Vědci objevili „egyptské Pompeje“. Zlaté město je mimořádný nález, potvrzuje česká egyptoložka

Archeologové objevili v Egyptě rozsáhlé starověké město, které bylo po staletí v zapomnění, přestože se nachází poblíž proslavených egyptských památek ve městě Luxoru. Město vyrostlo před zhruba 3400 lety v době slavné vlády faraona Amenhotepa III., uvedl podle agentury Reuters egyptský archeolog Záhí Havás, který dohlíží na vykopávky na místě.

Odkryté ulice se nacházejí na levém břehu řeky Nilu poblíž současného Luxoru, Údolí králů a Memnónových kolosů. K objevu došlo téměř náhodou. Tým archeologů v září zahájil pátrání po pohřebním chrámu v okolí Luxoru, ale brzy začal narážet na cihly na každém kroku.

Archeologové ve městě našli téměř kompletní zdi domů i pokoje. Byly v nich například předměty denní potřeby, ale také prsteny, barevné keramické nádoby či Amenhotepova kartuše, tedy oválný rámeček, do něhož se zapisovalo faraonovo jméno. 

Ukázka předmětů, které archeologové objevili
Zdroj: Záhí Havás/Reuters/Center for Egyptolog

Na místě se také našlo mnoho pecí na výrobu skla a fajánsu (glazované keramiky). „Některé zdi domů ve městě jsou tři metry vysoké,“ upřesnil Havás, který uvedl, že zmíněné osídlení se snažilo v minulosti najít mnoho zahraničních misí, ale dosud se jim to nepovedlo.

Vědecký tým také uvedl, že archeologické vrstvy ležely po tisíce let nedotčené, jak je tehdejší obyvatelé po sobě zanechali. „Jako by to bylo včera,“ stojí v prohlášení.   

„Egyptské Pompeje“

„Jde o velmi důležitý nález,“ řekl agentuře Reuters Peter Lacovara, ředitel amerického Fondu pro kulturní dědictví starého Egypta a archeologii. „Je to něco jako egyptské Pompeje,“ sdělil. 

Egyptoložka Betsy Bryanová z Univerzity Johnse Hopkinse zase podle serveru The Guardian poznamenala, že nález vědcům poskytne vzácný vhled do života starověkých Egypťanů v době, kdy byla říše v rozkvětu.

I Lucie Vendelová Jirásková z Českého egyptologického ústavu FF UK podotýká, že se jedná o velmi zajímavý nález. „Z oblasti Luxoru neznáme místo, kde panovníci sídlili. Známe chrámy, které stavěli, a jejich hrobky,“ uvedla. 

„Co se ale týče jejich sídlištní architektury, tak byla známá pouze vesnice jejich dělníků, kteří tvořili královské hrobky v Údolí králů a královen a pak na západním břehu je ještě palác Amenhotepa III., a ten je mimo toto nové město, jež Záhí Havás vykopal. Jinak ale nic dalšího známé nebylo,“ řekla.

Dostupné zprávy podle egyptoložky naznačují, že město mělo veliký rozsah i hospodářské zázemí. „Zřejmě se za zdmi objevuje i pohřebiště. Mohlo sloužit běžným lidem, kteří tam žili, což taky není dosud známé,“ poznamenala s tím, že ze zmíněné oblasti byly dosud doložené pouze hrobky hodnostářů a panovníků. Vendelová Jirásková také dodala, že informací, které vědcům tento nález může poskytnout, je mnoho. 

Amenhotep III. vládl ve 14. století před naším letopočtem v období Nové říše. Egypt se za jeho panování rozkládal od Núbie na jihu až po Sýrii na severu. Jeho éra, které se říkalo „vláda Slunce“  trvala téměř čtyřicet let. Patřil mezi nejbohatší faraony starého Egypta.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Invazní sršeň asijskou zaznamenali na Mělnicku. Hnízdo se zatím nenašlo

V Liběchově na Mělnicku se v červenci a počátkem srpna opakovaně objevil jeden jedinec sršně asijské. Jde o invazní druh, který představuje významné riziko především pro včelstva a volně žijící hmyz. Pátrání po dalších jedincích nebo hnízdě bylo zatím neúspěšné. Není jasné, jestli se v okolí Liběchova vyskytuje hnízdo, anebo jde o dovezeného osamoceného jedince. Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK) ČR prosí veřejnost o pomoc s hlášením výskytů tohoto druhu.
před 11 hhodinami

„Pluto je mrtvé,“ zaznělo před dvaceti lety v Praze. Osudnou se mu stala Xena

Pluto už není planetou dvacet let. Rozhodli o tom vědci na kongresu, který se konal v Praze a přinesl přesvědčivé argumenty pro jeho vyřazení a současně vytvoření zcela nové kategorie vesmírných těles.
před 11 hhodinami

Obří gigantopithekové byli podobnější lidem, než se myslelo

Moderní věda toho zjistila v posledních letech o pravěkých předcích člověka už tolik, že to bourá konstrukce jejich řazení. Vlivný vědecký časopis navrhuje, že by se měly kategorie přestavět – a mohlo by se to týkat i záhadných obřích gigantopitheků.
před 12 hhodinami

Světová moře jsou nejteplejší v měřené historii

Světová moře jsou nejteplejší v měřené historii, uvedla evropská služba pro sledování klimatu Copernicus. V sobotu naměřila průměrnou denní teplotu na povrchu oceánů a moří 21,1 stupně Celsia, čímž padl rekord 21,09 stupně z března 2024. Napsala to v pondělí agentura DPA, která připomíná, že takovéto měření začalo v roce 1979.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Evropská energetika by zatím jako zcela bezemisní nefungovala. Chybí záložní zdroje

Evropa zatím nemá dostatek záložních zdrojů, které by nahradily výpadky energie, pokud by došlo k delším epizodám zatažené oblohy a nedostatku větru. Není to varování před reálným stavem, ale výsledek modelu, který pracuje se stavem, že by celý světadíl přešel na udržitelné zdroje. Dotyčné záložní zdroje by podle vědců byly velmi drahé.
před 16 hhodinami

Videohry pomáhají chlapcům překonat osamělost, u dívek to nefunguje, ukázala studie

Moderní počítačové hry mohou podle vědců podpořit sociální interakce mezi dospívajícími. Účinky hraní ale nejsou univerzálně kladné, liší se podle pohlaví. Zatímco chlapci často z interakcí těží, dívky mohou zažívat vyšší míru osamělosti a depresivní nálady, vyplývá ze studie, kterou vedl David Lacko z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Studii publikoval časopis Computers in Human Behavior.
před 17 hhodinami

Obří čínské solární farmy škodí ptákům, prokázala rozsáhlá studie

Čína se snaží nahradit své fosilní zdroje energie ekologičtějšími variantami, ale podle nového výzkumu její fotovoltaické elektrárny narušují hnízdění ptáků, což vede k menší rozmanitosti druhů. Popsali to experti v odborném časopise Science.
před 20 hhodinami

Další český snímek bodoval u NASA

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) zveřejnil v sobotu jako Astronomický snímek dne fotografii českého astronoma Jakuba Koukala z Hvězdárny ve Valašském Meziříčí na Vsetínsku. Informoval o tom Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě. Snímek nazvaný Většinou Perseidy je už druhým českým snímkem, který NASA tento týden zveřejnila.
23. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.