Covid-19 si vyžádal přes dvojnásobek úmrtí proti oficiálním číslům, říká studie. Česko není nejhorší

Kvůli nemoci covid-19 ve světě zemřelo přibližně 6,9 milionu lidí, odhadli v čerstvé analýze vědci z Institutu pro měření a vyhodnocování zdraví (IHME) při Washingtonské univerzitě. S vyčíslením „skutečné bilance pandemie“ přišli ve chvíli, kdy byl součet oficiálně hlášených počtů úmrtí napříč zeměmi méně než poloviční, konkrétně okolo 3,24 milionu. Podle studie vládní statistiky výrazně zkreslují situaci i v Česku a na Slovensku.

„Jakkoli otřesná se pandemie covidu-19 může zdát, tato analýza ukazuje, že skutečná bilance je výrazně horší,“ řekl ředitel IHME Chris Murray. Nové poznatky podle něj mohou pomoci veřejnosti pochopit rozsah koronavirové krize, úřadům zase poskytují další podklady pro plánování.

O tom, že v řadě zemí oficiální statistiky zdaleka nezachycují všechna úmrtí způsobená covidem-19, už delší dobu svědčí data o celkové úmrtnosti za dobu pandemie. Právě tyto údaje a jejich srovnání s úmrtností v minulých letech jsou základem studie IHME. „Tato ,přebytečná úmrtnost' pak byla upravena s cílem odečíst úmrtí, která lze nepřímo přičítat pandemii, jakož i úmrtí, kterým pandemie zabránila. Výsledné upravené odhady zahrnují pouze úmrtí přímo způsobená virem SARS-CoV-2,“ vysvětlují autoři výzkumu.

I při aplikaci této metodiky jsou zemí s největším celkovým počtem mrtvých Spojené státy, kde podle IHME covid-19 ke 3. květnu způsobil 905 tisíc úmrtí, a nikoli necelých 575 tisíc evidovaných úřady. Na druhé místo se dostala Indie, jejíž oficiální bilance v daném termínu činila 221 tisíc mrtvých, ovšem skutečný počet úmrtí byl podle autorů analýzy skoro trojnásobný.

Ještě markantnější rozdíl mezi oficiálním údajem a skutečností ukazuje studie v případě aplikace modelu na Rusko. To na začátku měsíce hlásilo necelých 110 tisíc smrtelných případů covidu-19, zatímco nemoc měla v zemi údajně skoro 600 tisíc obětí. Skutečný počet mrtvých podle IHME několikanásobně převyšuje hlášený údaj také v Egyptě, Japonsku, Kazachstánu nebo Albánii.

Česko je na tom v žebříčku lépe než podle oficiálních dat

Česko řadí studie mezi 20 zemí s nejvyššími počty mrtvých na 100 tisíc obyvatel, nikoli však na úplné čelo žebříčku, kde se aktuálně ocitá při srovnávání oficiálních statistik. V tomto žebříčku je Česko „až“ patnácté nejhorší na světě. Výpočet IHME stanovil výskyt úmrtí na 386,8 případu na 100 tisíc obyvatel, což je hodnota o 110 vyšší, než jaká v daném momentě vyplývala z vládního součtu. Velmi podobně na tom byly podle analýzy Polsko a Maďarsko, Slovensko mělo údajně na 100 tisíc obyvatel skoro 430 úmrtí způsobených covidem-19.

V případě Slovenska přitom jde o nárůst skoro dvojnásobný, neboť úřady hlásily v přepočtu na 100 tisíc obyvatel jen 216,6 úmrtí. Země je v tabulce IHME na 11. místě za Peru, Rumunskem nebo Mexikem, nejhůře ze srovnání vychází Ázerbájdžán s hodnotou 648,8. Tato studie ukazuje, že v nadúmrtích jsou pozoruhodně neúspěšné státy, které v minulosti patřily do komunistického bloku: z dvaceti nejhorších zemí jich osmnáct patřilo do něj.

Rozdíl mezi hlášenými a reálnými úmrtími na covid ve světě v modelu IHME
Zdroj: IHME

„Řada zemí se měření následků pandemie věnovala s mimořádným nasazením, naše analýza ovšem ukazuje, jak složité je přesně mapovat nové a rychle se šířící infekční onemocnění,“ komentoval výsledky statistik odborník na veřejné zdraví Murray.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 11 hhodinami

Německé letiště se potýká s malárií

Dosavadní dopad ohniska malárie, které se objevilo na frankfurtském letišti v Německu, čítá šest nakažených a dva mrtvé. Epidemiologové se pokoušejí přijít na to, jak se nákaza na místě rozšířila.
včera v 14:42

Ruští vyděrači obelhali agenta AI. Ten pro ně napadl několik firem

Varování expertů na internetovou bezpečnost se vyplnila. Agentura Reuters popsala, jak skupina rusky hovořících zločinců zneužila komerčně dostupný model agentské umělé inteligence (AI) k útoku na řadu zahraničních společností.
včera v 11:42

Letošní hurikánová sezona je zatím bez hurikánů. Meteorolog vysvětluje proč

Tropický Atlantik je na konci srpna nezvykle klidný. Od začátku letošní hurikánové sezony se v něm vytvořily pouze tři pojmenované tropické bouře – Arthur, Bertha a Cristobal – a ani jedna z nich nedosáhla síly hurikánu. Z hlediska celkové energie tropických cyklon je letošní začátek sezony dokonce nejslabší za téměř čtyři desetiletí. Přitom zrovna přichází období, kdy by měl tropický Atlantik začít naopak naplno ožívat. Co se v Atlantiku letos děje?
včera v 10:37

Podívejte se na fotky částečného zatmění Měsíce

Na noční obloze nad značnou částí Evropy se v pátek nad ránem dalo pozorovat téměř úplné zatmění Měsíce. K tomuto jevu dochází, když se Země ocitne mezi Sluncem a Měsícem a vrhá svůj stín na Měsíc.
včera v 08:20

Ve Španělsku ukradli druhý největší pravěký zlatý poklad Evropy

Na jihovýchodě Španělska v regionu Valencie ve čtvrtek časně ráno zloději ukradli soubor artefaktů považovaných za jednu z nejcennějších sbírek zlatých předmětů z doby bronzové v Evropě, informuje agentura AFP a místní média. Zatím není zcela jasné, jak velkou část tohoto takzvaného Pokladu z Villeny zloději ukradli.
27. 8. 2026

Katastrofu v Nepálu způsobil kolaps ledovce, přispěla i změna klimatu

Hlavní příčinou ničivé povodňové vlny, která v Nepálu připravila o život stovky lidí, je kolaps ledovce, na který se zřítil obrovský skalní masiv. Záchranáři dál pátrají po pohřešovaných, mezi nimiž jsou občané více než třiceti zemí.
27. 8. 2026

Proč jsou alpské sesuvy stále intenzivnější a nepředvídatelnější

Vysoko v horách může náhlý liják během několika minut proměnit klidný svah nebo údolí v bouřlivou řeku bahna a kamenů. A podle předpovědí budou tyto intenzivní lijáky stále častější. Ředitel nového švýcarského výzkumného ústavu zabývajícího se horskými riziky hovořil s portálem Swissinfo o tom, jak klimatická krize mění povahu rizik v Alpách.
27. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.