Asteroid, který vyhubil dinosaury, stvořil zelené plíce planety. Vděčíme mu za deštné pralesy

Dopad yucatánského asteroidu, který před 66 miliony lety vedl k vyhubení dinosaurů, umožnil zrod deštných pralesů na planetě Zemi. Vyplývá to z vědecké studie, kterou zveřejnil časopis Science. Experti na základě studia fosilních pylových zrnek a listů z Kolumbie zjistili, že po dopadu kilometr široké skály se typ vegetace v jihoamerických tropických lesích dramaticky změnil.

„Náš tým zkoumal více než padesát tisíc vzorků zkamenělého pylu a přes šest tisíc zkamenělin listů z období před dopadem a po něm,“ uvedla spoluautorka studie Mónica Carvalhová ze Smithsonianského ústavu tropického výzkumu v Panamě.

Vědci zjistili, že před dopadem obřího asteroidu v oblasti dnešního Yucatánského poloostrova v Mexiku byly běžné jehličnany a kapraďorosty. Po zkázonosném dopadu asteroidu diverzita rostlin poklesla o zhruba 45 procent. Běžné bylo vymírání zejména mezi semennými rostlinami. Lesy se během příštích šesti milionů let obnovily, ale dominovaly jim kvetoucí krytosemenné rostliny.

Struktura tropických lesů se v důsledku této transformace také změnila. Během období pozdní křídy, kdy ještě žili dinosauři, měly jednotlivé stromy v lesích hodně prostoru. Jejich horní části se neprolínaly, což umožnilo slunečnímu svitu prodrat se na zem. Po dopadu asteroidu se v lesích vytvořila silná klenba větvoví a na zem dopadalo mnohem méně světla.

Tři hypotézy

Vědci mají pro tuto změnu trojí vysvětlení. První spočívá v tom, že dinosauři bránili tomu, aby lesy příliš zarostly, neboť se živili rostlinami v nižších vrstvách lesa a šlapali po nich. Druhé vysvětlení je, že spad popela po dopadu asteroidu obohatil půdu v tropech, což bylo ku prospěchu rychleji rostoucím krytosemenným rostlinám. Třetí vysvětlení uvádí, že mizení jehličnanů vytvořilo příležitost pro převzetí nadvlády kvetoucími rostlinami.

Vysvětlení se podle vědeckého týmu navzájem nevylučují a všechna mohla přispět k výsledku, jehož jsme dnes svědky. „Poučení z toho je, že při rychlých narušeních se tropické ekosystémy nejen obnoví; jsou nahrazeny a ten proces trvá opravdu dlouho,“ poznamenala Carvalhová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
před 6 hhodinami

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
před 8 hhodinami

V Brazílii padlo loni nejméně stromů od roku 2019

Odlesňování v Brazílii, kde se nachází největší část Amazonie, loni kleslo na nejnižší úroveň od roku 2019, vyplývá ze zprávy tamní monitorovací sítě MapBiomas zveřejněné tento týden. Podle agentury AFP je to zásluha politiky prezidenta Luize Inácia Luly da Silvy.
před 10 hhodinami

Japonci chtějí kulturní artefakty chránit přesunem na Měsíc

Japonská letecká společnost Japan Airlines (JAL) chce od roku 2028 nabízet přepravu nákladu na Měsíc. V novém projektu plánuje přepravovat předměty kulturní hodnoty, kterým na Zemi hrozí zánik v důsledku klimatických změn, ozbrojených konfliktů či přírodních katastrof. Pokud se záměr uskuteční, JAL se stane první leteckou společností na světě, která bude zajišťovat dopravu nákladu na Měsíc, uvedly agentury Kjódó a The Japan News.
před 12 hhodinami

Vědci vytvořili AI model obezity. Může odhalit řadu problémů

Obezita zkracuje život, ničí orgány a zhoršuje dopady mnoha dalších nemocí. Jenže vědci stále neznají přesný systémový dopad na konkrétní místa v těle. Nyní by tomu mohly pomoci nové technologie.
před 13 hhodinami

Archeologové popsali starověké město, kde bohatství nevedlo k nerovnosti

Indické starověké město Mohendžodaro darovalo lidstvu nejen chov slepic, ale podle nové studie také rovnost. Archeologové popsali, že se už před tisícovkami let vyvíjelo směrem k větší sociální spravedlnosti a nevznikaly v něm žádné skupinky samozvaných elit, které by přebíraly moc.
včera v 17:14

Třetina filmových geologů se nedožije závěrečných titulků, odhalila studie

Není to výzkum, který změní svět, ani za něj autoři nedostanou Nobelovu cenu. Ale nová studie popisuje, jak stereotypně se ve filmech popisují vědci v geologických oborech, i to, jak dramaticky v nich tento jinak klidný obor vypadá.
včera v 15:29

VideoMalá, modrá, doposud neznámá. Vědci popsali nový druh chobotnice

Mořští biologové pozorovali při ponorech do oceánu v okolí Galapág roku 2015 tvora, kterého do té doby nikdy neviděli. „Je malá, je modrá,“ vykřikli podle záznamů experti, když ho poprvé spatřili na kamerách ponorky EV Nautilus. Teď se zvíře podařilo odchytit a popsat v odborném časopise Zootaxa. Jde o chobotnici, která dostala jméno Microeledone galapagensis. Je velká necelých osm centimetrů a žije v hloubkách kolem sedmnácti set metrů pod hladinou.
včera v 12:04
Načítání...