Každé čtyřicáté dítě na světě je nyní z dvojčat, je to nejvíc v dějinách

Na světě se každý rok narodí více než 1,6 milionu párů dvojčat. Dvojčetem je tak přibližně každé čtyřicáté novorozeně, což je nejvíce v historii. Svou roli v rekordním počtu dvojčat hraje asistovaná reprodukce a vyšší věk matek, uvádí studie zveřejněná v odborném časopise Human Reproduction. Poměr jednovaječných dvojčat mezi narozenými dětmi je stále stejný, objevuje se u čtyř porodů z tisíce. Roste jen podíl dvojvaječných dvojčat.

Na studii se podíleli Gilles Pison a Christiaan Monden z britské Oxfordské univerzity a Jeroen Smits z Radboudovy univerzity v Nizozemsku. Vědci ve studii shromáždili informace ze 165 zemí o porodech dvojčat v letech 2010 až 2015 a srovnali je se statistikami z let 1980 až 1985.

Od osmdesátých let se celosvětová míra porodů dvojčat zvýšila o třetinu, z 9,1 na 12 z každé tisícovky porodů. Podíl dvojčat ve světě rostl za tři desetiletí nerovnoměrně. Zatímco v Asii stoupl o 32 procent, v Severní Americe to bylo o 71 procent a v Africe se prakticky nezměnil, píše BBC News.

Afrika a Asie v čele

V Africe a Asii se dnes narodí 80 procent všech dvojčat, což je do značné míry dáno velikostí populace v Asii a vysokou porodností v Africe. Podle spoluautora studie Christiaana Mondena pro to ale existuje i další vysvětlení. V Africe je vysoký podíl dvojvaječných dvojčat, což pravděpodobně způsobují genetické rozdíly mezi africkou populací a ostatními populacemi. Za rozmachem podílu dvojčat na ostatních kontinentech stojí podle studie v největší míře asistovaná reprodukce.

V rozvinutých zemích se asistovaná reprodukce začala používat v 70. letech minulého století, nejběžnější metody jsou in vitro fertilizace, intracytoplazmatická injekce spermií, umělé oplodnění nebo stimulace vaječníků. Všechny tyto metody zvyšují pravděpodobnost mnohočetného těhotenství.

Ohrožená dvojčata

Větší počet dvojčat přináší i mnohá rizika. Dvojčata se často rodí předčasně, jsou menší, u porodu se vyskytují častěji komplikace a úmrtnost dvojčat je vyšší než u ostatních dětí. V neposlední řadě je pro rodiče náročnější starat se o dva novorozence místo jednoho.

Studie také zjistila, že dvojčatům hrozí větší rizika v chudších zemích. Zejména v subsaharské Africe mnoho dvojčat ztratí svého sourozence už během prvního roku života, každý rok je to více než 200 tisíc dětí.

„Zatímco podíl počtu dvojčat na porodech v mnoha bohatých západních zemích se nyní blíží podílu v subsaharské Africe, v šancích na přežití je obrovský rozdíl,“ uvedl spoluautor studie Jeroen Smits.

Podle autorů studie už podíl dvojčat na porodech nejspíš nebude stoupat, protože dnešní věda dosáhla takového pokroku, že není potřeba oplodňovat několik vajíček najednou, jak se běžně dělalo v minulosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoŽák, noty a umělá inteligence. Hru na hudební nástroje už učí i AI

Zapojení umělé inteligence do výuky hry na hudební nástroj je tu. Ve světové konkurenci se uchytila i tuzemská aplikace. Lekce dává od loňska. Nejvíc uživatelů má ve Spojených státech, hned poté v Česku. Aplikace vychází z populárního formátu videohry Guitar Hero, kde tóny padají jakoby seshora a naznačují tak prstoklad v reálném čase.
včera v 08:00

VideoOdborníci monitorují pohyb vlků na Broumovsku pomocí GPS

V oblasti Broumovska se v současnosti pohybují dva vlci s telemetrickými obojky. Ochránci přírody tak chtějí sledovat jejich trasy i to, jak blízko se přibližují k lidským obydlím. Nedávno se šelmy dostaly i do těsné blízkosti člověka. Odborníci teď pomocí GPS monitorují jejich pohyb. A vzkazují lidem, aby z vlků neměli strach, protože od jejich návratu do tuzemské přírody jejich vyloženě agresivní chování zaznamenáno nebylo. Už v lednu také na Broumovsku dobrovolníci vlky sčítali – ukázalo se, že na širším území zahrnujícím i Polsko žijí tři smečky a kolem 25 jedinců.
4. 4. 2026

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
3. 4. 2026

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
3. 4. 2026

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
2. 4. 2026

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026
Načítání...