Na ostrově známém jako Pekelná jáma byl objeven neznámý druh savce

Na ostrově u indického pobřeží se podařilo objevit neznámý druh savce. Drobný tvor patřící mezi bělozubky se dokázal přizpůsobit podmínkám na vulkanickém ostrově, kde se živí především hmyzem. Podrobnosti o objevu byly zveřejněny v časopise Scientific Reports.

Malý savec dostal jméno Crocidura narcondamica – podle ostrova Narkodam, kde se vyskytuje. Jméno ostrova pochází z tamilštiny, ze slovního spojení naraka-kundram, což v překladu znamená Pekelná jáma, zřejmě podle jeho sopečného původu. 

Bělozubky jsou příbuzné našich rejsků – liší se od nich hlavně osrstěním ocasu a také chrupem. Jak už naznačuje jejich jméno, mají na rozdíl od červeně pigmentovaného chrupu rejsků zuby bílé.

„S tímto objevem se počet savců nalezených v zemi zvýšil ze 429 na 430,“ řekl listu The Hindu jeden z autorů studie Kailash Chandra. Objev nového hmyzožravého savce přichází v této části světa po 43 letech.

Nově objevená bělozubka žije na jednom z nejodlehlejších a neobydlených ostrovů v Andamanském a Nicobarském soostroví. Ostrov Narkondam se nachází asi 130 kilometrů východně od severního Andamanu a asi 446 kilometrů od západního pobřeží Myanmaru. 

Je tedy úplně izolovaný od zbytku světa, což mu přináší dvě výhody: jednak se na něm mohla bez problémů vyvíjet jedinečná populace zvířat, ale také nebyla v nedávné minulosti velká šance, že ji lidé vyhubí.

Ostrov Narkodam
Zdroj: Wikimedia Commons

Izolovaný ostrov se rozkládá na ploše 6,8 km² a nejvyšší vrchol, jímž je sopečný kužel, leží 710 metrů nad mořem. Většina ostrova je hustě zarostlá a lidé zde zatím nenašli nic, co by dokázali využívat.

Nový druh bělozubky byl objevený nedaleko pobřeží ostrova. V místních lesích nachází dostatek potravy, jež tvoří nejčastěji hmyz. Na rozdíl od kontinentálních bělozubek je o něco menší, měří jen 67 milimetrů. Jinak je ostatním bělozubkám značně podobná – že se jedná o zvláštní druh, musela potvrdit až genetická analýza.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zatmění Slunce přitáhlo lidi do planetárií i hvězdáren, bylo ale za mraky

Lidé měli v planetáriích a hvězdárnách možnost pozorovat částečné zatmění Slunce, viditelnost ale omezovala oblačnost. Pořadatelé pro ně měli připravený i další program. Například do ostravského planetária v městské části Krásné Pole přišlo kolem 140 návštěvníků, do hvězdárny v Teplicích přes šedesát a v Karlových Varech asi dvě desítky.
před 8 hhodinami

Zimní čas je pro člověka přirozenější, ale přizpůsobí se, míní lékař

V noci na neděli začne v Česku platit letní čas. Hodiny se ve dvě ráno posunou o hodinu vpřed. Praktický lékař Cyril Mucha v pořadu 90’ ČT24 uvedl, že pro člověka je přirozenější zimní čas, ale běžný člověk se změně za několik dní přizpůsobí. Problémy se změnami času mají podle něj lidé, kteří mají například obecně problém se spánkem. Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) zmínil, že chce téma zrušení střídání letního a zimního času vznést na půdě europarlamentu v září.
před 10 hhodinami

Z rudého snu noční můra. Před sto lety zamířila do Kyrgyzie tisícovka Čechoslováků

Interhelpo bylo československé dělnické družstvo, které pomáhalo budovat socialismus v sovětském Kyrgyzstánu. Vzniklo v květnu 1923 a před sto lety, 29. března 1925, vyjel první transport jeho členů do tehdejší Kyrgyzie. Celkem tam dorazila asi tisícovka Čechů a Slováků a přestože se část z nich později stala oběťmi stalinských čistek, družstvo se významně podílelo na vybudování průmyslového potenciálu asijské republiky.
před 14 hhodinami

Před polednem nastane zatmění Slunce. Bude vidět i z Česka

V sobotu nastane částečné zatmění Slunce, které bude pozorovatelné i z Česka. Měsíc zakryje až 22 procent slunečního disku, přičemž nejvýraznější zatmění bude patrné na severozápadě Čech. Úkaz začne krátce před půl dvanáctou dopoledne a potrvá zhruba do jedné hodiny odpoledne. Půjde o jedno z nejlépe pozorovatelných zatmění v posledních letech, protože Slunce bude v době maxima vysoko nad obzorem, uvedl Pavel Suchan z České astronomické společnosti.
před 16 hhodinami

Nejstarší vanilku v Evropě našli vědci na Pražském hradě

Pražský hrad byl v době Rudolfa II. centrem evropské kultury, obchodu i umění. Dokládá to i nový objev přímo ve Vladislavském sále. Archeologové tam našli vůbec nejstarší důkaz o použití vanilky v Evropě.
28. 3. 2025

Dva týdny extrémů. Světem se prohnala mimořádná vlna horka

Tropické noci v březnu, teploty vyšší oproti průměru až o sedm stupňů a pokoření stovek teplotních rekordů v Evropě i Asii. Uplynulá vlna veder byla mimořádná rozsahem i výkyvy teplot.
28. 3. 2025

Zemětřesení v Asii mohlo připravit o život až sto tisíc lidí, ukazuje model

Zemětřesení, které zasáhlo v pátek jihovýchodní Asii, postihlo podle geologa a seismologa Aleše Špičáka nečekaně velkou oblast. V kombinaci s jeho silou to znamená velké materiální i lidské škody. Model Americké geologické služby zatím odhaduje očekávaná úmrtí na deset až sto tisíc. Pravděpodobnost, že počet obětí přesáhne sto tisíc, je v tuto chvíli dle modelu 22procentní.
28. 3. 2025

Univerzity čelí špionážím ve výzkumu

S kybernetickými útoky, pokusy o krádež počítačů nebo špionáží ve výzkumu mají zkušenosti univerzity po celém světě, především ty technologické. Vysoké školy v Nizozemsku proto spolupracují s bezpečnostními experty, kteří jim radí, jak postupovat při zkoumání žádostí nebo například během cest do zahraničí. Zkušenost se špionáží mají i další evropské instituce.
28. 3. 2025
Načítání...