Probiotika pomáhají obézním a starším proti respiračním nemocem. Mikrobiom ovlivňuje celé tělo

Pravidelné užívání probiotik by mohlo starší a obézní lidi chránit před respiračními infekcemi horních cest dýchacích. Ukazují to výsledky nového výzkumu, který vědci představili na setkání Digestive Disease Week (DDW) 2021.

Probiotika, tedy živé bakterie, jsou v poslední době velmi populární. Přidávají se do jogurtů a jiných mléčných výrobků a využívají se jako doplňky stravy. Už dřívější výzkumy ukázaly, že tyto přípravky mohou snižovat nebezpečí infekce u zdravých. U nejzranitelnější skupiny starších a obezních v tomto ohledu doposud informace chyběly. 

Právě na ně se zaměřila nová studie. Vědci analyzovali podrobná data od 220 pacientů, kteří se už dříve zúčastnili půlročního výzkumu. Ten se zabýval vztahem užívání probiotik a úbytku tělesné hmotnosti. Nechyběla ani kontrolní skupina, které vědci podávali pouze placebo.

  • Placebo (z latinského placere – líbit se) je neúčinná látka, která je upravena do stejné formy jako lék (stejný vzhled, stejná chuť). Analogicky lze použít pojem placebo i pro další terapeutický postup (například terapeutický přístroj nebo forma psychoterapie), u kterého se nepředpokládá, že by byl terapeutický vliv vyšší než jen nespecifický psychoterapeutický vliv léčení. Pokud vnímá jedinec po použití placeba negativní účinky, jde o nocebo (latinsky „uškodím“).

Analýza ukázala, že účastníci, kteří po celou dobu výzkumu užívali probiotika, měli ve srovnání s pacienty s placebem o 27  procent nižší incidenci běžných příznaků infekce horních cest dýchacích, jako například kašel, bolesti v krku či sípání. 

Tento efekt byl nejsilnější právě u lidí starších 45 let a také u obézních pacientů. Právě osoby s nadváhou jsou přitom podle odborníků vystaveny vyššímu riziku tohoto typu infekcí.  

Vliv na fungování celého těla

„Je to další důkaz, že střevní mikrobiom má složitý vztah s našimi orgánovými soustavami,“ poznamenal spoluautor práce Benjamin Mullish z Imperial College London. „Ovlivňuje, jak pracují střeva či játra, a má vliv na fungování celého těla,“ dodal. 

Závěry nové studie naznačují, jak spolu navzájem komunikují střeva a plíce, domnívá se Mullish. Tento vztah je přitom podle něj obousměrný. „Podporuje to tvrzení, že změny ve střevním mikrobiomu mohou ovlivňovat mnohé aspekty našeho zdraví,“ dodává vědec. 

Studie se nezaměřila na imunitní odpověď, ale pouze na příznaky respiračních onemocnění. Další výzkum by se tak podle autorů mohl zaměřit na rozpoznání mechanismů, které s nižším výskytem respiračních příznaků souvisí, a zkoumat možný dopad probiotických přípravků na imunitní systém.