Joe Biden chce být prezidentem vědy. Poprvé udělá z vědeckého poradce člena vlády

Nově zvolený prezident Joe Biden představil svůj seznam vědeckých poradců s příslibem, že přinesou „vědu a pravdu“, aby s jejich pomocí bojovali proti pandemii koronaviru, klimatické krizi a dalším výzvám, jimž USA čelí.

„Tohle je nejnapínavější oznámení, jaké jsem kdy učinil,“ prohlásil v sobotu Biden během tiskové konference. „Tohle je tým, který vám pomůže obnovit vaši víru v přední americké místo ve vědě a inovacích.“

Biden při této příležitosti také oznámil, že jako první americký prezident v dějinách povyšuje pozici vědeckého poradce na úroveň člena vlády. Stal se jím Eric Lander, genetik a matematik, jeden z průkopníků v mapování lidského genomu. Podle Bidena je to „jeden z nejbrilantnějších lidí, které znám“.

Teď přichází věda

Nově zvolený prezident, viceprezidentka Kamala Harrisová, Lander a další vrcholní vědečtí poradci během setkání s médii sice ani jednou nezmínili Trumpovo jméno, ale podle řady komentátorů šlo o jasný rozchod s předchozí vládou Donalda Trumpa, který se radami vědců příliš neřídil – a to jak v případě pandemie covidu-19, kterou opakovaně bagatelizoval, tak i ohledně klimatických změn. Vědu studující klimatické změny označil za podvod.

„Věda, která nás informuje o změně klimatu, není podvod. Věda, která nás informuje o viru, není stranická,“ řekla Harrisová. „Platí u ní vždy stejné zákony, stejné důkazy platí bez ohledu na to, jestli je přijmete, nebo ne.“

Biden zdůraznil, že vědecký výzkum vede k pokroku a lepší kvalitě života, od vakcín na covid-19 a nové léčby rakoviny až po rychlý rozvoj čistější energetiky.

„Věda je objevování. Není to žádná fikce,“ řekl Biden. „Je to také o naději.“ Nově zvolený prezident prohlásil, že jedním z úkolů jeho týmu bude upevnit důvěru veřejnosti ve vědu a její užitečnost.

Vědci jako superhrdinové

Podle agentury AFP Biden i Harrisová během představování vědců, o které se budou během svého funkčního období opírat, odložili své připravené projevy a improvizovali. Chtěli tak ukázat vědce jako příklad dětem po celé zemi.

„Superhrdinové nejsou jen v naší představivosti,“ řekla například Harrisová. „Procházejí se mezi námi. Jsou to učitelé, lékaři a vědci, jsou to vývojáři vakcín… a člověk může vyrůst a být jako oni.“

Hlavní muž americké vědy

Klíčovou osobností týmu bude Eric Lander. Tento zakládající člen Broadava institutu se nejvíce proslavil tím, že byl hlavním autorem první práce, která přinesla lidstvu podrobnosti o lidském genomu.

Landerova práce byla téměř milionkrát citována ve vědecké literatuře, patří tedy mezi vůbec nejznámější a nejvlivnější osobnosti současné vědy. Získal řadu vědeckých cen, včetně MacArthurova stipendia nebo Breakthrough Prize. Je také jedním z vědeckých poradců papeže Františka.

„Jako dítě vyrůstající v Brooklynu jsem viděl Ameriku letět na Měsíc,“ řekl Lander a dodal, že „žádný stát není lépe vybaven než Amerika, aby stál v čele hledání řešení, která pomáhají našemu zdraví, našemu hospodářskému blahobytua naší bezpečnosti.“

Lander byl také hostem pořadu Hyde Park Civilizace, kde hovořil jak o své vědecké kariéře, tak i o výnamu vědy pro lidstvo:

55 minut
Eric Lander v pořadu Hyde Park Civilizace
Zdroj: ČT24

Nově zvolený prezident si ponechává i ředitele Národního ústavu zdraví doktora Francise Collinse, který s Landerem pracoval na projektu lidského genomu. Biden také jmenoval dvě významné vědkyně, které budou spolupředsedat prezidentově Radě poradců pro vědu a techniku.

Frances Arnoldová, chemická inženýrka z Kalifornského technologického institutu, která získala Nobelovu cenu za chemii v roce 2018, a viceprezidentka MIT pro výzkum a geofyziku profesorka Maria Zuberová povedou externí vědeckou poradní radu. Lander tuto pozici zastával za Obamovy vlády.

Biden si také vybral Alondru Nelsonovou z Institutu pro pokročilé studium v Princetonu, sociální vědkyni, která studuje vědu, techniku a sociální nerovnost, jako zástupkyni šéfa vědecké politiky.

Nově zvolený prezident přitom slíbil, že jak vědecká politika, tak i investice jeho administrativy do vědy se zaměří na historicky znevýhodněné a nedostatečně vybavené komunity. To ocenila právě Nelsonová, která mezi menšinu patří. „Jako černošská výzkumnice si velmi dobře uvědomuji nepřítomnost lidí, kteří v těchto místnostech chybí,“ řekla. „Věřím, že máme zodpovědnost spolupracovat, abychom ukázali, že naše věda a technika odráží to, kým skutečně jsme.“

Americké vědecké organizace Bidenův postup a volbu Landera ocenily, a to přesto, že ještě jmenování nevstoupilo v platnost. Vyžaduje totiž potvrzení Senátem. Zdůraznění Landerovy pozice „jasně signalizuje záměr administrativy zapojit vědecké znalosti do politické diskuse,“ uvedl Sudip Parikh, šéf americké Asociace pro rozvoj vědy.

Vědci preferovali Bidena

Už v prezidentském souboji měl Joe Biden výraznou podporu vědců. Například populárně vědecký časopis Scientific American se celou svou 175letou historii bránil tomu, aby se veřejně přiklonil na stranu některého z kandidátů, letos tuto tradici ale porušil, když doporučil svým čtenářům právě Bidena.

Hlavním argumentem bylo, že Bidenův protikandidát a současný americký prezident Donald Trump „závažně poškodil Spojené státy americké i Američany, protože zavrhuje fakta a vědu“. K tomuto časopisu se později připojila většina dalších odborných žurnálů, které vycházejí v USA.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 20 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 21 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 23 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
včera v 10:28

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
včera v 10:03

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
včera v 07:30

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...