Do vesmíru poletí lovec elfů a skřítků. Sonda TARANIS je vybavená i českými přístroji

V noci na 17. listopadu má odstartovat z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně družice TARANIS. Jejím úkolem je výzkum výbojů zvaných skřítci, světelných kruhů nebo záření gama nad bouřkovými oblastmi. Na vývoji dvou ze sedmi přístrojů na palubě sondy se podíleli odborníci z Česka.

Družice bude z výšky 700 kilometrů zkoumat tajemné jevy, které se vyskytují mezi vršky bouřkových oblaků a nabitou částí atmosféry zvané ionosféra. Podle akademie věd se zaměří především na výboje typu sprite, neboli skřítky, nazvané podle podoby s bájnými bytostmi. Sonda však bude zkoumat i fontány modrého světla (blue jets), dvoubarevné modročervené obří výtrysky (gigantic jets) či rychle se zvětšující světelné kruhy (elves). Ty se objevují po úderu silného blesku. Sonda prozkoumá také gama záblesky, které vznikají uvnitř bouřkového oblaku a souvisí s urychlováním elektronů na vysoké energie.

Nadoblačné blesky
Zdroj: Martin Popek

TARANIS je mikrodružice typu MYRIADE, zaplatila ji francouzská kosmická agentura CNES. Sonda ponese řadu vědeckých přístrojů pro měření rádiových vln v širokém rozsahu kmitočtů, současně s měřením infračerveného, optického, ultrafialového a rentgenového záření a s detekcí energetických elektronů.

„Jevy související s intenzivními bouřkami se dosud podařilo prozkoumat jen částečně. Předpokládáme, že unikátní synchronizované měření všech palubních přístrojů podstatně přispěje k novým objevům,“ uvedl Ondřej Santolík, který vede Oddělení kosmické fyziky Ústavu fyziky atmosféry akademie věd.

Vědci a inženýři z Česka spolupracovali na dvou ze sedmi aparatur. První z nich je přístroj IME-HF, který se zaměří na širokopásmové měření elektromagnetických vln o kmitočtech od několika kHz až do 37 MHz. Skládá se ze dvou výklopných elektrických antén s předzesilovači a analyzátorem. Právě analyzátor vyvinuli vědci z Ústavu fyziky atmosféry. Antény pocházejí z laboratoře LPC2E Orleans ve Francii.

„Tento přístroj bude zkoumat elektromagnetické signály, které jsou buzené elektrickými výboji mezi troposférou a ionosférou, detekovat vnitrooblakové výboje a mapovat globální výskyt přírodních a umělých vysokofrekvenčních vln,“ popsal Santolík. Vědec v pátek ČTK řekl, že na analyzátoru s kolegy pracoval od roku 2006. Podle jeho slov celý projekt provázely různé problémy, byl i pozastaven kvůli nedostatku peněz.

Vědci z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy pak vytvořili analyzátor pro přístroj IDEE, který bude měřit energetické elektrony nad bouřemi.

Do vesmíru letí i přáníčka

Podle nynějšího plánu má být TARANIS vynesena raketou Vega na slunečně synchronní oběžnou dráhu okolo Země 17. listopadu ve 2:53 středoevropského času.

Kromě přístrojů pro výzkum na palubě letí do kosmu také 101 nejhezčích vzkazů, které lidé v roce 2016 zaslali během popularizační soutěže Pošlete vzkaz skřítkům. Jsou nahrány v paměti jednoho z českých analyzátorů. Soutěž pořádala Akademie věd ČR a časopis Vesmír. V paměti jsou podle Santolíka nahrána i jména všech 547 soutěžících.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 19 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...