Joe Biden chce být prezidentem vědy. Poprvé udělá z vědeckého poradce člena vlády

Nově zvolený prezident Joe Biden představil svůj seznam vědeckých poradců s příslibem, že přinesou „vědu a pravdu“, aby s jejich pomocí bojovali proti pandemii koronaviru, klimatické krizi a dalším výzvám, jimž USA čelí.

„Tohle je nejnapínavější oznámení, jaké jsem kdy učinil,“ prohlásil v sobotu Biden během tiskové konference. „Tohle je tým, který vám pomůže obnovit vaši víru v přední americké místo ve vědě a inovacích.“

Biden při této příležitosti také oznámil, že jako první americký prezident v dějinách povyšuje pozici vědeckého poradce na úroveň člena vlády. Stal se jím Eric Lander, genetik a matematik, jeden z průkopníků v mapování lidského genomu. Podle Bidena je to „jeden z nejbrilantnějších lidí, které znám“.

Teď přichází věda

Nově zvolený prezident, viceprezidentka Kamala Harrisová, Lander a další vrcholní vědečtí poradci během setkání s médii sice ani jednou nezmínili Trumpovo jméno, ale podle řady komentátorů šlo o jasný rozchod s předchozí vládou Donalda Trumpa, který se radami vědců příliš neřídil – a to jak v případě pandemie covidu-19, kterou opakovaně bagatelizoval, tak i ohledně klimatických změn. Vědu studující klimatické změny označil za podvod.

„Věda, která nás informuje o změně klimatu, není podvod. Věda, která nás informuje o viru, není stranická,“ řekla Harrisová. „Platí u ní vždy stejné zákony, stejné důkazy platí bez ohledu na to, jestli je přijmete, nebo ne.“

Biden zdůraznil, že vědecký výzkum vede k pokroku a lepší kvalitě života, od vakcín na covid-19 a nové léčby rakoviny až po rychlý rozvoj čistější energetiky.

„Věda je objevování. Není to žádná fikce,“ řekl Biden. „Je to také o naději.“ Nově zvolený prezident prohlásil, že jedním z úkolů jeho týmu bude upevnit důvěru veřejnosti ve vědu a její užitečnost.

Vědci jako superhrdinové

Podle agentury AFP Biden i Harrisová během představování vědců, o které se budou během svého funkčního období opírat, odložili své připravené projevy a improvizovali. Chtěli tak ukázat vědce jako příklad dětem po celé zemi.

„Superhrdinové nejsou jen v naší představivosti,“ řekla například Harrisová. „Procházejí se mezi námi. Jsou to učitelé, lékaři a vědci, jsou to vývojáři vakcín… a člověk může vyrůst a být jako oni.“

Hlavní muž americké vědy

Klíčovou osobností týmu bude Eric Lander. Tento zakládající člen Broadava institutu se nejvíce proslavil tím, že byl hlavním autorem první práce, která přinesla lidstvu podrobnosti o lidském genomu.

Landerova práce byla téměř milionkrát citována ve vědecké literatuře, patří tedy mezi vůbec nejznámější a nejvlivnější osobnosti současné vědy. Získal řadu vědeckých cen, včetně MacArthurova stipendia nebo Breakthrough Prize. Je také jedním z vědeckých poradců papeže Františka.

„Jako dítě vyrůstající v Brooklynu jsem viděl Ameriku letět na Měsíc,“ řekl Lander a dodal, že „žádný stát není lépe vybaven než Amerika, aby stál v čele hledání řešení, která pomáhají našemu zdraví, našemu hospodářskému blahobytua naší bezpečnosti.“

Lander byl také hostem pořadu Hyde Park Civilizace, kde hovořil jak o své vědecké kariéře, tak i o výnamu vědy pro lidstvo:

Nahrávám video
Eric Lander v pořadu Hyde Park Civilizace
Zdroj: ČT24

Nově zvolený prezident si ponechává i ředitele Národního ústavu zdraví doktora Francise Collinse, který s Landerem pracoval na projektu lidského genomu. Biden také jmenoval dvě významné vědkyně, které budou spolupředsedat prezidentově Radě poradců pro vědu a techniku.

Frances Arnoldová, chemická inženýrka z Kalifornského technologického institutu, která získala Nobelovu cenu za chemii v roce 2018, a viceprezidentka MIT pro výzkum a geofyziku profesorka Maria Zuberová povedou externí vědeckou poradní radu. Lander tuto pozici zastával za Obamovy vlády.

Biden si také vybral Alondru Nelsonovou z Institutu pro pokročilé studium v Princetonu, sociální vědkyni, která studuje vědu, techniku a sociální nerovnost, jako zástupkyni šéfa vědecké politiky.

Nově zvolený prezident přitom slíbil, že jak vědecká politika, tak i investice jeho administrativy do vědy se zaměří na historicky znevýhodněné a nedostatečně vybavené komunity. To ocenila právě Nelsonová, která mezi menšinu patří. „Jako černošská výzkumnice si velmi dobře uvědomuji nepřítomnost lidí, kteří v těchto místnostech chybí,“ řekla. „Věřím, že máme zodpovědnost spolupracovat, abychom ukázali, že naše věda a technika odráží to, kým skutečně jsme.“

Americké vědecké organizace Bidenův postup a volbu Landera ocenily, a to přesto, že ještě jmenování nevstoupilo v platnost. Vyžaduje totiž potvrzení Senátem. Zdůraznění Landerovy pozice „jasně signalizuje záměr administrativy zapojit vědecké znalosti do politické diskuse,“ uvedl Sudip Parikh, šéf americké Asociace pro rozvoj vědy.

Vědci preferovali Bidena

Už v prezidentském souboji měl Joe Biden výraznou podporu vědců. Například populárně vědecký časopis Scientific American se celou svou 175letou historii bránil tomu, aby se veřejně přiklonil na stranu některého z kandidátů, letos tuto tradici ale porušil, když doporučil svým čtenářům právě Bidena.

Hlavním argumentem bylo, že Bidenův protikandidát a současný americký prezident Donald Trump „závažně poškodil Spojené státy americké i Američany, protože zavrhuje fakta a vědu“. K tomuto časopisu se později připojila většina dalších odborných žurnálů, které vycházejí v USA.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Klima se vychyluje z rovnováhy, varuje Světová meteorologická organizace

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) je klima Země více v nerovnováze než kdykoli v zaznamenané historii. Koncentrace skleníkových plynů totiž způsobují oteplování atmosféry a oceánů a tání ledu. K těmto rychlým a rozsáhlým změnám došlo během několika desítek let, jejich škodlivé dopady ale bude lidstvo cítit po stovky, a možná i tisíce let, uvedla agentura v nově zveřejněné zprávě.
před 26 mminutami

V Íránu se šíří houbový patogen odolávající léčbě. Zkoumá ho vědkyně z Prahy

V Íránu existují místa, odkud se šíří houbové patogeny, které napadají i lidi. A proti některých druhům přestávají fungovat standardní léčiva. Vzhledem k turistice a migraci existuje riziko, že se rozšíří i do Evropy – a právě na tyto scénáře se připravují včasným výzkumem čeští vědci, popsala v rozhovoru mikrobioložka Adéla Wennrich.
před 2 hhodinami

Psychologové popsali nový druh deprese. Nastává po úspěšném konci videohry

Dokončit videohru může vypadat jako velmi příjemný zážitek a odměna za spoustu času, které člověk nad počítačem nebo konzolí stráví. Jenže podle polské studie se u hráčů dostavují i emoce opačné, které připomínají deprese.
včera v 09:01

Změny klimatu ohrožují antické památky. Snažíme se poučit z minulosti, říká řecká vědkyně

Místo, kde ve starověku probíhaly olympijské hry, je v současné době ohrožené rovnou několika způsoby, na něž má vliv klimatická změna. Podle řecké historičky Sophie Zoumbakiové se dá poučit z toho, co se tam dělo v průběhu uplynulých tří tisíc let. Klíčoví jsou podle ní přitom vždy lidé, řekla v rozhovoru pro Českou televizi.
21. 3. 2026

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
20. 3. 2026

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
20. 3. 2026

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
20. 3. 2026

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
20. 3. 2026
Načítání...