Covid-19 si vyžádal přes dvojnásobek úmrtí proti oficiálním číslům, říká studie. Česko není nejhorší

Kvůli nemoci covid-19 ve světě zemřelo přibližně 6,9 milionu lidí, odhadli v čerstvé analýze vědci z Institutu pro měření a vyhodnocování zdraví (IHME) při Washingtonské univerzitě. S vyčíslením „skutečné bilance pandemie“ přišli ve chvíli, kdy byl součet oficiálně hlášených počtů úmrtí napříč zeměmi méně než poloviční, konkrétně okolo 3,24 milionu. Podle studie vládní statistiky výrazně zkreslují situaci i v Česku a na Slovensku.

„Jakkoli otřesná se pandemie covidu-19 může zdát, tato analýza ukazuje, že skutečná bilance je výrazně horší,“ řekl ředitel IHME Chris Murray. Nové poznatky podle něj mohou pomoci veřejnosti pochopit rozsah koronavirové krize, úřadům zase poskytují další podklady pro plánování.

O tom, že v řadě zemí oficiální statistiky zdaleka nezachycují všechna úmrtí způsobená covidem-19, už delší dobu svědčí data o celkové úmrtnosti za dobu pandemie. Právě tyto údaje a jejich srovnání s úmrtností v minulých letech jsou základem studie IHME. „Tato ,přebytečná úmrtnost' pak byla upravena s cílem odečíst úmrtí, která lze nepřímo přičítat pandemii, jakož i úmrtí, kterým pandemie zabránila. Výsledné upravené odhady zahrnují pouze úmrtí přímo způsobená virem SARS-CoV-2,“ vysvětlují autoři výzkumu.

I při aplikaci této metodiky jsou zemí s největším celkovým počtem mrtvých Spojené státy, kde podle IHME covid-19 ke 3. květnu způsobil 905 tisíc úmrtí, a nikoli necelých 575 tisíc evidovaných úřady. Na druhé místo se dostala Indie, jejíž oficiální bilance v daném termínu činila 221 tisíc mrtvých, ovšem skutečný počet úmrtí byl podle autorů analýzy skoro trojnásobný.

Ještě markantnější rozdíl mezi oficiálním údajem a skutečností ukazuje studie v případě aplikace modelu na Rusko. To na začátku měsíce hlásilo necelých 110 tisíc smrtelných případů covidu-19, zatímco nemoc měla v zemi údajně skoro 600 tisíc obětí. Skutečný počet mrtvých podle IHME několikanásobně převyšuje hlášený údaj také v Egyptě, Japonsku, Kazachstánu nebo Albánii.

Česko je na tom v žebříčku lépe než podle oficiálních dat

Česko řadí studie mezi 20 zemí s nejvyššími počty mrtvých na 100 tisíc obyvatel, nikoli však na úplné čelo žebříčku, kde se aktuálně ocitá při srovnávání oficiálních statistik. V tomto žebříčku je Česko „až“ patnácté nejhorší na světě. Výpočet IHME stanovil výskyt úmrtí na 386,8 případu na 100 tisíc obyvatel, což je hodnota o 110 vyšší, než jaká v daném momentě vyplývala z vládního součtu. Velmi podobně na tom byly podle analýzy Polsko a Maďarsko, Slovensko mělo údajně na 100 tisíc obyvatel skoro 430 úmrtí způsobených covidem-19.

V případě Slovenska přitom jde o nárůst skoro dvojnásobný, neboť úřady hlásily v přepočtu na 100 tisíc obyvatel jen 216,6 úmrtí. Země je v tabulce IHME na 11. místě za Peru, Rumunskem nebo Mexikem, nejhůře ze srovnání vychází Ázerbájdžán s hodnotou 648,8. Tato studie ukazuje, že v nadúmrtích jsou pozoruhodně neúspěšné státy, které v minulosti patřily do komunistického bloku: z dvaceti nejhorších zemí jich osmnáct patřilo do něj.

Rozdíl mezi hlášenými a reálnými úmrtími na covid ve světě v modelu IHME
Zdroj: IHME

„Řada zemí se měření následků pandemie věnovala s mimořádným nasazením, naše analýza ovšem ukazuje, jak složité je přesně mapovat nové a rychle se šířící infekční onemocnění,“ komentoval výsledky statistik odborník na veřejné zdraví Murray.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
před 15 hhodinami

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než jinde. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
13. 6. 2026

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
12. 6. 2026

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
12. 6. 2026

V USA začal první test genetického léku proti stárnutí. Má omladit lidské oko

Být stále mlád je snem řady lidí od nepaměti. Teď mají vědci poprvé v rukou technologie, které by to teoreticky mohly umožnit. Na začátku června dostal první lidský pacient genetický lék, který má omladit jeho oko.
12. 6. 2026

Šimpanzi vnímají nespravedlnost. Silněji, když jsou u toho ostatní z tlupy

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.
11. 6. 2026
Načítání...