Maorští mořeplavci objevili Antarktidu 1200 let před Evropany, ukazuje výzkum

Antarktida je kontinent, který byl objeven a následně dobyt jako poslední ze všech světadílů. První cesty dobrodruhů a objevitelů jsou popsané až ze dvacátých let 19. století. Ale to se týká jen moderní dob, nová studie, která vyšla v odborném časopise Journal of the Royal Society of New Zealand, totiž přinesla důkazy, že maorští mořeplavci se na Antarktidu dostali o víc než 1200 let dříve.

Autoři nové práce v ní kombinovali tradiční ústně předávaná vyprávění Maorů s takzvanou šedou literaturou –⁠ tedy výzkumy a zprávami, které se neobjevují v běžných akademických zdrojích. Pomocí analýz těchto jen málo využívaných pramenů se pokusili zjistit, jak původní obyvatelé Tichomoří zkoumali nejjižnější části naší planety.

Našli přitom pozoruhodný doklad, který ukazuje, že nejstarší etnografické zprávy uvádějí, že loď zvaná Te Ivi o Atea, jejímž kapitánem byl muž jménem Hui Te Rangiora (známý také jako Ūi Te Rangiora), připlula do antarktických vod už na počátku sedmého století našeho letopočtu.

„Plavba a návrat Hui Te Rangiory jsou součástí historie (maorského) národa Ngāti Rārua. Tyto příběhy se objevují v řadě rytin,“ uvádí autoři a dodávají, že „maorská účast na antarktických plavbách a expedicích pokračuje dodnes, ale je jen zřídka uznávána nebo zdůrazňována“.

Velmi pokročilá námořní tradice

V době, kdy na kontinent v 19. století dorazila první americká a evropská plavidla –⁠ a dlouho předtím, než se tam vydaly soupeřící výpravy Amundsena a Scota –⁠ už maorští námořníci měli znalosti i zkušenosti potřebné k tomu, aby byli schopní úspěšných plaveb v nebezpečných vodách poblíž Antarktidy. Jejich služeb proto pravidelně využívaly i zahraniční expedice, které se na zamrzlý kontinent vydávaly.

Například výprava ze Spojených států amerických si v roce 1840 najala maorského muže jménem Te Atu, aby pomohl se zmapováním antarktického pobřeží. Další maorští námořníci, lékaři a vědci hráli klíčovou roli v takzvané „hrdinské éře“ antarktického průzkumu na konci 19. a začátku 20. století. Mezi účastníky tohoto dobrodružného období patřil i Louis Hauiti Potaka, který v letech 1934 až 1935 působil jako lodní lékař na palubě expedice slavného polárníka, amerického kontraadmirála Richarda E. Byrda.

„Zjistili jsme, že spojení s Antarktidou a mořem kolem ní se objevovalo už od dob nejstarších plaveb a později prostřednictvím účasti na plavbách a průzkumu vedených Evropany, současném vědeckém výzkumu, rybolovu a dalších,“ uvedla autorka studie Priscilla Wehiová.

Ta míní, že je důležité, aby Maorové dostali patřičné zásluhy za to, co dělali a jak pomáhali evropskému a americkému výzkumu. Podle Wehiové byly doposud značně opomíjené. Současně věří, že tato fakta pomohou i budoucnosti polárního výzkumu, kdy se budou moci další expedice o tyto zkušenosti opírat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
před 4 hhodinami

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
včera v 09:00

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
10. 4. 2026

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24.
10. 4. 2026
Načítání...