Joe Biden chce být prezidentem vědy. Poprvé udělá z vědeckého poradce člena vlády

Nově zvolený prezident Joe Biden představil svůj seznam vědeckých poradců s příslibem, že přinesou „vědu a pravdu“, aby s jejich pomocí bojovali proti pandemii koronaviru, klimatické krizi a dalším výzvám, jimž USA čelí.

„Tohle je nejnapínavější oznámení, jaké jsem kdy učinil,“ prohlásil v sobotu Biden během tiskové konference. „Tohle je tým, který vám pomůže obnovit vaši víru v přední americké místo ve vědě a inovacích.“

Biden při této příležitosti také oznámil, že jako první americký prezident v dějinách povyšuje pozici vědeckého poradce na úroveň člena vlády. Stal se jím Eric Lander, genetik a matematik, jeden z průkopníků v mapování lidského genomu. Podle Bidena je to „jeden z nejbrilantnějších lidí, které znám“.

Teď přichází věda

Nově zvolený prezident, viceprezidentka Kamala Harrisová, Lander a další vrcholní vědečtí poradci během setkání s médii sice ani jednou nezmínili Trumpovo jméno, ale podle řady komentátorů šlo o jasný rozchod s předchozí vládou Donalda Trumpa, který se radami vědců příliš neřídil – a to jak v případě pandemie covidu-19, kterou opakovaně bagatelizoval, tak i ohledně klimatických změn. Vědu studující klimatické změny označil za podvod.

„Věda, která nás informuje o změně klimatu, není podvod. Věda, která nás informuje o viru, není stranická,“ řekla Harrisová. „Platí u ní vždy stejné zákony, stejné důkazy platí bez ohledu na to, jestli je přijmete, nebo ne.“

Biden zdůraznil, že vědecký výzkum vede k pokroku a lepší kvalitě života, od vakcín na covid-19 a nové léčby rakoviny až po rychlý rozvoj čistější energetiky.

„Věda je objevování. Není to žádná fikce,“ řekl Biden. „Je to také o naději.“ Nově zvolený prezident prohlásil, že jedním z úkolů jeho týmu bude upevnit důvěru veřejnosti ve vědu a její užitečnost.

Vědci jako superhrdinové

Podle agentury AFP Biden i Harrisová během představování vědců, o které se budou během svého funkčního období opírat, odložili své připravené projevy a improvizovali. Chtěli tak ukázat vědce jako příklad dětem po celé zemi.

„Superhrdinové nejsou jen v naší představivosti,“ řekla například Harrisová. „Procházejí se mezi námi. Jsou to učitelé, lékaři a vědci, jsou to vývojáři vakcín… a člověk může vyrůst a být jako oni.“

Hlavní muž americké vědy

Klíčovou osobností týmu bude Eric Lander. Tento zakládající člen Broadava institutu se nejvíce proslavil tím, že byl hlavním autorem první práce, která přinesla lidstvu podrobnosti o lidském genomu.

Landerova práce byla téměř milionkrát citována ve vědecké literatuře, patří tedy mezi vůbec nejznámější a nejvlivnější osobnosti současné vědy. Získal řadu vědeckých cen, včetně MacArthurova stipendia nebo Breakthrough Prize. Je také jedním z vědeckých poradců papeže Františka.

„Jako dítě vyrůstající v Brooklynu jsem viděl Ameriku letět na Měsíc,“ řekl Lander a dodal, že „žádný stát není lépe vybaven než Amerika, aby stál v čele hledání řešení, která pomáhají našemu zdraví, našemu hospodářskému blahobytua naší bezpečnosti.“

Lander byl také hostem pořadu Hyde Park Civilizace, kde hovořil jak o své vědecké kariéře, tak i o výnamu vědy pro lidstvo:

Nahrávám video
Eric Lander v pořadu Hyde Park Civilizace
Zdroj: ČT24

Nově zvolený prezident si ponechává i ředitele Národního ústavu zdraví doktora Francise Collinse, který s Landerem pracoval na projektu lidského genomu. Biden také jmenoval dvě významné vědkyně, které budou spolupředsedat prezidentově Radě poradců pro vědu a techniku.

Frances Arnoldová, chemická inženýrka z Kalifornského technologického institutu, která získala Nobelovu cenu za chemii v roce 2018, a viceprezidentka MIT pro výzkum a geofyziku profesorka Maria Zuberová povedou externí vědeckou poradní radu. Lander tuto pozici zastával za Obamovy vlády.

Biden si také vybral Alondru Nelsonovou z Institutu pro pokročilé studium v Princetonu, sociální vědkyni, která studuje vědu, techniku a sociální nerovnost, jako zástupkyni šéfa vědecké politiky.

Nově zvolený prezident přitom slíbil, že jak vědecká politika, tak i investice jeho administrativy do vědy se zaměří na historicky znevýhodněné a nedostatečně vybavené komunity. To ocenila právě Nelsonová, která mezi menšinu patří. „Jako černošská výzkumnice si velmi dobře uvědomuji nepřítomnost lidí, kteří v těchto místnostech chybí,“ řekla. „Věřím, že máme zodpovědnost spolupracovat, abychom ukázali, že naše věda a technika odráží to, kým skutečně jsme.“

Americké vědecké organizace Bidenův postup a volbu Landera ocenily, a to přesto, že ještě jmenování nevstoupilo v platnost. Vyžaduje totiž potvrzení Senátem. Zdůraznění Landerovy pozice „jasně signalizuje záměr administrativy zapojit vědecké znalosti do politické diskuse,“ uvedl Sudip Parikh, šéf americké Asociace pro rozvoj vědy.

Vědci preferovali Bidena

Už v prezidentském souboji měl Joe Biden výraznou podporu vědců. Například populárně vědecký časopis Scientific American se celou svou 175letou historii bránil tomu, aby se veřejně přiklonil na stranu některého z kandidátů, letos tuto tradici ale porušil, když doporučil svým čtenářům právě Bidena.

Hlavním argumentem bylo, že Bidenův protikandidát a současný americký prezident Donald Trump „závažně poškodil Spojené státy americké i Američany, protože zavrhuje fakta a vědu“. K tomuto časopisu se později připojila většina dalších odborných žurnálů, které vycházejí v USA.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mladé Evropanky kouří víc než jejich vrstevnice ve světě, varuje WHO

Evropské dívky ve věku 13 až 15 let mají nejvyšší míru užívání tabáku ve své věkové skupině na celém světě, informovala Světová zdravotnická organizace (WHO). Mladí Evropané vynikají také v konzumaci elektronických cigaret: užívá je nejméně každý sedmý mladistvý Evropan.
před 31 mminutami

Vegetariáni méně trpí na časté rakoviny, prokázal rozsáhlý výzkum

Vegetariáni mají podstatně nižší riziko vzniku pěti typů rakoviny než lidé, kteří běžně konzumují maso, popsala nová studie, která se věnovala vlivu stravy na pravděpodobnost rozvoje rakovinného bujení. Opačnou situaci ale vědci zjistili u nejčastějšího druhu rakoviny jícnu.
před 1 hhodinou

Čeští přírodovědci popsali jednoho z nejmenších savců na Zemi

Nenápadný hmyzožravec o hmotnosti pouhých dvou až tří gramů se zařadil mezi nejmenší savce planety. Mezinárodní tým vedený vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (AV ČR) ho objevil v etiopských horách a popsal ho jako nový druh bělozubky – Crocidura stanleyi.
před 6 hhodinami

Animace ukazuje, jak válka zastavila dopravu Hormuzským průlivem

Hormuzský průliv je klíčová vodní cesta, kterou denně proudí asi pětina světové ropy. Je spojnicí mezi největšími producenty ropy v Perském zálivu s jejich zákazníky v ostatních částech světa – hlavně v Asii. Data ukazují, jak se od pátku do pondělí zpomalovala doprava touto dopravní tepnou, až se zastavila úplně. V sobotu zahájily USA a Izrael útok na Írán, ke kterému průliv přiléhá.
před 18 hhodinami

Ohnivé tornádo by mohlo pomoct oceánům od ropných skvrn. Vědci ho otestovali

Texaští vědci otestovali novou nadějnou metodu, jak se zbavit ropných skvrn, které je nutné co nejrychleji odstranit. Navrhují je likvidovat pomocí plamenných vírů.
před 20 hhodinami

Americká armáda údajně využila při útoku na Írán AI, od níž se přitom Trump distancoval

Americká média jako Wall Street Journal a Axios píší, že při bombardování Íránu využily americké jednotky umělou inteligenci společnosti Anthropic, která přitom vede s armádou spory.
před 21 hhodinami

Nelétaví papoušci téměř vyhynuli, jejich počet se podařilo zčtyřnásobit

O jediném nelétavém druhu papouška na světě se dříve předpokládalo, že je odsouzen k vyhubení. Kakapo soví je totiž příliš těžký, pomalý a naneštěstí pro něj i příliš chutný na to, aby přežil v blízkosti predátorů, které do jeho původního domova přinesli na svých lodích Evropané. K rozmnožování navíc přistupuje neobvykle lehkovážně, píše agentura AP. Novozélanďané ale vynakládají velké úsilí na jeho záchranu.
včera v 11:46

Úhyn ryb v Dyji se bez omezení fosforu bude opakovat, varuje studie

Úhyn ryb v řece Dyji se podle hlavního autora studie, kterou pro Povodí Moravy zpracovala Mendelova univerzita, může opakovat. Výzkumníci volají po větší regulaci fosforu. Látku v České republice vypouštějí především čistírny odpadních vod a navzdory existujícím technologiím ji některá menší zařízení nemusejí vůbec zadržovat.
1. 3. 2026
Načítání...