Za třicet let by koráli mohli ztratit schopnost vytvářet své tvrdé vnější schránky, varují vědci

Pokud bude současný trend poklesu růstu korálů pokračovat, zhruba za třicet let by mohli přestat kalcifikovat. Upozornila na to nová studie, kterou publikoval časopis Communications & Environment. Kalcifikace je důležitým procesem, při kterém tuhnou vnější schránky korálů.

Korálové útesy jsou jedním z biologicky nejrozmanitějších ekosystémů na světě. V současnosti je však ohrožuje změna klimatu. Nová studie se zaměřila na trendy jejich růstu od konce šedesátých let minulého století do současnosti.

Celkem vědci analyzovali více než stovku dřívějších výzkumných prací. Ty zahrnovaly data o korálech z různých míst světa. Nejvíce sledovanou zemí byla v tomto ohledu Austrálie (Velký bariérový útes či Ostrov lorda Howa), další případové studie zahrnovaly mimo jiné útesy v Japonsku, na Havaji, v Rudém moři, ve Francouzské Polynésii a na Bermudách.

„Je známo, že korálové útesy v průběhu času degradovaly. Naše studie se při kvantifikaci současné míry poklesu spoléhá na historická data a naznačuje, co by se mohlo stát v budoucnu,“ poznamenala spoluautorka výzkumu Kay Davisová ze Southern Cross University.  

Pohled na to, jak korálové útesy reagují na změny životních podmínek, mohou podle Davisové poskytnout opakovaná pozorování. „Ta však byla provedena pouze na sedmi místech,“ dodala.

Pesimistické vyhlídky

Autoři studie poznamenali, že úbytek plochy korálů a zhoršující se zdraví těch zbývajících může přispět ke snížení globální míry kalcifikace. „Stresové události, jako je bělení korálů, mohou kalcifikaci korálů ovlivňovat, i když nedojde přímo ke smrti. Koráli totiž zvyšují své šance na přežití ve stresu jejím dočasným snížením,“ vysvětlila Davisová.

Podle analýzy tak hrozí, že pokud současný trend poklesu růstu korálů bude pokračovat, mohli by celosvětově přestat kalcifikovat již kolem roku 2054.

Aby korálové útesy přežily, je potřeba, aby jednotliví koráli rostli a zajistili potravu a vhodné prostředí pro celý ekosystém. Během kalcifikace tyto organismy přijímají uhličitan vápenatý a vytvářejí tak své tvrdé vnější schránky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
před 10 hhodinami

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
před 16 hhodinami

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
před 17 hhodinami

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
před 18 hhodinami
Načítání...