Covid-19 si vyžádal přes dvojnásobek úmrtí proti oficiálním číslům, říká studie. Česko není nejhorší

Kvůli nemoci covid-19 ve světě zemřelo přibližně 6,9 milionu lidí, odhadli v čerstvé analýze vědci z Institutu pro měření a vyhodnocování zdraví (IHME) při Washingtonské univerzitě. S vyčíslením „skutečné bilance pandemie“ přišli ve chvíli, kdy byl součet oficiálně hlášených počtů úmrtí napříč zeměmi méně než poloviční, konkrétně okolo 3,24 milionu. Podle studie vládní statistiky výrazně zkreslují situaci i v Česku a na Slovensku.

„Jakkoli otřesná se pandemie covidu-19 může zdát, tato analýza ukazuje, že skutečná bilance je výrazně horší,“ řekl ředitel IHME Chris Murray. Nové poznatky podle něj mohou pomoci veřejnosti pochopit rozsah koronavirové krize, úřadům zase poskytují další podklady pro plánování.

O tom, že v řadě zemí oficiální statistiky zdaleka nezachycují všechna úmrtí způsobená covidem-19, už delší dobu svědčí data o celkové úmrtnosti za dobu pandemie. Právě tyto údaje a jejich srovnání s úmrtností v minulých letech jsou základem studie IHME. „Tato ,přebytečná úmrtnost' pak byla upravena s cílem odečíst úmrtí, která lze nepřímo přičítat pandemii, jakož i úmrtí, kterým pandemie zabránila. Výsledné upravené odhady zahrnují pouze úmrtí přímo způsobená virem SARS-CoV-2,“ vysvětlují autoři výzkumu.

I při aplikaci této metodiky jsou zemí s největším celkovým počtem mrtvých Spojené státy, kde podle IHME covid-19 ke 3. květnu způsobil 905 tisíc úmrtí, a nikoli necelých 575 tisíc evidovaných úřady. Na druhé místo se dostala Indie, jejíž oficiální bilance v daném termínu činila 221 tisíc mrtvých, ovšem skutečný počet úmrtí byl podle autorů analýzy skoro trojnásobný.

Ještě markantnější rozdíl mezi oficiálním údajem a skutečností ukazuje studie v případě aplikace modelu na Rusko. To na začátku měsíce hlásilo necelých 110 tisíc smrtelných případů covidu-19, zatímco nemoc měla v zemi údajně skoro 600 tisíc obětí. Skutečný počet mrtvých podle IHME několikanásobně převyšuje hlášený údaj také v Egyptě, Japonsku, Kazachstánu nebo Albánii.

Česko je na tom v žebříčku lépe než podle oficiálních dat

Česko řadí studie mezi 20 zemí s nejvyššími počty mrtvých na 100 tisíc obyvatel, nikoli však na úplné čelo žebříčku, kde se aktuálně ocitá při srovnávání oficiálních statistik. V tomto žebříčku je Česko „až“ patnácté nejhorší na světě. Výpočet IHME stanovil výskyt úmrtí na 386,8 případu na 100 tisíc obyvatel, což je hodnota o 110 vyšší, než jaká v daném momentě vyplývala z vládního součtu. Velmi podobně na tom byly podle analýzy Polsko a Maďarsko, Slovensko mělo údajně na 100 tisíc obyvatel skoro 430 úmrtí způsobených covidem-19.

V případě Slovenska přitom jde o nárůst skoro dvojnásobný, neboť úřady hlásily v přepočtu na 100 tisíc obyvatel jen 216,6 úmrtí. Země je v tabulce IHME na 11. místě za Peru, Rumunskem nebo Mexikem, nejhůře ze srovnání vychází Ázerbájdžán s hodnotou 648,8. Tato studie ukazuje, že v nadúmrtích jsou pozoruhodně neúspěšné státy, které v minulosti patřily do komunistického bloku: z dvaceti nejhorších zemí jich osmnáct patřilo do něj.

Rozdíl mezi hlášenými a reálnými úmrtími na covid ve světě v modelu IHME
Zdroj: IHME

„Řada zemí se měření následků pandemie věnovala s mimořádným nasazením, naše analýza ovšem ukazuje, jak složité je přesně mapovat nové a rychle se šířící infekční onemocnění,“ komentoval výsledky statistik odborník na veřejné zdraví Murray.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
před 32 mminutami

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
před 1 hhodinou

Lední medvědi se geneticky adaptují na změny klimatu

Studie vědců z University of East Anglia (UEA) popsala, že se u ledních medvědů, které zkoumali v jihovýchodním Grónsku, začala měnit aktivita některých genů. Jedná se především o ty spojené s teplotním stresem, stárnutím a metabolismem. Podle studie to naznačuje, že se možná pokoušejí přizpůsobit prokazatelně teplejším podmínkám.
před 3 hhodinami

Fotograf v Alpách náhodou objevil Údolí dinosaurů s tisíci stop

V národním parku Stelvio v italském regionu Lombardie fotograf přírody náhodou objevil otisky, ze kterých se následně vyklubaly tisíce stop dinosaurů. Paleontologové jejich stáří odhadují na 210 milionů let. Nález považují za největší svého druhu v Alpách a za jeden z nejvýznamnějších na světě.
před 4 hhodinami
Načítání...