Za třicet let by koráli mohli ztratit schopnost vytvářet své tvrdé vnější schránky, varují vědci

Pokud bude současný trend poklesu růstu korálů pokračovat, zhruba za třicet let by mohli přestat kalcifikovat. Upozornila na to nová studie, kterou publikoval časopis Communications & Environment. Kalcifikace je důležitým procesem, při kterém tuhnou vnější schránky korálů.

Korálové útesy jsou jedním z biologicky nejrozmanitějších ekosystémů na světě. V současnosti je však ohrožuje změna klimatu. Nová studie se zaměřila na trendy jejich růstu od konce šedesátých let minulého století do současnosti.

Celkem vědci analyzovali více než stovku dřívějších výzkumných prací. Ty zahrnovaly data o korálech z různých míst světa. Nejvíce sledovanou zemí byla v tomto ohledu Austrálie (Velký bariérový útes či Ostrov lorda Howa), další případové studie zahrnovaly mimo jiné útesy v Japonsku, na Havaji, v Rudém moři, ve Francouzské Polynésii a na Bermudách.

„Je známo, že korálové útesy v průběhu času degradovaly. Naše studie se při kvantifikaci současné míry poklesu spoléhá na historická data a naznačuje, co by se mohlo stát v budoucnu,“ poznamenala spoluautorka výzkumu Kay Davisová ze Southern Cross University.  

Pohled na to, jak korálové útesy reagují na změny životních podmínek, mohou podle Davisové poskytnout opakovaná pozorování. „Ta však byla provedena pouze na sedmi místech,“ dodala.

Pesimistické vyhlídky

Autoři studie poznamenali, že úbytek plochy korálů a zhoršující se zdraví těch zbývajících může přispět ke snížení globální míry kalcifikace. „Stresové události, jako je bělení korálů, mohou kalcifikaci korálů ovlivňovat, i když nedojde přímo ke smrti. Koráli totiž zvyšují své šance na přežití ve stresu jejím dočasným snížením,“ vysvětlila Davisová.

Podle analýzy tak hrozí, že pokud současný trend poklesu růstu korálů bude pokračovat, mohli by celosvětově přestat kalcifikovat již kolem roku 2054.

Aby korálové útesy přežily, je potřeba, aby jednotliví koráli rostli a zajistili potravu a vhodné prostředí pro celý ekosystém. Během kalcifikace tyto organismy přijímají uhličitan vápenatý a vytvářejí tak své tvrdé vnější schránky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Experti vyzývají k opatřením kvůli ekonomickým dopadům AI

Více než dvě stě výzkumníků a ekonomů, včetně šestnácti nositelů Nobelovy ceny a odborníků ze společností OpenAI, Anthropic a Google, vyzvalo vlády a představitele technologického sektoru, aby urychleně vytvořili pravidla a instituce, které se budou zabývat ekonomickými dopady umělé inteligence (AI). Ve společném prohlášení varují, že AI může vyvolat větší ekonomickou transformaci než průmyslová revoluce, ale v mnohem kratším časovém období.
před 3 hhodinami

Astronomové začínají chápat, jak vypadá rozmnožování černých děr

Černé díry typicky vznikají tím, že se gravitačně zbortí masivní hvězda. Jenže mohou mít i odlišný původ. Nová černá díra může vzniknout také spojením dvou „rodičovských“ černých děr. Nové studie ukazují, že tímto způsobem vzniká více těchto objektů, než se zdálo.
před 3 hhodinami

Pětice mladých Čechů získala zlato ve světové fyzikální soutěži

Český tým středoškoláků vybojoval zlatou medaili v mezinárodním kole Turnaje mladých fyziků (IYPT), které se od 5. do 12. července konalo ve švýcarském Curychu.
před 8 hhodinami

Aukční síň vydraží kostru Tyrannosaura rexe, vyvolávací cena je 19 milionů dolarů

Aukční síň Sotheby’s bude v úterý dražit vzácnou kostru Tyrannosaura rexe nalezenou před několika lety ve Spojených státech. Vyvolávací cena je 19 milionů dolarů (asi 400 milionů korun), nedá se však vyloučit, že se podaří pokořit aukční rekord pro dinosaury. Prodej pravděpodobně přitáhne pozornost nejen muzeí, ale také soukromých sběratelů, upozornil portál BBC News.
včera v 16:31

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.