Ve čtvrtek 22. a v pátek 23. dubna časně ráno bude možné vyhlížet nejvíce meteorů z každoročního meteorického roje Lyridy. Tyto lidově zvané „padající hvězdy“ jsou způsobené zánikem ledoprachových částic uvolněných z jádra komety C/1861 G1 (Thatcher). Bude možné vidět 10 až 15 meteorů za hodinu, ale jen na tmavé obloze daleko od velkých měst a škodlivého světelného znečištění, vždy v časných ranních hodinách před rozbřeskem.
Ve čtvrtek a v pátek vrcholí meteorický roj Lyridy. Následovat je bude superúplněk
Název roje Lyridy pochází od názvu souhvězdí Lyry, z něhož meteory po celou dobu aktivity roje zdánlivě vylétají. V případě Lyrid leží toto místo západně od jedné z nejjasnějších hvězd oblohy – Vegy ze souhvězdí Lyry. Na dubnové obloze stoupá souhvězdí Lyry i s jasnou hvězdou vysoko nad obzor až k ránu, ale částečně je pozorovatelné celou noc.
- Meteorický roj je jev, při kterém proud částic meziplanetárního prachu (odborně meteoroidů) křižuje zemskou dráhu a tyto částice se pak při průletu zemskou atmosférou třou o molekuly vzduchu, postupně se vypařují a vytvářejí za sebou zářící stopu. Vznikají záblesky, které se odborně nazývají meteory, lidově „padající hvězdy“ nebo „létavice“.
V době maxima roje, tedy na konci dubna, je po 5. hodině ranní, tedy až za rozbřesku. V té době lze v České republice pozorovat maximum roje s četností až 15 meteorů za hodinu – tehdy většina meteorů zazáří nad obzorem, jen málo z nich pod ním.
Dějiny jednoho roje
První zprávy o roji Lyridy pocházejí z roku 1863, kdy si ho astronomové spojili s kometou C/1861 G1 (Thatcher). Její návrat v roce 1861 a následné mimořádné zvýšení aktivity Lyrid o dva roky později donutily astronomy zapátrat po dalších pozorováních tohoto roje v minulosti. Ukázalo se, že velmi výrazný projev Lyrid se odehrál už v roce 1803, historicky nejdřívější pozorování pochází dokonce už z 23. března 687 před naším letopočtem v Číně.
Maximum meteorického roje Lyridy v roce 2020 nad Sečskou přehradou s vyznačeným souhvězdím Lyry, hvězdou Vega a radiantem roje
Jde tak o historicky vůbec nejdéle zaznamenaný roj v historii lidstva. Samotná kometa se ke Slunci vrací jednou za přibližně 415 let, znovu se jejího návratu dočkají až další generace v roce 2283.
Vizuálně nápadné spršky
U rojů se někdy může stát, že z nich vylétají výrazné „spršky“. To znamená, že z běžné nízké frekvence meteorů (10 až 15 za hodinu) aktivita prudce vzroste na několik stovek meteorů v hodině. To byl případ roku 1803, kdy hodinová frekvence vystoupala na 700 meteorů. Ve 20. století se podobné případy odehrály v letech 1922 a 1982. O něco menší zvýšení aktivity pak nastalo v roce 2000.
- Meteor je světelný jev, který nastane při průletu drobného kosmického tělíska zemskou atmosférou.
- Meteorit je drobné kosmické tělísko, jehož průlet zemskou atmosférou vyvolává světelný jev nazývaný meteor.
- Meteoroid je jakýkoli objekt, který vyvolá meteor, bez ohledu na jeho velikost.
Astronomové předpokládají, že podobného zvýšení aktivity Lyrid se lidstvo dočká i ve 21. století, a to již v některém z roků v následujících dekádách. Pro přesnější předpověď je ale potřeba důkladnější pozorování Lyrid při každém jejich maximu – právě přesné sledování umožňuje lepší modelování hustoty proudu prachových částic, které Lyridy způsobují.
Jak sledovat meteory
„K pozorování roje si kvůli dobrému rozhledu vyberte místo co nejméně rušené stromy či domy, především však co nejdále od světelného znečištění z měst, uvidíte tak i slabší meteory. Nejlépe se úkaz sleduje vleže – doporučuji tedy nějaké lehátko či karimatku,“ radí fotograf a astronom Petr Horálek.
„Je však třeba nepodcenit chladné dubnové noci, takže se vybavte co nejteplejším oblečením, spacákem či několika dekami. Během dubnových nocí je také třeba počítat s možným výskytem inverzí, proto je nejlepší vydat se do hor. Dále už není třeba nic – meteory padají náhodně po celé obloze. Takže stačí upřít zrak do libovolné oblasti oblohy a čekat na záblesk prvního meteoru,“ dodává vědec.
Jaro bohaté na kosmické jevy
Do konce dubna a v květnu se čekají i další zajímavé úkazy. V úterý 27. dubna v 5:33 SELČ nastane lidově zvaný „superúplněk“ – Měsíc bude v úplňku a zároveň poblíž přízemí – to se odehraje o necelých 11 hodin později ve vzdálenosti 357 378 kilometrů. Úplněk tak bude na obloze jedním z největších v tomto roce.
Srovnání největšího a nejmenšího úplňku
Na květnové obloze vrcholí meteorický roj η-Aquaridy. Konkrétně v noci z 5. na 6. května, kdy bude roj časně ráno (okolo páté) vrcholit a Měsíc bude ve fázi jen pět dní před novem, takže nebude skoro rušit svým svitem.
Meteory jsou poměrně rychlé a létají v nemalé četnosti, ale bohužel spíše nad pozorovateli poblíž rovníku. V českých podmínkách souhvězdí Vodnáře, v němž radiant roje leží, vychází v druhé polovině noci jen nízko nad obzor, můžeme tak spatřit zhruba 10 meteorů za hodinu. Zanikající ledoprachová zrnka pochází ze slavné Halleyovy komety.
Úplněk ve středu 26. května nastane ve 13:15, kdy zároveň proběhne úplné zatmění Měsíce, bohužel u nás pod obzorem, a bude úhlově největším v tomto roce. Měsíc však bude nejblíže k Zemi už ve 3:53 ráno, tedy v časných ranních hodinách před západem Měsíce ve vzdálenosti 357 309 kilometrů. Před západem Měsíce časně ráno se bude dát pozorovat lidově zvaný „superúplněk“.
Východ květnového úplňku za Kunětickou horou u Pardubic