Během pandemie koronaviru tráví lidé více času venku, ukázala studie. Víc tíhnou k přírodě ženy

Dlouhé procházky, zahradničení či pozorování zvířat. Američané během pandemie koronaviru vyráží do přírody častěji. Poukázala na to nová studie, kterou zveřejnil žurnál PLOS One. U žen je tento trend zřetelnější než u mužů.

Pro výzkum měli vědci data více od než 3200 dospělých dobrovolníků z amerického Vermontu. Analýza ukázala, že letos na jaře tito lidé trávili venku více času než dříve. Výrazně častěji například pozorovali divokou zvěř, zahradničili, chodili na dlouhé procházky, fotografovali nebo třeba jen odpočívali. 

Studie je jednou z prvních publikovaných prací, která se zabývá tím, jak pandemie ovlivnila vztah Američanů k přírodě – a mimo jiné z ní vyplynulo, že se u respondentů změnily důvody, proč si pobytu venku cení.

Během pandemie si začali více vážit jejích přínosů pro duševní zdraví a pohodu či možností venku sportovat. Dotazovaní vyzdvihli také to, že se venku cítí být více sami sebou a lépe dokážou ocenit přírodní krásy.  

„Tyto údaje jsou jako kronika pandemie. Představují záznam o tom, jak lidé vnímali svůj vztah se zbytkem světa v časech velkých změn,“ poznamenala podle serveru EurekAlert! hlavní autorka studie Rachelle Gouldová z Vermontské univerzity.

Ženy vyrážely do přírody častěji než muži

Výsledky se však u různých skupin respondentů liší. Například ženy se na dlouhé procházky vydávaly na jaře téměř třikrát častěji než muži. „Potřebujeme další výzkum. Naše předběžná analýza ale naznačuje, že ženy častěji přikládají větší význam hodnotám, které zahrnují duševní pohodu nebo třeba krásu, cvičení či znalost přírody,“ poznamenala Gouldová.

Více inklinovali k přírodě také respondenti, kteří během pandemie přišli o práci. „Výsledky naznačují, že covid-19 pomáhá zvrátit dosavadní přesvědčení, že příroda a její přínosy se stávají luxusním zboží,“ uvedla spoluautorka studie Diana Hackenburgová z Rubenstein School.

Z výzkumu v neposlední řadě také vyplynulo, že některé skupiny respondentů si pod vlivem letošních událostí začaly více vážit také tradic či jídla. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
19. 12. 2025

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025
Načítání...