Alpy měly před šesti tisíci lety pravděpodobně výrazně méně ledovců než v současnosti. Uvádí to studie vědců z benátské univerzity Ca’ Foscari, univerzity v Bernu a rakouské akademie věd. Podle autorů výzkumu, který publikoval časopis Scientific Reports, ledovce pokrývaly během celého holocénu pouze alpské vrcholy v nadmořské výšce čtyři tisíce metrů a více.
Vědci svou studii založili na zkoumání stáří vzorků ledu odebraného z hloubky ledovce Weissseespitze (Cima del Lago Bianco), který se nachází na rakousko-italském pomezí ve výšce 3518 metrů nad mořem.
„Protože tento led se vytvořil jako první, stanovení jeho stáří může určit období, kdy led (na vrcholu) chyběl,“ uvedli badatelé.
Za použití uhlíkové metody došli vědci k závěru, že led na vrcholu vznikl před zhruba 5900 lety. Podle badatelů je tak pravděpodobné, že alpské vrchy do čtyř tisíc metrů nadmořské výšky nebyly do té doby pokryty ledovcem.
Ledovce jako ukazatelé pro sledování změn klimatu
Vývoj ledovců je významným ukazatelem při sledování změn klimatu, akcentují autoři studie. Podle nich během holocénu, neboli období, které začalo před zhruba 11 700 lety, ledovce pod čtyři tisíce metrů nadmořské výšky střídavě tály a přibývaly. Po celý holocén se ledovce v Alpách držely pouze ve výšce čtyři tisíce metrů nad mořem a více.
Výzkumné vzorky byly odebrány nedaleko místa, kde v roce 1991 došlo k nálezu mumifikovaného těla ledového muže Ötziho. Stáří těla se odhaduje na 5300 let. Podle vědců je možné, že v době, kdy Ötzi zemřel, se v oblasti začínal rychle tvořit ledovec. Ostatky muže zůstaly tisíce let v relativně zachovalém stavu právě díky tomu, že byly uchovány v ledu.
Dříve vydané studie uvádějí, že části alpských ledovců hrozí kvůli růstu teplot a změnám klimatu rychlé tání. Podle výzkumu zveřejněného na začátku prosince se v průběhu století zvýší nadmořská výška tání ledovců ze současných 3234 metrů až na 3880 metrů. Pokud by se tak stalo, Alpy by do konce jednadvacátého století ztratily velkou část dnes existujících ledovců.
