Covid-19 si vyžádal přes dvojnásobek úmrtí proti oficiálním číslům, říká studie. Česko není nejhorší

Kvůli nemoci covid-19 ve světě zemřelo přibližně 6,9 milionu lidí, odhadli v čerstvé analýze vědci z Institutu pro měření a vyhodnocování zdraví (IHME) při Washingtonské univerzitě. S vyčíslením „skutečné bilance pandemie“ přišli ve chvíli, kdy byl součet oficiálně hlášených počtů úmrtí napříč zeměmi méně než poloviční, konkrétně okolo 3,24 milionu. Podle studie vládní statistiky výrazně zkreslují situaci i v Česku a na Slovensku.

„Jakkoli otřesná se pandemie covidu-19 může zdát, tato analýza ukazuje, že skutečná bilance je výrazně horší,“ řekl ředitel IHME Chris Murray. Nové poznatky podle něj mohou pomoci veřejnosti pochopit rozsah koronavirové krize, úřadům zase poskytují další podklady pro plánování.

O tom, že v řadě zemí oficiální statistiky zdaleka nezachycují všechna úmrtí způsobená covidem-19, už delší dobu svědčí data o celkové úmrtnosti za dobu pandemie. Právě tyto údaje a jejich srovnání s úmrtností v minulých letech jsou základem studie IHME. „Tato ,přebytečná úmrtnost' pak byla upravena s cílem odečíst úmrtí, která lze nepřímo přičítat pandemii, jakož i úmrtí, kterým pandemie zabránila. Výsledné upravené odhady zahrnují pouze úmrtí přímo způsobená virem SARS-CoV-2,“ vysvětlují autoři výzkumu.

I při aplikaci této metodiky jsou zemí s největším celkovým počtem mrtvých Spojené státy, kde podle IHME covid-19 ke 3. květnu způsobil 905 tisíc úmrtí, a nikoli necelých 575 tisíc evidovaných úřady. Na druhé místo se dostala Indie, jejíž oficiální bilance v daném termínu činila 221 tisíc mrtvých, ovšem skutečný počet úmrtí byl podle autorů analýzy skoro trojnásobný.

Ještě markantnější rozdíl mezi oficiálním údajem a skutečností ukazuje studie v případě aplikace modelu na Rusko. To na začátku měsíce hlásilo necelých 110 tisíc smrtelných případů covidu-19, zatímco nemoc měla v zemi údajně skoro 600 tisíc obětí. Skutečný počet mrtvých podle IHME několikanásobně převyšuje hlášený údaj také v Egyptě, Japonsku, Kazachstánu nebo Albánii.

Česko je na tom v žebříčku lépe než podle oficiálních dat

Česko řadí studie mezi 20 zemí s nejvyššími počty mrtvých na 100 tisíc obyvatel, nikoli však na úplné čelo žebříčku, kde se aktuálně ocitá při srovnávání oficiálních statistik. V tomto žebříčku je Česko „až“ patnácté nejhorší na světě. Výpočet IHME stanovil výskyt úmrtí na 386,8 případu na 100 tisíc obyvatel, což je hodnota o 110 vyšší, než jaká v daném momentě vyplývala z vládního součtu. Velmi podobně na tom byly podle analýzy Polsko a Maďarsko, Slovensko mělo údajně na 100 tisíc obyvatel skoro 430 úmrtí způsobených covidem-19.

V případě Slovenska přitom jde o nárůst skoro dvojnásobný, neboť úřady hlásily v přepočtu na 100 tisíc obyvatel jen 216,6 úmrtí. Země je v tabulce IHME na 11. místě za Peru, Rumunskem nebo Mexikem, nejhůře ze srovnání vychází Ázerbájdžán s hodnotou 648,8. Tato studie ukazuje, že v nadúmrtích jsou pozoruhodně neúspěšné státy, které v minulosti patřily do komunistického bloku: z dvaceti nejhorších zemí jich osmnáct patřilo do něj.

Rozdíl mezi hlášenými a reálnými úmrtími na covid ve světě v modelu IHME
Zdroj: IHME

„Řada zemí se měření následků pandemie věnovala s mimořádným nasazením, naše analýza ovšem ukazuje, jak složité je přesně mapovat nové a rychle se šířící infekční onemocnění,“ komentoval výsledky statistik odborník na veřejné zdraví Murray.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci z Brna a USA odhalili slabinu bakterií, která může pomoci s léčbou infekcí

Slabinu bakterií, která jim při nedostatku živin nebo po stresu brání v rychlém množení, odhalili vědci z ústavu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s kolegy z USA. Zjištění může podle nich v budoucnu pomoci zlepšit léčbu infekcí.
před 10 hhodinami

Vědci navrhli genetickou léčbu Downova syndromu

Downův syndrom je porucha zatím neléčitelná, existují ale testy, které ji odhalí včas už během těhotenství. Lék se hledá už desítky let, zatím marně. Teď ale skupina vědců z Izraele udělala důležitý krok, který medicínu k účinné terapii přiblížil zatím nejvíc v dějinách. Reálné využití zatím dosavadní výsledky neumožňují, dle autorů jde ale o velmi nadějný postup.
před 12 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 15 hhodinami

Osudová noc. Během katastrofy v Černobylu se stala spousta chyb

U katastrofy Černobylské jaderné elektrárny se nedá najít jedna příčina. Bylo jich totiž vzhledem k nekompetenci komunistického režimu tolik, že by to vydalo na zvláštní pořad. Tady je.
před 16 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
před 17 hhodinami

Lidé kapitulují před AI, varuje výzkum před dalekosáhlými dopady

Lidé, kteří více používají umělé inteligence, se méně soustředí na využívání vlastního mozku – zato téměř bezmezně věří lžím mozků křemíkových. Tato zranitelnost je podle nové studie snadno zneužitelná.
před 18 hhodinami

Pacientů s Alzheimerovou chorobou přibývá, pomoci může nová léčba

Přibývá neurodegenerativních onemocnění. Jen počet případů Parkinsonovy choroby za posledních třicet let stoupl celosvětově o tři sta procent. Tempo předčilo i predikce lékařů spojené se stárnutím populace. V Česku je také zhruba pětaosmdesát tisíc pacientů s Alzheimerovou chorobou. Někteří z nich by mohli ještě letos dostat nové moderní léky, vhodné budou pro lidi na začátku onemocnění. Čeká se ale na povolení regulačních orgánů a stanovení úhrady z veřejného zdravotního pojištění.
před 18 hhodinami

AI skočily na falešné studie. Šířily varování před neexistující nemocí

Bixonimania je zdravotní problém, který vzniká po dlouhém zírání do monitoru, po němž mohou zarudnout oční víčka. Zajímavé na této chorobě je zejména to, že vůbec neexistuje. I přesto o ní umělé inteligence déle než rok informovaly.
15. 4. 2026
Načítání...