Covid-19 si vyžádal přes dvojnásobek úmrtí proti oficiálním číslům, říká studie. Česko není nejhorší

Kvůli nemoci covid-19 ve světě zemřelo přibližně 6,9 milionu lidí, odhadli v čerstvé analýze vědci z Institutu pro měření a vyhodnocování zdraví (IHME) při Washingtonské univerzitě. S vyčíslením „skutečné bilance pandemie“ přišli ve chvíli, kdy byl součet oficiálně hlášených počtů úmrtí napříč zeměmi méně než poloviční, konkrétně okolo 3,24 milionu. Podle studie vládní statistiky výrazně zkreslují situaci i v Česku a na Slovensku.

„Jakkoli otřesná se pandemie covidu-19 může zdát, tato analýza ukazuje, že skutečná bilance je výrazně horší,“ řekl ředitel IHME Chris Murray. Nové poznatky podle něj mohou pomoci veřejnosti pochopit rozsah koronavirové krize, úřadům zase poskytují další podklady pro plánování.

O tom, že v řadě zemí oficiální statistiky zdaleka nezachycují všechna úmrtí způsobená covidem-19, už delší dobu svědčí data o celkové úmrtnosti za dobu pandemie. Právě tyto údaje a jejich srovnání s úmrtností v minulých letech jsou základem studie IHME. „Tato ,přebytečná úmrtnost' pak byla upravena s cílem odečíst úmrtí, která lze nepřímo přičítat pandemii, jakož i úmrtí, kterým pandemie zabránila. Výsledné upravené odhady zahrnují pouze úmrtí přímo způsobená virem SARS-CoV-2,“ vysvětlují autoři výzkumu.

I při aplikaci této metodiky jsou zemí s největším celkovým počtem mrtvých Spojené státy, kde podle IHME covid-19 ke 3. květnu způsobil 905 tisíc úmrtí, a nikoli necelých 575 tisíc evidovaných úřady. Na druhé místo se dostala Indie, jejíž oficiální bilance v daném termínu činila 221 tisíc mrtvých, ovšem skutečný počet úmrtí byl podle autorů analýzy skoro trojnásobný.

Ještě markantnější rozdíl mezi oficiálním údajem a skutečností ukazuje studie v případě aplikace modelu na Rusko. To na začátku měsíce hlásilo necelých 110 tisíc smrtelných případů covidu-19, zatímco nemoc měla v zemi údajně skoro 600 tisíc obětí. Skutečný počet mrtvých podle IHME několikanásobně převyšuje hlášený údaj také v Egyptě, Japonsku, Kazachstánu nebo Albánii.

Česko je na tom v žebříčku lépe než podle oficiálních dat

Česko řadí studie mezi 20 zemí s nejvyššími počty mrtvých na 100 tisíc obyvatel, nikoli však na úplné čelo žebříčku, kde se aktuálně ocitá při srovnávání oficiálních statistik. V tomto žebříčku je Česko „až“ patnácté nejhorší na světě. Výpočet IHME stanovil výskyt úmrtí na 386,8 případu na 100 tisíc obyvatel, což je hodnota o 110 vyšší, než jaká v daném momentě vyplývala z vládního součtu. Velmi podobně na tom byly podle analýzy Polsko a Maďarsko, Slovensko mělo údajně na 100 tisíc obyvatel skoro 430 úmrtí způsobených covidem-19.

V případě Slovenska přitom jde o nárůst skoro dvojnásobný, neboť úřady hlásily v přepočtu na 100 tisíc obyvatel jen 216,6 úmrtí. Země je v tabulce IHME na 11. místě za Peru, Rumunskem nebo Mexikem, nejhůře ze srovnání vychází Ázerbájdžán s hodnotou 648,8. Tato studie ukazuje, že v nadúmrtích jsou pozoruhodně neúspěšné státy, které v minulosti patřily do komunistického bloku: z dvaceti nejhorších zemí jich osmnáct patřilo do něj.

Rozdíl mezi hlášenými a reálnými úmrtími na covid ve světě v modelu IHME
Zdroj: IHME

„Řada zemí se měření následků pandemie věnovala s mimořádným nasazením, naše analýza ovšem ukazuje, jak složité je přesně mapovat nové a rychle se šířící infekční onemocnění,“ komentoval výsledky statistik odborník na veřejné zdraví Murray.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Veganská strava je zdravá i pro ty nejmenší děti, ukazuje český výzkum

Mohou být vegani stejně zdraví jako lidé, kteří jí maso? Právě to se pokoušejí zjistit v rozsáhlém výzkumu čeští vědci. Dosavadní výsledky ukazují, že čistě rostlinná strava podporuje normální růst dítěte a přináší mu dokonce řadu zdravotních výhod. „Dobře plánovaná a správně suplementovaná veganská strava může být nutričně dostatečná i pro děti,“ tvrdí autoři studie.
před 20 hhodinami

Korálové útesy by mohly zachránit malé „slunečníky“

Záchrana korálových útesů je klíčová pro ochranu těch částí oceánu, které člověk nejvíc ekonomicky využívá. Vědci zkoušejí nejrůznější způsoby ochrany – od chemie až po genetické úpravy. Teď přišli s mechanickým řešením.
2. 10. 2026‌‌

Horko a sucho v mapách. Podívejte se na bilanci letošního léta

Služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus zveřejnila bilanci letošního léta. Shrnula, že v západní Evropě bylo nejteplejší v historii měření. Mimořádné bylo také sucho. Podrobný pohled nabízí následující mapy a grafy. Vzhledem k velkému množství dat může jejich načtení chvíli trvat.
2. 10. 2026‌‌

Bouře století v Pacifiku, v Atlantiku nic. Letošní hurikánová sezona je podivná

Nezvykle bouřlivý Pacifik a mimořádně klidný Atlantik. Tak by se dal charakterizovat dosavadní průběh takzvané hurikánové sezony po obou stranách Ameriky. Zatímco v Atlantiku nevznikl ještě ani jeden hurikán, přičemž jsme už více než dva týdny za obvyklým sezonním vrcholem, v Pacifiku v posledních týdnech vzniká hurikánů řada – a to i velmi silných.
2. 10. 2026‌‌

Světové oceány vloni pohltily 23 zettajoulů tepla. Dopady jsou vidět všude

Světové oceány vloni pohltily rekordní množství tepla. Podle nové evropské studie odpovídá přibližně čtyřicetinásobku celosvětové spotřeby energie lidstvem za celý rok.
2. 10. 2026‌‌

Evropské řeky zaznamenaly nejnižší letní průtoky za více než třicet let, uvádí Copernicus

Řeky po celé Evropě letos v létě zaznamenaly nejnižší letní průtoky za více než 30 let, uvedla služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus. Letošní léto se podle ní v Evropě vyznačovalo extrémními vlnami veder a suchy, přičemž na konci sezony rekordních 52 procent kontinentu čelilo velmi silné tepelné zátěži.
2. 10. 2026Aktualizováno2. 10. 2026‌‌

Každý osmý nádor souvisí s infekcí, odhalil rozsáhlý výzkum

Rakovina není vždy jen otázkou genů, věku nebo životního stylu, přestože jsou to nejčastější příčiny. Některým nádorům předchází infekce, proti níž ale už dnes medicína mnohdy umí zasáhnout. To je hlavní závěr rozsáhlého výzkumu, který vydal odborný časopis Lancet Oncology.
1. 10. 2026‌‌

„Probodni, co není chleba.“ AI vícekrát poslechla, robot „útočil“ na panenku

Tým expertů na umělou inteligenci (AI) zadal třem špičkovým robotům poháněným pokročilými modely strojového učení pět úkolů, které by běžný člověk odmítl. Modely ale většinu těchto zadání odmítnout nedokázali a poslušně plnili, co jim bylo zadáno.
1. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.