Každé čtyřicáté dítě na světě je nyní z dvojčat, je to nejvíc v dějinách

Na světě se každý rok narodí více než 1,6 milionu párů dvojčat. Dvojčetem je tak přibližně každé čtyřicáté novorozeně, což je nejvíce v historii. Svou roli v rekordním počtu dvojčat hraje asistovaná reprodukce a vyšší věk matek, uvádí studie zveřejněná v odborném časopise Human Reproduction. Poměr jednovaječných dvojčat mezi narozenými dětmi je stále stejný, objevuje se u čtyř porodů z tisíce. Roste jen podíl dvojvaječných dvojčat.

Na studii se podíleli Gilles Pison a Christiaan Monden z britské Oxfordské univerzity a Jeroen Smits z Radboudovy univerzity v Nizozemsku. Vědci ve studii shromáždili informace ze 165 zemí o porodech dvojčat v letech 2010 až 2015 a srovnali je se statistikami z let 1980 až 1985.

Od osmdesátých let se celosvětová míra porodů dvojčat zvýšila o třetinu, z 9,1 na 12 z každé tisícovky porodů. Podíl dvojčat ve světě rostl za tři desetiletí nerovnoměrně. Zatímco v Asii stoupl o 32 procent, v Severní Americe to bylo o 71 procent a v Africe se prakticky nezměnil, píše BBC News.

Afrika a Asie v čele

V Africe a Asii se dnes narodí 80 procent všech dvojčat, což je do značné míry dáno velikostí populace v Asii a vysokou porodností v Africe. Podle spoluautora studie Christiaana Mondena pro to ale existuje i další vysvětlení. V Africe je vysoký podíl dvojvaječných dvojčat, což pravděpodobně způsobují genetické rozdíly mezi africkou populací a ostatními populacemi. Za rozmachem podílu dvojčat na ostatních kontinentech stojí podle studie v největší míře asistovaná reprodukce.

V rozvinutých zemích se asistovaná reprodukce začala používat v 70. letech minulého století, nejběžnější metody jsou in vitro fertilizace, intracytoplazmatická injekce spermií, umělé oplodnění nebo stimulace vaječníků. Všechny tyto metody zvyšují pravděpodobnost mnohočetného těhotenství.

Ohrožená dvojčata

Větší počet dvojčat přináší i mnohá rizika. Dvojčata se často rodí předčasně, jsou menší, u porodu se vyskytují častěji komplikace a úmrtnost dvojčat je vyšší než u ostatních dětí. V neposlední řadě je pro rodiče náročnější starat se o dva novorozence místo jednoho.

Studie také zjistila, že dvojčatům hrozí větší rizika v chudších zemích. Zejména v subsaharské Africe mnoho dvojčat ztratí svého sourozence už během prvního roku života, každý rok je to více než 200 tisíc dětí.

„Zatímco podíl počtu dvojčat na porodech v mnoha bohatých západních zemích se nyní blíží podílu v subsaharské Africe, v šancích na přežití je obrovský rozdíl,“ uvedl spoluautor studie Jeroen Smits.

Podle autorů studie už podíl dvojčat na porodech nejspíš nebude stoupat, protože dnešní věda dosáhla takového pokroku, že není potřeba oplodňovat několik vajíček najednou, jak se běžně dělalo v minulosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Trump si myslí, že je Bůh, říká historik Snyder

Historik Timothy Snyder se dlouhodobě kriticky vyjadřuje k současné americké administrativě, Rusku Vladimira Putina a autoritářským režimům po celém světě. Věnoval se tomu také v pořadu Hyde Park Civilizace, kde se s Danielem Stachem bavil o tom, jak znalost historie pomáhá chápat moderní svět.
před 10 hhodinami

Meteorologové upravili barvy na teplotních mapách. Podívejte se na rozdíl

Český hydrometeorologický ústav až doposud nekomunikoval teploty na svých mapách jednotně – jiné barevné škály se objevovaly na sociálních sítích, další v modelu Aladin a odlišné v dalších službách, které tento úřad občanům i firmám poskytuje. Teď se rozhodl je sjednotit a nastavit nové schéma, které by mělo být univerzálně platné a využitelné v jakémkoliv ročním období.
před 12 hhodinami

Pravděpodobnost super El Niña stoupá

Předpovědi meteorologů naznačují, že se v Tichém oceánu rychle formuje výjimečně silné El Niño. Může být podle projekcí tak silné, že ho experti označují jako „super El Niño“. Oteplení horní hladiny vody v Tichém oceánu může vypadat jako věc, která se střední Evropy nijak nedotkne. To je ale omyl, globální klima je totiž propojené. Vliv silného El Niña na Česko by byl nicméně spíše nepřímý.
před 15 hhodinami

Spalničky zabily v Bangladéši už přes 500 lidí, většinou neočkované děti

V Bangladéši si epidemie spalniček vyžádala už více než pět set životů, většinou dětských. Jedná se tam o nejtragičtější vlnu nemoci za poslední desítky let. Počet obětí minulý týden rychle rostl, během jediného dne zemřelo v tamních nemocnicích třináct dětí.
před 15 hhodinami

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
25. 5. 2026

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
25. 5. 2026

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
25. 5. 2026

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026
Načítání...