Americký prezident Joe Biden by chtěl, aby se uvolnila patentová ochrana pro léky i vakcíny proti covidu. Několik příkladů z minulosti ukazuje, že tato cesta už dříve zafungovala a nijak zásadně farmaceutickému průmyslu neuškodila.
Uvolnění patentů na léky v minulosti zastavilo pandemii. Může to pomoci i proti covidu
Pozastavit platnost patentů na vakcíny proti covidu-19 chce více než stovka členských zemí Světové obchodní organizace (WTO). Tento krok by umožnil chudším zemím, aby si vakcíny vyráběly pro vlastní potřebu. Zatím jsou dodávány převážně do bohatých států, které je vyvinuly.
Země, které jsou pro farmaceutický průmysl klíčové, doposud tuto iniciativu blokovaly, a to včetně USA. Americký prezident Joe Biden ale minulý týden uvolnění patentů překvapivě podpořil. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová následně uvedla, že Evropská unie je o tomto tématu připravena debatovat.
Mezinárodní federace farmaceutického průmyslu IFPMA tento týden označila snahu o uvolnění patentů za „špatnou odpověď“ na řešení komplexního problému se zajištěním dostatečných dodávek vakcíny. „Uvolnění patentů na vakcíny proti covidu-19 nezvýší produkci ani neposkytne žádná praktická řešení potřebná k boji s touto globální zdravotnickou krizí. Pravděpodobně to naopak povede k narušení (produkce),“ uvedla ve svém prohlášení.
Skutečné problémy podle IFPMA spočívají v obchodních bariérách, potížích v dodavatelském řetězci, nedostatku surovin a „ochotě bohatých zemí sdílet dávky vakcíny s chudými zeměmi“.
Precedens
V devadesátých letech 20. století byla největší zdravotnickou obavou pandemie viru HIV, který způsobuje nemoc AIDS. Nemoc se rychle šířila, byla smrtelná, snadno přenosná a neexistovala na ni žádná léčba.
Vědci ale postupně přicházeli s řešeními. Roku 1996 se konsorcium farmaceutických společností rozhodlo pro bezprecedentní krok: zveřejnilo svá data o léčbě nemoci AIDS, což vedlo ke spolupráci, která se stala pro tuto pandemii klíčovou. Společnou prací firmy prokázaly, že jakýkoli lék proti HIV/AIDS, který se používá sám o sobě, selže – anebo dokonce urychlí vývoj onemocnění k horšímu.
Ale pokud se použije kombinace tří nebo čtyř léků vyrobených obvykle konkurenčními společnostmi, je tento protivirový útok tak silný, že dokáže nemoc zastavit.
Tato změna, ve které měl zásadní roli i český vědec Antonín Holý, doslova přes noc změnila životy milionů HIV pozitivních lidí. Kombinace antivirotik sice nedokázala virus zničit úplně, ale zabránila mu šířit se po lidském těle. Všichni ti, jimž hrozila v horizontu několika let smrt, náhle získali naději – jenže se to týkalo jen těch, kteří žili v bohatých zemích západního světa.
Kombinovaná terapie různými antivirotiky, která dokázala potlačit schopnost viru HIV přizpůsobovat se, totiž byla značně drahá, a tak byla v podstatě odepřená milionům dalších žijících s AIDS v subsaharské Africe a dalších chudších regionech světa. Rozpoutala se bitva, která proti sobě postavila zdráhavý farmaceutický průmysl a aktivisty, kteří se pokoušeli zachraňovat nemocné s AIDS v chudých zemích.
V roce 2002 se do věci vložil bývalý americký prezident Bill Clinton, který po konzultaci s týmem akademických expertů svolaných jeho filantropickou nadací vymyslel schéma transferu technologií. Západní farmaceutické společnosti poskytovaly své patentované léky indickým výrobcům generických léčiv, v Indii se pak bez nutnosti platit za práva podařilo srazit cenu léčby na přijatelnou úroveň. Z téměř 10 000 dolarů za rok na méně než 100 dolarů ročně.
Farmaceutický průmysl nezkrachoval
Tento manévr Clintonovy nadace byl ve své době přijímaný jako velmi kontroverzní. Stejně jako nyní se objevila řada varování, že bude mít dramatický dopad na finanční situaci farmaceutického průmyslu – zejména že mu zabrání v kvalitním, a tedy drahém výzkumu.
Nic takového se ale nestalo. Naopak, například podle analýzy časopisu Foreign Policy právě tento krok zahájil dramatickou éru objevů léků proti HIV, které zlepšily kvalitu léčby, snížily vedlejší účinky léků, ale také během ní vznikly nové léky, které se dnes užívají k prevenci infekce.
Navzdory ztrátě garantované patentové ochrany a tlaku na přenos technologií především do indických farmaceutických společností podle Foreign Policy profitují farmaceutické společnosti bohatých států z této dohody dones.
Výzkum financovali občané
Z mnoha vakcín proti covidu-19, které se v současnosti používají, ty nejslibnější – na principu mRNA a adenovirové – vznikly z vládami financovaného výzkumu, který většinou probíhal v akademických výzkumných centrech.
Například adenovirová vakcína AstraZeneca vyrostla z výzkumu a vývoje prováděného britskou vládou na Oxfordské univerzitě. Vakcíny Moderna a Pfizer na principu mRNA zase vděčí za svůj vznik mnohaleté podpoře, kterou jim dávaly Národní instituty zdraví ve Spojených státech, když financovaly vývoj předchůdců těchto očkovacích látek. Ten se týkal vakcín proti ebole v Demokratické republice Kongo, Guineji, Sieře Leone a Libérii. Čínské vakcíny zase staví na dlouhodobém vojenském výzkumu.
Díky operaci Warp Speed získala řada společností zapojených do řetězce vývoje a výroby vakcín dotace americké vlády v celkové výši 18 miliard dolarů. Rychlost a rozsah výroby vakcíny proti covidu ve Spojených státech je tedy do značné míry možný právě díky daňovým poplatníkům v zemi.
Před týdnem společnost Pfizer oznámila, že během prvního čtvrtletí letošního roku vydělala na své vakcíně 3,5 miliardy dolarů. Společnost Moderna letos vykázala své vůbec první zisky – 1,73 miliardy dolarů. Letos očekává zisk ve výši téměř 20 miliard dolarů. A navzdory komplikacím dosahují i společnosti AstraZeneca a Johnson & Johnson zisků, jejichž výše se letos odhaduje na několik miliard dolarů.
Navzdory hrozbě zrušení patentu všechny tyto společnosti – a také ostatní výrobci vakcín – pokračují v inovacích a snaží se najít látky, které by dokázaly bojovat s variantními kmeny viru, být skladovány při pokojové teplotě a dostávat se k aplikaci přes kožní náplasti, orálně nebo jiným způsobem, který je příjemnější než injekce.
Kdo s koho
Není zatím jasné, kolik zemí se silným farmaceutickým průmyslem bude následovat výzvu Bidenovy administrativy ve snaze o liberalizaci patentové ochrany vakcín a léků souvisejících s covidem.
V současné době usilují o částečné uvolnění patentů na vakcíny proti covidu-19 u Světové obchodní organizace Indie a JAR. Podle agentury Reuters ale uzavření takové dohody může trvat celé měsíce.
Předseda Evropské rady Charles Michel v sobotu po nočním jednání s prezidenty a premiéry členských zemí Evropské unie uvedl, že EU nepovažuje uvolnění patentů za potřebné rychlé řešení nedostatku vakcín v méně hospodářsky vyspělých zemích světa. Lídři se na omezení práv výrobců vakcín zcela neshodli, podle Michela je o něm však blok ochoten dál diskutovat. Německá kancléřka Angela Merkelová uvedla, že výroba bez patentů by mohla ohrozit kvalitu preparátů.
