Vysoko nad bouřkovými mraky vznikají podivné elektrické záblesky, které jsou tak krátké, že očima nejsou vidět – odhalí je jen přístroje. Nové zařízení na ISS teď poprvé zaznamenalo jeden takový výboj shora, informovala kosmická agentura ESA.
Kosmonauti na ISS poprvé viděli „modrý výtrysk“, nadoblačný blesk směřující ze Země do kosmu
Pozorovaný záblesk patří do kategorie takzvaných modrých výtrysků, neboli blue jets. Jedná se o elektrické výboje podobné bleskům, které vystřelují z vrcholků bouřkových mraků až do výšky 50 kilometrů nad povrch Země do stratosféry. Trvají jen milisekundy a od lidí jsou navíc většinou stíněné mraky – proto je ze Země vědci pozorují jen vzácně.
Nadoblačné blesky
Kvůli tomu byly poprvé pozorovány až v devadesátých letech dvacátého století, přestože jejich existenci předpověděl už roku 1925 fyzik Charles Wilson. První snímek pochází z roku 1989, byl tehdy pořízen úplnou náhodou. Od té doby byly pořízeny další tisíce fotografií mnoha typů těchto jevů a začaly se jim věnovat speciální vědecké obory.
Vědci se v posledních letech pokoušejí podívat na tyto nadoblačné blesky jinak – shora, kde jim ve výhledu nebrání ani mraky, ani atmosféra. Měl je sledovat specializovaný satelit TARANIS (na několika jeho přístrojích se podíleli i čeští vědci), jenže na konci roku 2020 se nepovedl start rakety, která ho měla vynést do vesmíru, a družice byla zničená.
Naštěstí má přístroj schopný zachytit takové výboje i Mezinárodní vesmírná stanice – díky zařízení ASIM teď vědci zdokumentovali několik intenzivních modrých záblesků, z nichž jeden generoval právě výše popsaný pulzující „modrý výtrysk“. A v jeho důsledku vznikl další elektrický nadoblačný jev – nazývaný „elf“.
Observatoř ASIM – často označovaná jako „lovec bouří“ – byla na ISS nainstalována roku 2018 s cílem dokumentovat elektrické výboje z bouří nad vrcholky mraků; a nyní splnila svůj účel, potvrdili vědci, kteří výsledky pozorování zveřejnili v odborném žurnálu Nature.
Jak se loví elf
Těchto nadoblačných jevů existuje velké množství, liší se barvou výboje, energií, rozměry i mnoha dalšími vlastnostmi. Řada se jich jmenuje po pohádkových bytostech severského původu. Kromě modrých výtrysků vědci znají také další ionosférické blesky jako: elfové, skřítci (nejdéle známé nadoblačné blesky, které vznikají ve výšce nad 50 kilometrů), trollové nebo modré startéry.
O vzniku a vlastnostech těchto jevů se sice ví stále ještě velmi málo, dalšího výzkumu i fotografií však rychle přibývá.
GALERIE
Nadoblačné blesky vyfocené z 12. na 13. červen
Nyní to není poprvé, kdy byl tento jev pozorován „shora“ – to se stalo, když byla existence skřítků a modrých výtrysků potvrzena videopozorováními z raketoplánu NASA. Roku 2015 byl astronaut ESA Andreas Mogensen pověřen experimentem známým jako Thor (po severském bohu hromu), aby zachytil bouřky z ISS pomocí nového zobrazovacího systému.
Nadoblačný jev vyfocený Andreasem Mogensenem z ISS
Právě jeho fotografie modrých výtrysků vedly k tomu, že byl v roce 2018 na vesmírné stanici nainstalován lovec bouřek ASIM.
Zachytit tyto jevy je sice obtížné – ale důležité. Jejich dopad na vývoj počasí na Zemi je zatím v podstatě neznámý, někteří vědci ale předpokládají, že by mohly například ovlivňovat koncentrace skleníkových plynů v zemské atmosféře.