Koronavirus se poprvé prokázal v Antarktidě. Kontinent vědců je na nemoc připravený

Nákaza koronavirem se poprvé potvrdila v Antarktidě. Na chilské výzkumné stanici na západě nejizolovanějšího kontinentu světa se koronavirus prokázal u 36 lidí. Šestadvacet z nich přitom tvoří příslušníci chilské armády, zatímco ostatní jsou civilní zaměstnanci údržby. Informovala o tom britská televize Sky News. Počet lidí v Antarktidě se mění v průběhu roku. V zimě jich tam je kolem tisíce, v létě zhruba 5 tisíc.

Chilská armáda uvedla, že se díky rychlým preventivním krokům podařilo uvolnit nakažené zaměstnance, u nichž se po lékařské prohlídce a PCR testu potvrdilo onemocnění covid-19. Nákaza se po návratu z mise prokázala také u tří členů posádky lodi, která základně generála Bernarda O'Higginse Riquelmeho, jedné ze 13 aktivních chilských základen v Antarktidě, poskytovala logistickou podporu. Podle agentury AFP bylo na palubě plavidla 208 členů posádky.

Alespoň část nakažených podle agentury AP pociťovala příznaky předtím, než byli testováni. Všichni s pozitivním testem byli evakuováni do města Punta Arenas na jihu Chile. Podle serveru Newsweek jsou nyní v izolaci a nemají vážné příznaky. Nakažený personál nahradil nový tým, který před cestou na Antarktidu podstoupil karanténu a testy na koronavirus.

Antarktida zůstala zatím izolovaná

Snaha zabránit rozšíření koronaviru na Antarktidě si vybrala svou daň, jelikož tam byly pozastaveny hlavní výzkumné projekty, píše britský list The Guardian. V březnu se představitelé výzkumných programů shodli, že pandemie by v Antarktidě mohla mít katastrofální dopad. Zmínili přitom extrémní klimatické podmínky i omezenou lékařskou péči, což už samo o sobě pro výzkumníky představuje jisté riziko.

Opatření proti šíření covidu-19 se dotkla i expedice vědců z České republiky, která tam odletěla před týdnem. Ihned po příletu do Chille nastoupí polárníci čtrnáctidenní karanténu v hotelu, během níž budou dvakrát testováni na covid-19. Pouze negativní PCR testy jim umožní pokračovat začátkem ledna lodí dále směrem ke stanici.

Pokud se expedice úspěšně dostane do Antarktidy, počítá se s jejím návratem v březnu. Návrat z předchozí expedice zkomplikovala pandemie koronaviru, letos na jaře se tak polárníci dostali domů asi s měsíčním zpožděním.

Vědci jsou připravení

Antarktický turismus, po kterém se v posledních letech zvýšila poptávka, se zastavil kvůli covidu už na jaře, když se v médiích objevily první zprávy o šíření nemoci na palubách výletních lodí a když vlády zakázaly cestování. Od té doby základny obývají jen skupinky vědců a vojáků, kterým společnost dělají pouze rypouši sloní, tučňáci, ledovce a tisíce kilometrů sněhových plání.

Preventivní opatření proti šíření nemoci, jako je například časté mytí rukou, byla na antarktických základnách běžnou praxí už před nynější krizí. V často přeplněných ubikacích se totiž choroby mohou šířit rychle, uvedla vedoucí sekce pro vědu na Antarktidě amerického vládního Národního vědeckého fondu (NSF) Alexandra Isernová.

„Vždy jsme trvali na zachování pevných zásad veřejné hygieny a na zdravotních protokolech, abychom v uzavřených prostorech zamezili nemocím,“ říká odbornice, podle které jsou základny na případný boj s onemocněním covid-19 dobře připravené. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali 230 neznámých obřích virů

Skupina obřích virů patří k tomu nejpodivnějšímu, co věda zná. Ví o nich ale jen velmi málo. Teď se podařilo popsat dvě stovky nových, zatím neznámých zástupců této skupiny.
před 16 hhodinami

Loňská mořská vlna veder postihla oblast pětkrát větší než Austrálie

Světová meteorologická organizace zveřejnila výsledky měření teplot v Tichomoří. Podle dat se tam stále silněji projevovaly dopady klimatických změn.
před 18 hhodinami

Peru výrazně zmenšilo chráněnou plochu na planině Nazca

Peruánská vláda téměř o polovinu zmenšila chráněné území kolem záhadných obřích obrazců, takzvaných geoglyfů, na planině Nazca, které jsou od roku 1994 zapsány na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO a jejichž stáří se odhaduje na dva tisíce let. Za tento krok čelí kabinet kritice od archeologů, kteří se obávají, že památku ohrozí těžaři. Ti už v oblasti Nazca na jihu Peru řadu let nelegálně působí.
před 20 hhodinami

Červi staví věže z vlastních těl, mohou tak i vzlétnout

Hlístice jsou prastará skupina tvorů, kteří připomínají červy. Patří mezi ně například roupi, tasemnice nebo škrkavky, ale také mnohem menší červíci. Němečtí biologové teď poprvé popsali, že jeden druh hlístic, hádě Caenorhabditis, dokáže něco, co u nich nikdy dříve v přírodě nepozorovali. Splétají svá těla tak, že z nich umí postavit věž, kterou pak využijí k tomu, aby překonávali překážky.
před 21 hhodinami

Lidi s depresí by mohla již brzy vytáhnout „ze dna“ i psychedelika

V Česku aktuálně chybí některá antidepresiva včetně přípravku Anafranil. Ten pomáhá i pacientům se záchvaty paniky, fóbiemi či obsedantně-kompulzivní poruchou. Lidí s duševními obtížemi přibývá, brzy se jim ale mohou otevřít nové možnosti. Poslanci totiž schválili léčbu pomocí psilocybinu – halucinogenní látky, která se vyskytuje v lysohlávkách. Substance některým pacientům pomáhá v tuzemsku už nyní v rámci různých studií.
včera v 07:00

Uprchlí gestapáci se v 50. letech přestali skrývat. Aby za mlácení Čechů dostali důchod

Příslušníci gestapa byli ochotní s koncem války udat kde koho, aby si vysloužili co nejmenší trest. Bývalí kolegové, kteří šest let trýznili české obyvatele, na sebe navzájem donášeli. Některým se podařilo uniknout za hranice a žít pod falešnou identitou. K té pravé se ale často vraceli už v 50. letech. Většinou z pragmatického důvodu – aby nepřišli o důchod za léta, kdy pomáhali stíhat a vraždit Čechy.
8. 6. 2025

Archeologové rekonstruovali středověký zločin a trest z břehů Temže

Na pohled obyčejná stará kostra. Nový výzkum, na kterém spolupracovali britští archeologové a historici a využili pro něj nejmodernější technologie, ale díky ní odvyprávěl dramatický příběh ženy z doby středověku, který se označuje jako temný.
7. 6. 2025

Teorie, že náraz planetky vedl k vyhynutí dinosaurů, zprvu vyvolávala skepsi

S všeobecně přijímanou teorií o konci éry dinosaurů přišli vědci přesně před 45 lety. Jedno z největších vymírání v historii mělo podle týmu kolem geologa Waltera Alvareze a jeho otce Luise příčinu pocházející mimo Zemi. Mohla za něj asi desetikilometrová planetka, která do Země narazila zhruba před 66 miliony let. Paleontologové byli ze začátku k teorii skeptičtí, a to až dokud se nepodařilo najít kráter po dopadu obřího asteroidu na pobřeží poloostrova Yucatán.
6. 6. 2025
Načítání...