Výjimečný pravěký žralok měl ploutve jako orlí křídla. Chováním připomínal mantu

Vědci objevili nový druh pravěkého okřídleného žraloka, který se živil planktonem. Jeho tělo i způsob života nápadně připomínají dnešní manty obrovské, přitom ale v oceánech plul desítky milionů let před nimi.

Tento tvor s podivným vzhledem dostal jméno Aquilolamna milarcae, neboli orlí žralok, podle vzhledu jeho ploutví, jež připomínají ptačí křídla. Žil v době před přibližně 93 miliony lety a důkazy o jeho existenci byly objeveny na severovýchodě Mexika.

Na délku měřil zkoumaný exemplář asi 1,65 metru a rozpětí ploutví bylo 1,9 metru. Měl výrazné prsní ploutve, podobně dlouhé jako u většiny moderních druhů rejnoků.

Autoři studie, která vyšla v odborném časopise Science, uvedli, že bizarní tvor pravděpodobně plaval velmi pomalu a je tedy značně nepravděpodobné, že by byl schopen lovit živou potravu.

Tělo jako kluzák

„Dalo by se to přirovnat ke kluzáku… nebyl vůbec uzpůsoben k rychlému plavání ani ke sledování kořisti,“ řekl Roman Vullo, hlavní autor studie z francouzského Národního střediska pro vědecký výzkum a univerzity v Rennes.

Že okřídlený žralok nebyl žádný predátor, naznačují i další důkazy: měl sice velkou hlavu, ale paleontologové na ní nenašli vůbec žádné zuby - to znamená, že míval zuby buď drobné, anebo mu zcela chyběly. Podle Vulla to je jasný signál, že orlí žralok byl spíše konzumentem planktonu než lovcem.

Tento objev je velmi důležitý zejména pro jeho unikátnost. Až doposud totiž věda znala jen jednu kategorii tvorů, kteří se „pásli na planktonu“ - byla to skupina velkých paprskoploutvých ryb z čeledi Pachycormidae, které vyhynuly po dopadu meteoritu Chicxulub před 66 miliony lety, stejně jako dinosauři.

Stejný osud potkal i orlí žraloky. „Byli pomalu nahrazováni mantami a jinými rejnoky, kteří se vyvinuli na začátku třetihorního období po vyhynutí dinosaurů,“ řekl Vullo agentuře AFP.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
před 4 hhodinami

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
před 7 hhodinami

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 9 hhodinami

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 9 hhodinami
Načítání...