Počet požárů v Brazílii byl loni nejvyšší za posledních deset let

Počet požárů v Brazílii v roce 2020 oproti předcházejícímu roku vzrostl o 12,7 procenta. Brazilský Národní ústav pro výzkum vesmíru (INPE) loni zaznamenal v zemi 222 798 požárů, což je nejvíce od roku 2010. Informovala o tom agentura AFP, podle níž tato oficiální statistika vyvolá další tlak na vládu prezidenta Jaira Bolsonara.

V brazilské Amazonii ústav napočítal více než 103 tisíc požárů, což je roční nárůst o skoro šestnáct procent. V brazilské části největšího mokřadu světa Pantanal loni vzplálo podle INPE 22 tisíc požárů, což je o 120 procent více oproti roku 2019. Národní ústav pro výzkum vesmíru používá pro monitorování situace v lesích satelitní snímky.

Hořící „zelené plíce“ planety

Amazonie a Pantanal jsou jedny z nejvzácnějších ekosystémů na světě. Amazonský deštný prales, jenž leží ze šedesáti procent právě na území Brazílie, hraje významnou roli při pohlcování skleníkových plynů, jež přispívají ke změnám klimatu. Získal proto přízvisko „zelené plíce“ planety. Pantanal, jehož část leží na jihozápadě Brazílie, je domovem tisíce druhů rostlin a zvířat, přičemž řada z nich je vzácných.

Ničivé požáry loni zdevastovaly skoro čtvrtinu oblasti Pantanal, která se dále rozkládá v Bolívii a Paraguayi, zatímco oblast zasáhlo nejhorší sucho za skoro půlstoletí.

Člověk jako viník

Záběry spálené krajiny a mrtvých zvířat šokovaly svět a brazilská vláda v čele s krajně pravicovým prezidentem čelila kritice za to, že destrukci nezastavila. Jair Bolsonaro, jenž patří mezi skeptiky v otázce klimatické změny, podle mnohých upřednostňuje ekonomické zájmy před ekologickými.

Za Bolsonarovy vlády prudce vzrostlo odlesňování Amazonie, které nezastavila ani pandemie koronaviru. Od srpna 2019 do loňského srpna zmizel v Amazonii podle INPE prales o rozloze větší než Jamajka (která je rozlohou srovnatelná se Středočeským krajem), což je dvanáctiletý rekord.

Odborníci přičítají požáry v Amazonii z větší části lidem, kteří se snaží rozšířit půdu pro zemědělství, těžbu nerostů či dřeva. K šíření požárů pak podle ekologů přispívají klimatické změny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Deset let po Pařížské dohodě se vědci obávají, že je mrtvá

Pařížská úmluva OSN o změně klimatu byla uzavřena přesně před deseti lety, 12. prosince 2015, vstoupila ale v platnost až skoro o rok později – v listopadu 2016. Podle dokumentu, který nahradil Kjótský protokol, se má oteplování udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Průměrné teploty i emise skleníkových plynů se ale stále zvyšují.
před 10 hhodinami

AI umí znepokojivě účinně ovlivňovat voliče, ukazují dvě studie

Nové výzkumy ukazují, že chatboty mohou velmi silně ovlivňovat rozhodování voličů. Výsledky, které vydaly odborné časopisy Nature a Science, podle autorů vyvolávají zásadní otázky ohledně role umělé inteligence v budoucích volbách.
před 12 hhodinami

Publikace Martina Rychlíka provede Dějinami skalpování

Vyšly Dějiny skalpování. Držitel Litery za publicistiku Martin Rychlík se v rozsáhlé publikaci věnuje zvyku zbavovat nepřítele vlasů s částí kůže napříč historií lidstva. Nabourává přitom i zažité představy.
před 12 hhodinami

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
před 15 hhodinami

Osamělost zvyšuje riziko srdečních onemocnění

Nedostatek sociálních vazeb a osamělost mají vliv na riziko srdečního onemocnění. Lidé s omezenými sociálními kontakty čelí podle dlouhodobých studií o zhruba třicet procent vyššímu riziku úmrtí na srdeční a cévní onemocnění, upozornili zástupci České kardiologické společnosti.
před 16 hhodinami

Mezi bobrem a surikatou. Člověk patří mezi nejmonogamnější savce, ukázal výzkum

Studie vědců z Cambridge se pokusila sestavit žebříček nejvíce monogamních druhů savců. Podle starších odhadů patří člověk na hranu mezi monogamními a polygamními druhy, nový detailnější výzkum ho nicméně řadí pod vrchol pomyslné „hitparády“ monogamie.
před 19 hhodinami

Alkohol poškozuje DNA a působí rakovinu, buňky se mu brání, ukazuje český výzkum

Alkohol poškozuje lidskou DNA a způsobuje rakovinu, zjistila studie vědců z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB). Buňky se dle výzkumu poškození brání a DNA opravují, u některých lidí ale méně účinně. Článek o studii zveřejnil časopis Communications Biology ze skupiny Nature, uvedl ÚOCHB. V míře, která poškozuje zdraví, pije podle výzkumů alkohol 1,5 milionu Čechů.
11. 12. 2025

Lidé si ochočili oheň o 350 tisíc let dříve, než se předpokládalo, hlásí vědci

Objev zažehnutí ohně měl prehistorického člověka vrhnout na dráhu směřující k modernímu lidstvu. Doposud se vědci domnívali, že se toto odehrálo relativně nedávno. Nový objev ale posouvá „zkrocení“ tohoto živlu o statisíce let dál do minulosti.
11. 12. 2025
Načítání...