Jihoafrická republika v neděli oznámila, že pozastaví očkování vakcínou proti covidu-19, kterou vyvinula britská firma AstraZeneca ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou. V sobotu AstraZeneca informovala, že její vakcína má podle předběžných dat jen omezenou účinnost proti mírnému průběhu covidu-19 u lidí nakažených mutací koronaviru, která je v JAR dominantní.
Jižní Afrika pozastavuje očkování vakcínou AstraZeneca, vědci možná kvůli odolným variantám změní strategii
Ministr zdravotnictví JAR Zweli Mkhize uvedl, že vláda počká na doporučení vědců, jak dál nejlépe postupovat po nepříznivých výsledcích studie, která se uskutečnila na univerzitě v Johannesburgu. Práce byla sice jen na málo lidech, ale ukázala, že proti lehkému nebo mírnému průběhu nemoci chrání oxfordská vakcína jen na 10 procent.
Vláda JAR plánovala oxfordskou vakcínou v nejbližší době očkovat zdravotníky poté, co před týdnem obdržela milion dávek očkovací látky od indické farmaceutické firmy Serum Institute of India, která preparát od Oxfordské univerzity vyrábí a inzeruje jej pod názvem Covishield. Místo oxfordské vakcíny tak v následujících týdnech bude JAR očkovat vakcínami od firem Johnson & Johnson a Pfizer, zatímco experti budou rozhodovat, jak postupovat v případě AstraZeneca.
Od začátku pandemie se podle americké Univerzity Johnse Hopkinse (JHU) koronavirus v JAR prokázal u více než 1,47 milionu lidí, z nichž přes 46 tisíc po nákaze zemřelo. Země má více než 58 milionů obyvatel.
Jihoafrická varianta mění způsob, jak proti covidu bojovat
V souvislosti s rychlým šířením nových variant vyzývá řada předních světových vakcinologů k přehodnocení cílů očkovacích programů. Tvrdí, že dosáhnout stádní imunity vůči covidu prostřednictvím vakcinace nebude zřejmě možné právě kvůli výskytu variant, jako je jihoafrická.
Tyto poznámky přišly poté, kdy Oxfordská univerzita a AstraZeneca uznaly, že jejich vakcína neochrání lidi před mírným až středně závažným průběhem nemoci covid-19, pokud je jejím zdrojem jihoafricka varianta. Oxfordská vakcína je přitom v řadě zemí světa základem imunizačního programu a je životně důležitá po celém světě pro svou nízkou cenu a snadnou použitelnost – na rozdíl od mRNA vakcín totiž nepotřebuje k transportu extrémně nízké teploty.
Podobná zjištění pocházejí i ze studie, do níž bylo v Jihoafrické republice zapojeno více než dva tisíce lidí. Sledovaly se v ní výsledky dvou vakcín, Novavax a Janssen, které tam byly v posledních měsících testovány. Ukázalo se, že mají proti této variantě mnohem nižší ochranu – přibližně šedesátiprocentní. Také společnosti Pfizer/BioNTech a Moderna uvedly, že varianta ovlivňuje účinnost jejich vakcín, jejich výsledky vycházely ale zatím jen z laboratorních studií, nikoliv z analýzy „v terénu“.
Zatím to ale vypadá, že všechny zmíněné očkovací látky chrání před nejzávažnějším průběhem – tedy před těžkými symptomy, hospitalizací a smrtí.
Profesor vakcinologie na univerzitě ve Witwatersrandu Shabir Madhi, který byl hlavním autorem studií sledujících testy vakcín v Jižní Africe, včetně té oxfordské, pro deník Guardian uvedl, že je zřejmě načase přehodnotit cíle masového očkování proti covidu.
„Tato zjištění mění úvahy o tom, jak přistupovat k pandemickému viru. Měli bychom přesunout pozornost od snahy získat proti němu skupinovou imunitu, která ochrání všechny ohrožené, a místo toho bychom se měli snažit ochránit ty v populaci, kteří jsou zranitelní závažným průběhem této nemoci,“ řekl.
Experti sice varují, že vakcíny mají sníženou účinnost při prevenci infekce, ale současně upozorňují, že očkování stále má vysokou účinnost proti závažným onemocněním, hospitalizaci a úmrtí. Podle profesora Andrewa Pollarda, hlavního autora studie účinnosti oxfordské vakcíny, má očkování obrovský význam už jen pro snižování zátěže zdravotních systémů.
„Tato studie potvrzuje, že pandemický koronavirus si najde podle očekávání způsoby, jak se dál šířit i v očkovaných populacích. Ale vzhledem ke slibným výsledkům z jiných studií v Jihoafrické republice mohou vakcíny i nadále snižovat zátěž pro systémy zdravotní péče tím, že zabrání závažným onemocněním,“ řekl.
Chránit zranitelné
Podobný názor má i Sarah Gilbertová, profesorka vakcinologie na Oxfordské univerzitě. Pro BBC uvedla, že i když vakcíny nesníží počty nakažených novými variantami, stále zachraňují životy. „Celkový počet případů možná nesnižujeme, ale pořád je to ochrana před úmrtími, hospitalizacemi a závažnými onemocněními. A to je pro zdravotnické systémy opravdu důležité, i když máme mírné a asymptomatické infekce. Zabránit lidem, aby s covidem šli do nemocnice, by mělo velký efekt.“
Profesor klinické mikrobiologie na univerzitě v Cambridgi Ravi Gupta zase považuje za pragmatický přístup, že vakcíny spíše zabrání závažným onemocněním a úmrtím, než aby umožnily vznik stádní imunity v zemích, jako je Jihoafrická republika. „Pravděpodobně musíme přejít na ochranu zranitelných, s těmi nejlepšími vakcínami, které máme a které sice nezastaví infekci, ale pravděpodobně zabrání vaší smrti,“ řekl.
