Výjimečný pravěký žralok měl ploutve jako orlí křídla. Chováním připomínal mantu

Vědci objevili nový druh pravěkého okřídleného žraloka, který se živil planktonem. Jeho tělo i způsob života nápadně připomínají dnešní manty obrovské, přitom ale v oceánech plul desítky milionů let před nimi.

Tento tvor s podivným vzhledem dostal jméno Aquilolamna milarcae, neboli orlí žralok, podle vzhledu jeho ploutví, jež připomínají ptačí křídla. Žil v době před přibližně 93 miliony lety a důkazy o jeho existenci byly objeveny na severovýchodě Mexika.

Na délku měřil zkoumaný exemplář asi 1,65 metru a rozpětí ploutví bylo 1,9 metru. Měl výrazné prsní ploutve, podobně dlouhé jako u většiny moderních druhů rejnoků.

Autoři studie, která vyšla v odborném časopise Science, uvedli, že bizarní tvor pravděpodobně plaval velmi pomalu a je tedy značně nepravděpodobné, že by byl schopen lovit živou potravu.

Tělo jako kluzák

„Dalo by se to přirovnat ke kluzáku… nebyl vůbec uzpůsoben k rychlému plavání ani ke sledování kořisti,“ řekl Roman Vullo, hlavní autor studie z francouzského Národního střediska pro vědecký výzkum a univerzity v Rennes.

Že okřídlený žralok nebyl žádný predátor, naznačují i další důkazy: měl sice velkou hlavu, ale paleontologové na ní nenašli vůbec žádné zuby - to znamená, že míval zuby buď drobné, anebo mu zcela chyběly. Podle Vulla to je jasný signál, že orlí žralok byl spíše konzumentem planktonu než lovcem.

Tento objev je velmi důležitý zejména pro jeho unikátnost. Až doposud totiž věda znala jen jednu kategorii tvorů, kteří se „pásli na planktonu“ - byla to skupina velkých paprskoploutvých ryb z čeledi Pachycormidae, které vyhynuly po dopadu meteoritu Chicxulub před 66 miliony lety, stejně jako dinosauři.

Stejný osud potkal i orlí žraloky. „Byli pomalu nahrazováni mantami a jinými rejnoky, kteří se vyvinuli na začátku třetihorního období po vyhynutí dinosaurů,“ řekl Vullo agentuře AFP.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Skalpovali asi i Slované. Nová studie nabízí historii lidských trofejí

Snad žádný dobrý western se neobejde bez skalpování nepřátel. Pro Čechy exotická praktika, kterou znají zřejmě především z knih a filmů o Divokém západě má přitom své kořeny i v Evropě a mnohem hlouběji než v době bojů původních Američanů s bílými kolonizátory. Zároveň se kolem skalpování dlouhodobě šíří řada mýtů. I ty chce vyvracet nová obsáhlá kniha věnovaná právě těmto vlasovým trofejím.
před 3 hhodinami

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
včera v 07:01

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
25. 12. 2025

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025
Načítání...