Jižní Afrika pozastavuje očkování vakcínou AstraZeneca, vědci možná kvůli odolným variantám změní strategii

Jihoafrická republika v neděli oznámila, že pozastaví očkování vakcínou proti covidu-19, kterou vyvinula britská firma AstraZeneca ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou. V sobotu AstraZeneca informovala, že její vakcína má podle předběžných dat jen omezenou účinnost proti mírnému průběhu covidu-19 u lidí nakažených mutací koronaviru, která je v JAR dominantní.

Ministr zdravotnictví JAR Zweli Mkhize uvedl, že vláda počká na doporučení vědců, jak dál nejlépe postupovat po nepříznivých výsledcích studie, která se uskutečnila na univerzitě v Johannesburgu. Práce byla sice jen na málo lidech, ale ukázala, že proti lehkému nebo mírnému průběhu nemoci chrání oxfordská vakcína jen na 10 procent.

Vláda JAR plánovala oxfordskou vakcínou v nejbližší době očkovat zdravotníky poté, co před týdnem obdržela milion dávek očkovací látky od indické farmaceutické firmy Serum Institute of India, která preparát od Oxfordské univerzity vyrábí a inzeruje jej pod názvem Covishield. Místo oxfordské vakcíny tak v následujících týdnech bude JAR očkovat vakcínami od firem Johnson & Johnson a Pfizer, zatímco experti budou rozhodovat, jak postupovat v případě AstraZeneca.

Od začátku pandemie se podle americké Univerzity Johnse Hopkinse (JHU) koronavirus v JAR prokázal u více než 1,47 milionu lidí, z nichž přes 46 tisíc po nákaze zemřelo. Země má více než 58 milionů obyvatel.

Jihoafrická varianta mění způsob, jak proti covidu bojovat

V souvislosti s rychlým šířením nových variant vyzývá řada předních světových vakcinologů k přehodnocení cílů očkovacích programů. Tvrdí, že dosáhnout stádní imunity vůči covidu prostřednictvím vakcinace nebude zřejmě možné právě kvůli výskytu variant, jako je jihoafrická.

Tyto poznámky přišly poté, kdy Oxfordská univerzita a AstraZeneca uznaly, že jejich vakcína neochrání lidi před mírným až středně závažným průběhem nemoci covid-19, pokud je jejím zdrojem jihoafricka varianta. Oxfordská vakcína je přitom v řadě zemí světa základem imunizačního programu a je životně důležitá po celém světě pro svou nízkou cenu a snadnou použitelnost – na rozdíl od mRNA vakcín totiž nepotřebuje k transportu extrémně nízké teploty.

Podobná zjištění pocházejí i ze studie, do níž bylo v Jihoafrické republice zapojeno více než dva tisíce lidí. Sledovaly se v ní výsledky dvou vakcín, Novavax a Janssen, které tam byly v posledních měsících testovány. Ukázalo se, že mají proti této variantě mnohem nižší ochranu – přibližně šedesátiprocentní. Také společnosti Pfizer/BioNTech a Moderna uvedly, že varianta ovlivňuje účinnost jejich vakcín, jejich výsledky vycházely ale zatím jen z laboratorních studií, nikoliv z analýzy „v terénu“.

Zatím to ale vypadá, že všechny zmíněné očkovací látky chrání před nejzávažnějším průběhem – tedy před těžkými symptomy, hospitalizací a smrtí.

Profesor vakcinologie na univerzitě ve Witwatersrandu Shabir Madhi, který byl hlavním autorem studií sledujících testy vakcín v Jižní Africe, včetně té oxfordské, pro deník Guardian uvedl, že je zřejmě načase přehodnotit cíle masového očkování proti covidu.

„Tato zjištění mění úvahy o tom, jak přistupovat k pandemickému viru. Měli bychom přesunout pozornost od snahy získat proti němu skupinovou imunitu, která ochrání všechny ohrožené, a místo toho bychom se měli snažit ochránit ty v populaci, kteří jsou zranitelní závažným průběhem této nemoci,“ řekl.

Experti sice varují, že vakcíny mají sníženou účinnost při prevenci infekce, ale současně upozorňují, že očkování stále má vysokou účinnost proti závažným onemocněním, hospitalizaci a úmrtí. Podle profesora Andrewa Pollarda, hlavního autora studie účinnosti oxfordské vakcíny, má očkování obrovský význam už jen pro snižování zátěže zdravotních systémů.

„Tato studie potvrzuje, že pandemický koronavirus si najde podle očekávání způsoby, jak se dál šířit i v očkovaných populacích. Ale vzhledem ke slibným výsledkům z jiných studií v Jihoafrické republice mohou vakcíny i nadále snižovat zátěž pro systémy zdravotní péče tím, že zabrání závažným onemocněním,“ řekl.

Chránit zranitelné

Podobný názor má i Sarah Gilbertová, profesorka vakcinologie na Oxfordské univerzitě. Pro BBC uvedla, že i když vakcíny nesníží počty nakažených novými variantami, stále zachraňují životy. „Celkový počet případů možná nesnižujeme, ale pořád je to ochrana před úmrtími, hospitalizacemi a závažnými onemocněními. A to je pro zdravotnické systémy opravdu důležité, i když máme mírné a asymptomatické infekce. Zabránit lidem, aby s covidem šli do nemocnice, by mělo velký efekt.“

Profesor klinické mikrobiologie na univerzitě v Cambridgi Ravi Gupta zase považuje za pragmatický přístup, že vakcíny spíše zabrání závažným onemocněním a úmrtím, než aby umožnily vznik stádní imunity v zemích, jako je Jihoafrická republika. „Pravděpodobně musíme přejít na ochranu zranitelných, s těmi nejlepšími vakcínami, které máme a které sice nezastaví infekci, ale pravděpodobně zabrání vaší smrti,“ řekl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 12 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
včera v 20:56

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
včera v 14:54

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
včera v 12:05

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
včera v 11:20

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
včera v 10:59

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
včera v 08:25
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...