Za třicet let by koráli mohli ztratit schopnost vytvářet své tvrdé vnější schránky, varují vědci

Pokud bude současný trend poklesu růstu korálů pokračovat, zhruba za třicet let by mohli přestat kalcifikovat. Upozornila na to nová studie, kterou publikoval časopis Communications & Environment. Kalcifikace je důležitým procesem, při kterém tuhnou vnější schránky korálů.

Korálové útesy jsou jedním z biologicky nejrozmanitějších ekosystémů na světě. V současnosti je však ohrožuje změna klimatu. Nová studie se zaměřila na trendy jejich růstu od konce šedesátých let minulého století do současnosti.

Celkem vědci analyzovali více než stovku dřívějších výzkumných prací. Ty zahrnovaly data o korálech z různých míst světa. Nejvíce sledovanou zemí byla v tomto ohledu Austrálie (Velký bariérový útes či Ostrov lorda Howa), další případové studie zahrnovaly mimo jiné útesy v Japonsku, na Havaji, v Rudém moři, ve Francouzské Polynésii a na Bermudách.

„Je známo, že korálové útesy v průběhu času degradovaly. Naše studie se při kvantifikaci současné míry poklesu spoléhá na historická data a naznačuje, co by se mohlo stát v budoucnu,“ poznamenala spoluautorka výzkumu Kay Davisová ze Southern Cross University.  

Pohled na to, jak korálové útesy reagují na změny životních podmínek, mohou podle Davisové poskytnout opakovaná pozorování. „Ta však byla provedena pouze na sedmi místech,“ dodala.

Pesimistické vyhlídky

Autoři studie poznamenali, že úbytek plochy korálů a zhoršující se zdraví těch zbývajících může přispět ke snížení globální míry kalcifikace. „Stresové události, jako je bělení korálů, mohou kalcifikaci korálů ovlivňovat, i když nedojde přímo ke smrti. Koráli totiž zvyšují své šance na přežití ve stresu jejím dočasným snížením,“ vysvětlila Davisová.

Podle analýzy tak hrozí, že pokud současný trend poklesu růstu korálů bude pokračovat, mohli by celosvětově přestat kalcifikovat již kolem roku 2054.

Aby korálové útesy přežily, je potřeba, aby jednotliví koráli rostli a zajistili potravu a vhodné prostředí pro celý ekosystém. Během kalcifikace tyto organismy přijímají uhličitan vápenatý a vytvářejí tak své tvrdé vnější schránky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Alternativní Nobelovy ceny končí v USA. Míří do země, která dala světu Einsteina a kukačky

Udělování humoristických Ig Nobelových cen se po více než třiceti letech přesune ze Spojených států do Švýcarska. Zakladatel akce Marc Abrahams už totiž nepovažuje USA za bezpečnou zemi pro hosty cen. Abrahams uvedl, že za rozhodnutím stojí vývoj ve Spojených státech za poslední rok, což odpovídá návratu Donalda Trumpa do Bílého domu.
před 13 hhodinami

Déšť jako zbraň. Vojenská meteorologie je pro moderní války zásadní

Vliv meteorologie na vojenské konflikty je zásadní, ale veřejností mnohdy podceňovaný. Přitom bez špičkové předpovědi počasí se nedá žádný moderní konflikt vyhrát.
včera v 14:26

Čeští vědci využívají AI k hledání „překlepů“ v mozku

Najít v mozku drobné problémy, které mohou jednou přerůst třeba v Alzheimerovu chorobu, to je cílem výzkumu Milana Němého z ČVUT. Využití při tom má umělá inteligence.
včera v 10:43

Mise Artemis pro přistání na Měsíci může mít zásadní problémy, varuje inspektor

NASA nedávno změnila své plány ohledně mise na Měsíc. Stále ale doufá, že tam do roku 2028 její astronauti přistanou. Teď se objevila další překážka – podle zprávy kontrolního orgánu by let byl spojený s riziky pro bezpečnost posádky. Ve čtvrtek večer pak NASA informovala, že start mise Artemis II, při které astronauti obletí Měsíc, by mohl proběhnout 1. dubna.
12. 3. 2026Aktualizováno12. 3. 2026
Načítání...