Zakázaná látka CFC-11 rozpouštěla ozonovou vrstvu. Po rázné akci z atmosféry mizí

Globální emise látek, které poškozují ozonovou vrstvu, během posledních dvou let rychle poklesly – jejich hrozba je tedy na ústupu, ukázaly dvě mezinárodní studie v časopise Nature.

V dubnu roku 2018 vědci oznámili, že objevili v atmosféře nečekaně velký nárůst množství látky, která ničí ozonovou vrstvu. Popsali tehdy, že chemikálie CFC-11 je přitom už řadu let zakázaná, takže s největší pravděpodobností někdo zakázaný přípravek vyrábí nelegálně a tajně.

Látka CFC-11 patří mezi takzvané chlorfluorované uhlovodíky. Její používání bylo zakázáno Montrealským protokolem z roku 1987 – do té doby se této látky, používané zejména k chlazení, vyrábělo ročně téměř 300 tisíc tun.

Vyšetřování v letech 2018–2019 ale dokázala řadu výrobců odhalit. Podle nových studií v Nature to zjevně stačilo k tomu, aby se růst emisí CFC-11 zastavil, a dokonce začal rychle klesat.

  • Ozonová vrstva, která je součástí atmosféry Země a nachází se 15 až 30 kilometrů nad zemským povrchem, hraje klíčovou roli při blokování škodlivého ultrafialového záření, jež mimo jiné způsobuje u lidí rakovinu a u zvířat například problémy s rozmnožováním.
  • V roce 1985 byla nad Antarktidou pozorována obrovská „ozonová díra“. Experti označili za hlavního viníka freony. Tyto plyny byly vynalezeny ve 20. letech minulého století a ve velkém se používaly v chladicích zařízeních a jako hnací médium ve sprejích.
Ozonová vrstva jako ochrana před UV zářením
Zdroj: Wikimedia - Creative Commons

Luke Western z Bristolské univerzity, spoluautor jedné z těchto studií, uvedl: „Naše zjištění jsou velmi vítanou zprávou a doufejme, že znamenají konec znepokojivého období porušování předpisů. Kdyby emise zůstaly na výrazně zvýšených úrovních, které jsme zjistili, mohlo dojít ke zpoždění obnovy ozonové vrsty – možná až o několik let. Navíc, protože CFC-11 je také silný skleníkový plyn, nové emise přispívaly ke změně klimatu na úrovni podobné emisím oxidu uhličitého z jednoho velkoměsta.“

Jako detektivka: pachatel se ukrýval v Číně

Poté, co byla výroba CFC-11 celosvětově zakázána v rámci Montrealského protokolu, mezinárodní smlouvy, která nařizovala postupné odstraňování látek poškozujících ozonovou vrstvu, měly emise CFC-11 už jen klesat.

V roce 2018 ale vědci zjistili, že kolem roku 2013 došlo ke skokovému nárůstu emisí, což vyvolalo znepokojení: výroba zakázané látky byla zjevně někde obnovena v jasném rozporu s Montrealským protokolem.

První známku něčeho neobvyklého zaznamenal mezinárodní atmosférický monitorovací tým pod vedením Národního úřadu pro oceány a atmosféru (NOAA).

Steve Montzka z NOAA, který na to upozornil jako první, uvedl: „Všimli jsme si, že koncentrace CFC-11 od roku 2013 klesala pomaleji, než se předpokládalo, což jasně ukazovalo na růst emisí. Výsledky naznačovaly, že významná část přírůstku pocházela z východní Asie.“
Tato neočekávaná zjištění potvrdila nezávislá globální měřicí síť, Advanced Global Atmospheric Gases Experiment (AGAGE).

Profesor Ron Prinn z Massachusettského technologického institutu (MIT), spoluautor obou nových prací, řekl: „Globální data jasně naznačovala nové emise. Otázkou bylo, kde přesně?“ Odpověď spočívala v měření v AGAGE a přidružených dalších stanicích, které detekují znečištěné ovzduší v okolí Číny. Výsledek? „Podle údajů korejských a japonských stanic se zdá, že zhruba polovina nárůstu globálních emisí pocházela z částí východní Číny,“ popsal Prinn.

Další vyšetřování nevládní organizace Environmental Investigation Agency (EIA) odhalilo použití CFC-11 při výrobě izolačních pěn v Číně. Čínské orgány to vzaly na vědomí a na zasedáních Montrealského protokolu v letech 2018 a 2019 uvedly, že při inspekcích v továrnách byly identifikovány některé zakázané látky poškozující ozonovou vrstvu – ale pouze ve velmi malém množství ve srovnání s množstvím, které naznačovaly údaje naměřené v atmosféře.

Z 21 takto kontaktovaných továren jich 18 potvrdilo, že CFC-11 opravdu používají, „přitom si byly vědomy, že je to ilegální,“ uvedla Avipsa Mahapatrová z EIA. Zástupci společností navíc potvrdili, že CFC-11 se v tomto sektoru používá zcela běžně. „Bylo to úplně jasné. Tyto společnosti znovu a znovu uváděly, že to přece dělají všichni,“ dodala expertka z EIA. Podle čínských zpráv pak následovalo zatýkání, zabavování materiálu a demolice výrobních zařízení. 

Vědecké týmy od té doby detailně sledovaly údaje o CFC-11 v atmosféře – podle dvou nových studií se zdá, že čínská regulace byla úspěšná a tyto snahy pravděpodobně přispěly k dramatickým poklesům emisí nebezpečné látky.

Profesor Matt Rigby z Bristolské univerzity, spoluautor obou studií, vysvětlil: „Abychom spočítali, jak se změnily emise v regionálním měřítku, porovnali jsme znečištění pozorovaná v korejských a japonských měřeních s počítačovými modely simulujícími, jak se CFC-11 přenáší atmosférou. Co se týká globálních údajů, použili jsme jiný typ modelu: ten spočítal změnu emisí potřebnou k tomu, aby odpovídala pozorovaným globálním trendům koncentrace CFC-11.“

Ukázalo se, že v obou modelech emise klesly v letech 2017 až 2019 o tisíce tun ročně. „Ve skutečnosti odhadujeme, že tento nedávný pokles je srovnatelný, nebo dokonce větší než původní nárůst, což je pozoruhodný obrat,“ dodal profesor Rigby.

Predikce vývoje ozonové díry
Zdroj: NASA

I když zjištění naznačují, že rychlá akce ve východní Číně a dalších oblastech světa pravděpodobně zabránila podstatnému zpoždění v obnově ozonové vrstvy, jakákoli nehlášená produkce bude mít dlouhodobý dopad na životní prostředí.

Profesor Rigby dodal: „I když se nyní zastavila nová výroba spojená s emisemi z východní Číny a dalších oblastí světa, je pravděpodobné, že se do ovzduší zatím uvolnila jen část celkového objemu CFC-11, který byl vyroben. Zbytek může ještě být vázaný v pěnách v budovách a spotřebičích a v příštích desetiletích se bude uvolňovat do vzduchu.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 1 hhodinou

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 1 hhodinou

Za současnou vlnou veder stojí omega blokování, roli může hrát i hrouda chladné vody v Atlantiku

Takovou vlnu veder, jaká panuje tento týden, ještě Evropa v dějinách měření nezažila. Proč tak intenzivní a dlouhotrvající horko přišlo, má více příčin.
před 1 hhodinou

Bez kobaltu, ale s 3D katodami. Vědci hledají bezpečnější baterie

Moderní svět by nemohl fungovat bez baterií, které dokáží akumulovat energii. Jenže také občas chytnou, vyrábí se z prvků, které těží v nelidských podmínkách malé děti, a navíc jsou zdroje na ně velmi drahé. Všechny tyto problémy by mohla vyřešit nová technologie.
před 3 hhodinami

Vědci popsali působivý řád obřích muších spermií

Spermie octomilek jsou obří, ty největší mohou mít až šest centimetrů. Kdyby měly v poměru k velikosti těla tak dlouhé spermie lidé, měřily by o deset metrů víc než plejtvák obrovský. A navíc, podle nové studie, se chovají pozoruhodně koordinovaně – na to, že pro takové chování nemají žádné smysly.
před 21 hhodinami

Hnědí trpaslíci, psychometrie i výzkum covidu. Mladí čeští vědci dostali Prémii Otto Wichterleho

Mimořádný talent na počátku vědecké dráhy – tak označila Akademie věd České republiky 23 mladých vědců a vědkyň, kterým ve středu udělila ocenění Prémie Otto Wichterleho.
před 22 hhodinami

Absolutní český teplotní rekord může padnout v neděli

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na svých sociálních sítích uvedl, že v neděli může padnout rekord pro vůbec nejteplejší den v dějinách tuzemského měření – dosavadní zaznamenané maximum je 40,4 stupně Celsia. „Na základě aktuálních dat lze říct, že nás čeká extrémně teplý víkend bez ohledu na to, zda bude rekord překonán, nebo ne,“ napsal ČHMÚ. V dalších dnech bude předpověď dále zpřesňovat a reagovat výstrahami.
včera v 11:34

Čína technologicky pokořila USA. Nejrychlejší superpočítač mají v Šen-čenu

Nejvýkonnější, oficiálně známý počítač mají poprvé od roku 2017 v Číně. Nachází se v Národním superpočítačovém centru v Šen-čenu. Z prvního místa tak sesadil americký superpočítač El Capitan. Vyplývá to z žebříčku pěti set nejrychlejších počítačů na světě, který se zveřejňuje dvakrát do roka.
včera v 10:06
Načítání...