Maorští mořeplavci objevili Antarktidu 1200 let před Evropany, ukazuje výzkum

Antarktida je kontinent, který byl objeven a následně dobyt jako poslední ze všech světadílů. První cesty dobrodruhů a objevitelů jsou popsané až ze dvacátých let 19. století. Ale to se týká jen moderní dob, nová studie, která vyšla v odborném časopise Journal of the Royal Society of New Zealand, totiž přinesla důkazy, že maorští mořeplavci se na Antarktidu dostali o víc než 1200 let dříve.

Autoři nové práce v ní kombinovali tradiční ústně předávaná vyprávění Maorů s takzvanou šedou literaturou –⁠ tedy výzkumy a zprávami, které se neobjevují v běžných akademických zdrojích. Pomocí analýz těchto jen málo využívaných pramenů se pokusili zjistit, jak původní obyvatelé Tichomoří zkoumali nejjižnější části naší planety.

Našli přitom pozoruhodný doklad, který ukazuje, že nejstarší etnografické zprávy uvádějí, že loď zvaná Te Ivi o Atea, jejímž kapitánem byl muž jménem Hui Te Rangiora (známý také jako Ūi Te Rangiora), připlula do antarktických vod už na počátku sedmého století našeho letopočtu.

„Plavba a návrat Hui Te Rangiory jsou součástí historie (maorského) národa Ngāti Rārua. Tyto příběhy se objevují v řadě rytin,“ uvádí autoři a dodávají, že „maorská účast na antarktických plavbách a expedicích pokračuje dodnes, ale je jen zřídka uznávána nebo zdůrazňována“.

Velmi pokročilá námořní tradice

V době, kdy na kontinent v 19. století dorazila první americká a evropská plavidla –⁠ a dlouho předtím, než se tam vydaly soupeřící výpravy Amundsena a Scota –⁠ už maorští námořníci měli znalosti i zkušenosti potřebné k tomu, aby byli schopní úspěšných plaveb v nebezpečných vodách poblíž Antarktidy. Jejich služeb proto pravidelně využívaly i zahraniční expedice, které se na zamrzlý kontinent vydávaly.

Například výprava ze Spojených států amerických si v roce 1840 najala maorského muže jménem Te Atu, aby pomohl se zmapováním antarktického pobřeží. Další maorští námořníci, lékaři a vědci hráli klíčovou roli v takzvané „hrdinské éře“ antarktického průzkumu na konci 19. a začátku 20. století. Mezi účastníky tohoto dobrodružného období patřil i Louis Hauiti Potaka, který v letech 1934 až 1935 působil jako lodní lékař na palubě expedice slavného polárníka, amerického kontraadmirála Richarda E. Byrda.

„Zjistili jsme, že spojení s Antarktidou a mořem kolem ní se objevovalo už od dob nejstarších plaveb a později prostřednictvím účasti na plavbách a průzkumu vedených Evropany, současném vědeckém výzkumu, rybolovu a dalších,“ uvedla autorka studie Priscilla Wehiová.

Ta míní, že je důležité, aby Maorové dostali patřičné zásluhy za to, co dělali a jak pomáhali evropskému a americkému výzkumu. Podle Wehiové byly doposud značně opomíjené. Současně věří, že tato fakta pomohou i budoucnosti polárního výzkumu, kdy se budou moci další expedice o tyto zkušenosti opírat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 8 hhodinami

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
před 9 hhodinami

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
včera v 08:00

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...