Maorští mořeplavci objevili Antarktidu 1200 let před Evropany, ukazuje výzkum

Antarktida je kontinent, který byl objeven a následně dobyt jako poslední ze všech světadílů. První cesty dobrodruhů a objevitelů jsou popsané až ze dvacátých let 19. století. Ale to se týká jen moderní dob, nová studie, která vyšla v odborném časopise Journal of the Royal Society of New Zealand, totiž přinesla důkazy, že maorští mořeplavci se na Antarktidu dostali o víc než 1200 let dříve.

Autoři nové práce v ní kombinovali tradiční ústně předávaná vyprávění Maorů s takzvanou šedou literaturou –⁠ tedy výzkumy a zprávami, které se neobjevují v běžných akademických zdrojích. Pomocí analýz těchto jen málo využívaných pramenů se pokusili zjistit, jak původní obyvatelé Tichomoří zkoumali nejjižnější části naší planety.

Našli přitom pozoruhodný doklad, který ukazuje, že nejstarší etnografické zprávy uvádějí, že loď zvaná Te Ivi o Atea, jejímž kapitánem byl muž jménem Hui Te Rangiora (známý také jako Ūi Te Rangiora), připlula do antarktických vod už na počátku sedmého století našeho letopočtu.

„Plavba a návrat Hui Te Rangiory jsou součástí historie (maorského) národa Ngāti Rārua. Tyto příběhy se objevují v řadě rytin,“ uvádí autoři a dodávají, že „maorská účast na antarktických plavbách a expedicích pokračuje dodnes, ale je jen zřídka uznávána nebo zdůrazňována“.

Velmi pokročilá námořní tradice

V době, kdy na kontinent v 19. století dorazila první americká a evropská plavidla –⁠ a dlouho předtím, než se tam vydaly soupeřící výpravy Amundsena a Scota –⁠ už maorští námořníci měli znalosti i zkušenosti potřebné k tomu, aby byli schopní úspěšných plaveb v nebezpečných vodách poblíž Antarktidy. Jejich služeb proto pravidelně využívaly i zahraniční expedice, které se na zamrzlý kontinent vydávaly.

Například výprava ze Spojených států amerických si v roce 1840 najala maorského muže jménem Te Atu, aby pomohl se zmapováním antarktického pobřeží. Další maorští námořníci, lékaři a vědci hráli klíčovou roli v takzvané „hrdinské éře“ antarktického průzkumu na konci 19. a začátku 20. století. Mezi účastníky tohoto dobrodružného období patřil i Louis Hauiti Potaka, který v letech 1934 až 1935 působil jako lodní lékař na palubě expedice slavného polárníka, amerického kontraadmirála Richarda E. Byrda.

„Zjistili jsme, že spojení s Antarktidou a mořem kolem ní se objevovalo už od dob nejstarších plaveb a později prostřednictvím účasti na plavbách a průzkumu vedených Evropany, současném vědeckém výzkumu, rybolovu a dalších,“ uvedla autorka studie Priscilla Wehiová.

Ta míní, že je důležité, aby Maorové dostali patřičné zásluhy za to, co dělali a jak pomáhali evropskému a americkému výzkumu. Podle Wehiové byly doposud značně opomíjené. Současně věří, že tato fakta pomohou i budoucnosti polárního výzkumu, kdy se budou moci další expedice o tyto zkušenosti opírat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rok plný selhání. Odborný žurnál zkritizoval ministra zdravotnictví Kennedyho

Jeden z nejprestižnějších zdravotních odborných časopisů světa, Lancet, vydal rozsáhlou kritiku amerického ministra zdravotnictví Roberta F. Kennedyho mladšího. List popsal změny, které Kennedy zavedl a které podle Lancetu poškodily americké zdravotnictví. Hovoří o roku plném selhání. Náprava prý bude trvat celé desítky let.
před 2 hhodinami

Mladé Evropanky kouří víc než jejich vrstevnice ve světě, varuje WHO

Evropské dívky ve věku 13 až 15 let mají nejvyšší míru užívání tabáku ve své věkové skupině na celém světě, informovala Světová zdravotnická organizace (WHO). Mladí Evropané vynikají také v konzumaci elektronických cigaret: užívá je nejméně každý sedmý mladistvý Evropan.
před 4 hhodinami

Vegetariáni méně trpí na časté rakoviny, prokázal rozsáhlý výzkum

Vegetariáni mají podstatně nižší riziko vzniku pěti typů rakoviny než lidé, kteří běžně konzumují maso, popsala nová studie, která se věnovala vlivu stravy na pravděpodobnost rozvoje rakovinného bujení. Opačnou situaci ale vědci zjistili u nejčastějšího druhu rakoviny jícnu.
před 5 hhodinami

Čeští přírodovědci popsali jednoho z nejmenších savců na Zemi

Nenápadný hmyzožravec o hmotnosti pouhých dvou až tří gramů se zařadil mezi nejmenší savce planety. Mezinárodní tým vedený vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (AV ČR) ho objevil v etiopských horách a popsal ho jako nový druh bělozubky – Crocidura stanleyi.
před 9 hhodinami

Animace ukazuje, jak válka zastavila dopravu Hormuzským průlivem

Hormuzský průliv je klíčová vodní cesta, kterou denně proudí asi pětina světové ropy. Je spojnicí mezi největšími producenty ropy v Perském zálivu s jejich zákazníky v ostatních částech světa – hlavně v Asii. Data ukazují, jak se od pátku do pondělí zpomalovala doprava touto dopravní tepnou, až se zastavila úplně. V sobotu zahájily USA a Izrael útok na Írán, ke kterému průliv přiléhá.
před 22 hhodinami

Ohnivé tornádo by mohlo pomoct oceánům od ropných skvrn. Vědci ho otestovali

Texaští vědci otestovali novou nadějnou metodu, jak se zbavit ropných skvrn, které je nutné co nejrychleji odstranit. Navrhují je likvidovat pomocí plamenných vírů.
před 23 hhodinami

Americká armáda údajně využila při útoku na Írán AI, od níž se přitom Trump distancoval

Americká média jako Wall Street Journal a Axios píší, že při bombardování Íránu využily americké jednotky umělou inteligenci společnosti Anthropic, která přitom vede s armádou spory.
včera v 15:08

Nelétaví papoušci téměř vyhynuli, jejich počet se podařilo zčtyřnásobit

O jediném nelétavém druhu papouška na světě se dříve předpokládalo, že je odsouzen k vyhubení. Kakapo soví je totiž příliš těžký, pomalý a naneštěstí pro něj i příliš chutný na to, aby přežil v blízkosti predátorů, které do jeho původního domova přinesli na svých lodích Evropané. K rozmnožování navíc přistupuje neobvykle lehkovážně, píše agentura AP. Novozélanďané ale vynakládají velké úsilí na jeho záchranu.
včera v 11:46
Načítání...