Vědci objevili „egyptské Pompeje“. Zlaté město je mimořádný nález, potvrzuje česká egyptoložka

Archeologové objevili v Egyptě rozsáhlé starověké město, které bylo po staletí v zapomnění, přestože se nachází poblíž proslavených egyptských památek ve městě Luxoru. Město vyrostlo před zhruba 3400 lety v době slavné vlády faraona Amenhotepa III., uvedl podle agentury Reuters egyptský archeolog Záhí Havás, který dohlíží na vykopávky na místě.

Odkryté ulice se nacházejí na levém břehu řeky Nilu poblíž současného Luxoru, Údolí králů a Memnónových kolosů. K objevu došlo téměř náhodou. Tým archeologů v září zahájil pátrání po pohřebním chrámu v okolí Luxoru, ale brzy začal narážet na cihly na každém kroku.

Archeologové ve městě našli téměř kompletní zdi domů i pokoje. Byly v nich například předměty denní potřeby, ale také prsteny, barevné keramické nádoby či Amenhotepova kartuše, tedy oválný rámeček, do něhož se zapisovalo faraonovo jméno. 

Ukázka předmětů, které archeologové objevili
Zdroj: Záhí Havás/Reuters/Center for Egyptolog

Na místě se také našlo mnoho pecí na výrobu skla a fajánsu (glazované keramiky). „Některé zdi domů ve městě jsou tři metry vysoké,“ upřesnil Havás, který uvedl, že zmíněné osídlení se snažilo v minulosti najít mnoho zahraničních misí, ale dosud se jim to nepovedlo.

Vědecký tým také uvedl, že archeologické vrstvy ležely po tisíce let nedotčené, jak je tehdejší obyvatelé po sobě zanechali. „Jako by to bylo včera,“ stojí v prohlášení.   

„Egyptské Pompeje“

„Jde o velmi důležitý nález,“ řekl agentuře Reuters Peter Lacovara, ředitel amerického Fondu pro kulturní dědictví starého Egypta a archeologii. „Je to něco jako egyptské Pompeje,“ sdělil. 

Egyptoložka Betsy Bryanová z Univerzity Johnse Hopkinse zase podle serveru The Guardian poznamenala, že nález vědcům poskytne vzácný vhled do života starověkých Egypťanů v době, kdy byla říše v rozkvětu.

I Lucie Vendelová Jirásková z Českého egyptologického ústavu FF UK podotýká, že se jedná o velmi zajímavý nález. „Z oblasti Luxoru neznáme místo, kde panovníci sídlili. Známe chrámy, které stavěli, a jejich hrobky,“ uvedla. 

„Co se ale týče jejich sídlištní architektury, tak byla známá pouze vesnice jejich dělníků, kteří tvořili královské hrobky v Údolí králů a královen a pak na západním břehu je ještě palác Amenhotepa III., a ten je mimo toto nové město, jež Záhí Havás vykopal. Jinak ale nic dalšího známé nebylo,“ řekla.

Dostupné zprávy podle egyptoložky naznačují, že město mělo veliký rozsah i hospodářské zázemí. „Zřejmě se za zdmi objevuje i pohřebiště. Mohlo sloužit běžným lidem, kteří tam žili, což taky není dosud známé,“ poznamenala s tím, že ze zmíněné oblasti byly dosud doložené pouze hrobky hodnostářů a panovníků. Vendelová Jirásková také dodala, že informací, které vědcům tento nález může poskytnout, je mnoho. 

Amenhotep III. vládl ve 14. století před naším letopočtem v období Nové říše. Egypt se za jeho panování rozkládal od Núbie na jihu až po Sýrii na severu. Jeho éra, které se říkalo „vláda Slunce“  trvala téměř čtyřicet let. Patřil mezi nejbohatší faraony starého Egypta.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 18 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...