Kosmonauti na ISS poprvé viděli „modrý výtrysk“, nadoblačný blesk směřující ze Země do kosmu

Vysoko nad bouřkovými mraky vznikají podivné elektrické záblesky, které jsou tak krátké, že očima nejsou vidět –⁠ odhalí je jen přístroje. Nové zařízení na ISS teď poprvé zaznamenalo jeden takový výboj shora, informovala kosmická agentura ESA.

Vizualizace výboje sledovaného z ISS
Zdroj: ESA

Pozorovaný záblesk patří do kategorie takzvaných modrých výtrysků, neboli blue jets. Jedná se o elektrické výboje podobné bleskům, které vystřelují z vrcholků bouřkových mraků až do výšky 50 kilometrů nad povrch Země do stratosféry. Trvají jen milisekundy a od lidí jsou navíc většinou stíněné mraky –⁠ proto je ze Země vědci pozorují jen vzácně.

Kvůli tomu byly poprvé pozorovány až v devadesátých letech dvacátého století, přestože jejich existenci předpověděl už roku 1925 fyzik Charles Wilson. První snímek pochází z roku 1989, byl tehdy pořízen úplnou náhodou. Od té doby byly pořízeny další tisíce fotografií mnoha typů těchto jevů a začaly se jim věnovat speciální vědecké obory.

Vědci se v posledních letech pokoušejí podívat na tyto nadoblačné blesky jinak –⁠ shora, kde jim ve výhledu nebrání ani mraky, ani atmosféra. Měl je sledovat specializovaný satelit TARANIS (na několika jeho přístrojích se podíleli i čeští vědci), jenže na konci roku 2020 se nepovedl start rakety, která ho měla vynést do vesmíru, a družice byla zničená.


Naštěstí má přístroj schopný zachytit takové výboje i Mezinárodní vesmírná stanice –⁠ díky zařízení ASIM teď vědci zdokumentovali několik intenzivních modrých záblesků, z nichž jeden generoval právě výše popsaný pulzující „modrý výtrysk“. A v jeho důsledku vznikl další elektrický nadoblačný jev –⁠ nazývaný „elf“.

Observatoř ASIM –⁠ často označovaná jako „lovec bouří“ –⁠ byla na ISS nainstalována roku 2018 s cílem dokumentovat elektrické výboje z bouří nad vrcholky mraků; a nyní splnila svůj účel, potvrdili vědci, kteří výsledky pozorování zveřejnili v odborném žurnálu Nature.

Jak se loví elf

Těchto nadoblačných jevů existuje velké množství, liší se barvou výboje, energií, rozměry i mnoha dalšími vlastnostmi. Řada se jich jmenuje po pohádkových bytostech severského původu. Kromě modrých výtrysků vědci znají také další ionosférické blesky jako: elfové, skřítci (nejdéle známé nadoblačné blesky, které vznikají ve výšce nad 50 kilometrů), trollové nebo modré startéry.

O vzniku a vlastnostech těchto jevů se sice ví stále ještě velmi málo, dalšího výzkumu i fotografií však rychle přibývá.

Nyní to není poprvé, kdy byl tento jev pozorován „shora“ –⁠ to se stalo, když byla existence skřítků a modrých výtrysků potvrzena videopozorováními z raketoplánu NASA. Roku 2015 byl astronaut ESA Andreas Mogensen pověřen experimentem známým jako Thor (po severském bohu hromu), aby zachytil bouřky z ISS pomocí nového zobrazovacího systému.

Nadoblačný jev vyfocený Andreasem Mogensenem z ISS
Zdroj: NASA

Právě jeho fotografie modrých výtrysků vedly k tomu, že byl v roce 2018 na vesmírné stanici nainstalován lovec bouřek ASIM. 

Zachytit tyto jevy je sice obtížné –⁠ ale důležité. Jejich dopad na vývoj počasí na Zemi je zatím v podstatě neznámý, někteří vědci ale předpokládají, že by mohly například ovlivňovat koncentrace skleníkových plynů v zemské atmosféře.