Vědci objevili „egyptské Pompeje“. Zlaté město je mimořádný nález, potvrzuje česká egyptoložka

Archeologové objevili v Egyptě rozsáhlé starověké město, které bylo po staletí v zapomnění, přestože se nachází poblíž proslavených egyptských památek ve městě Luxoru. Město vyrostlo před zhruba 3400 lety v době slavné vlády faraona Amenhotepa III., uvedl podle agentury Reuters egyptský archeolog Záhí Havás, který dohlíží na vykopávky na místě.

Odkryté ulice se nacházejí na levém břehu řeky Nilu poblíž současného Luxoru, Údolí králů a Memnónových kolosů. K objevu došlo téměř náhodou. Tým archeologů v září zahájil pátrání po pohřebním chrámu v okolí Luxoru, ale brzy začal narážet na cihly na každém kroku.

Archeologové ve městě našli téměř kompletní zdi domů i pokoje. Byly v nich například předměty denní potřeby, ale také prsteny, barevné keramické nádoby či Amenhotepova kartuše, tedy oválný rámeček, do něhož se zapisovalo faraonovo jméno. 

Ukázka předmětů, které archeologové objevili
Zdroj: Záhí Havás/Reuters/Center for Egyptolog

Na místě se také našlo mnoho pecí na výrobu skla a fajánsu (glazované keramiky). „Některé zdi domů ve městě jsou tři metry vysoké,“ upřesnil Havás, který uvedl, že zmíněné osídlení se snažilo v minulosti najít mnoho zahraničních misí, ale dosud se jim to nepovedlo.

Vědecký tým také uvedl, že archeologické vrstvy ležely po tisíce let nedotčené, jak je tehdejší obyvatelé po sobě zanechali. „Jako by to bylo včera,“ stojí v prohlášení.   

„Egyptské Pompeje“

„Jde o velmi důležitý nález,“ řekl agentuře Reuters Peter Lacovara, ředitel amerického Fondu pro kulturní dědictví starého Egypta a archeologii. „Je to něco jako egyptské Pompeje,“ sdělil. 

Egyptoložka Betsy Bryanová z Univerzity Johnse Hopkinse zase podle serveru The Guardian poznamenala, že nález vědcům poskytne vzácný vhled do života starověkých Egypťanů v době, kdy byla říše v rozkvětu.

I Lucie Vendelová Jirásková z Českého egyptologického ústavu FF UK podotýká, že se jedná o velmi zajímavý nález. „Z oblasti Luxoru neznáme místo, kde panovníci sídlili. Známe chrámy, které stavěli, a jejich hrobky,“ uvedla. 

„Co se ale týče jejich sídlištní architektury, tak byla známá pouze vesnice jejich dělníků, kteří tvořili královské hrobky v Údolí králů a královen a pak na západním břehu je ještě palác Amenhotepa III., a ten je mimo toto nové město, jež Záhí Havás vykopal. Jinak ale nic dalšího známé nebylo,“ řekla.

Dostupné zprávy podle egyptoložky naznačují, že město mělo veliký rozsah i hospodářské zázemí. „Zřejmě se za zdmi objevuje i pohřebiště. Mohlo sloužit běžným lidem, kteří tam žili, což taky není dosud známé,“ poznamenala s tím, že ze zmíněné oblasti byly dosud doložené pouze hrobky hodnostářů a panovníků. Vendelová Jirásková také dodala, že informací, které vědcům tento nález může poskytnout, je mnoho. 

Amenhotep III. vládl ve 14. století před naším letopočtem v období Nové říše. Egypt se za jeho panování rozkládal od Núbie na jihu až po Sýrii na severu. Jeho éra, které se říkalo „vláda Slunce“  trvala téměř čtyřicet let. Patřil mezi nejbohatší faraony starého Egypta.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
před 3 hhodinami

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
před 6 hhodinami

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 8 hhodinami

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 8 hhodinami
Načítání...