V Egyptě objevili nejstarší velkopivovar na světě. Vařilo se v něm už před pěti tisíci lety

Nejstarší velkovýrobnu piva na světě možná objevili američtí a egyptští vědci ve známé archeologické lokalitě Abydos v Egyptě. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na šéfa egyptské Nejvyšší rady pro starožitnosti Mustafu Vazírího.

Podle Vazírího pochází pivovar z doby krále Narmera, který je známý sjednocením Egypta na počátku raně dynastické doby (3150–2686 př. n. l.). Nalezen byl v pohřební lokalitě v Abydos, jež se rozkládá v poušti, asi 450 kilometrů jižně od metropole Káhiry.

Pozůstatky egyptského pivovaru starého 5000 let
Zdroj: ČTK

Archeologové na místě našli osm obřích „výrobních jednotek“, z nichž každá je 20 metrů dlouhá a 2,5 metru široká. V každé z těchto jednotek bylo ve dvou řadách asi 40 velkých keramických mís. Ty se při výrobě piva užívaly k ohřívání směsi obilí a vody, prohlásil Vazírí.

Pivo pro náboženské účely

Pivovar byl v této oblasti vybudován proto, aby poskytoval pivo na obětní rituály. O užívání piva při obětních rituálech starých Egypťanů našli archeologové důkazy již dříve, řekl jeden z vedoucích archeologického výzkumu Matthew Adams z Newyorské univerzity. Podle Adamse se v Abydosu mohlo „naráz“ vyrábět 22 400 litrů piva.

Zpravodajský server BBC News v roce 2018 napsal, že zřejmě nejstarší pivovar na světě se zbytkem 13 tisíc let starého piva objevili vědci v prehistorické jeskyni v Izraeli poblíž města Haifa při průzkumu pohřebiště polokočovných lovců a sběračů z doby kamenné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 13 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 15 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 17 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 17 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 18 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 20 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...