moci studovat tyto mechanismy na úrovni biochemie bakteriální buňky,“ dodala Doleželíková.
Vědci budou při výzkumu spolupracovat s Mendeleem – Ústavem genetiky na Zahradnické fakultě a Ústavem molekulární biologie a radiobiologie na Agronomické fakultě.
Odolnost vůči antibiotikům
Bakterie jsou stále odolnější vůči antibiotikům. Podle Světové zdravotnické organizace to je jedna z největších hrozeb, které lidstvo čelí. Neplatí to jen v zemědělství, ale i v medicíně. Následkem bakteriálních infekcí, které jsou odolné vůči léčbě antibiotiky, zemře v Evropě každý rok zhruba 33 tisíc lidí.
Podle zdravotníků jsou důsledky těchto infekcí srovnatelné s důsledky chřipky, tuberkulózy a onemocnění způsobených virem HIV dohromady.
Podle odhadů zdravotníků zhruba sedmdesát procent bakterií, které mohou způsobit infekce, už je odolných vůči antibiotikům, jež se při léčbě těchto infekcí běžně používají. Vývoj bakterií, jež jsou odolné vůči jednomu či více lékům, je přitom jednou z největších hrozeb, kterým medicína v současné době čelí.
