Během pandemie koronaviru tráví lidé více času venku, ukázala studie. Víc tíhnou k přírodě ženy

Dlouhé procházky, zahradničení či pozorování zvířat. Američané během pandemie koronaviru vyráží do přírody častěji. Poukázala na to nová studie, kterou zveřejnil žurnál PLOS One. U žen je tento trend zřetelnější než u mužů.

Pro výzkum měli vědci data více od než 3200 dospělých dobrovolníků z amerického Vermontu. Analýza ukázala, že letos na jaře tito lidé trávili venku více času než dříve. Výrazně častěji například pozorovali divokou zvěř, zahradničili, chodili na dlouhé procházky, fotografovali nebo třeba jen odpočívali. 

Studie je jednou z prvních publikovaných prací, která se zabývá tím, jak pandemie ovlivnila vztah Američanů k přírodě – a mimo jiné z ní vyplynulo, že se u respondentů změnily důvody, proč si pobytu venku cení.

Během pandemie si začali více vážit jejích přínosů pro duševní zdraví a pohodu či možností venku sportovat. Dotazovaní vyzdvihli také to, že se venku cítí být více sami sebou a lépe dokážou ocenit přírodní krásy.  

„Tyto údaje jsou jako kronika pandemie. Představují záznam o tom, jak lidé vnímali svůj vztah se zbytkem světa v časech velkých změn,“ poznamenala podle serveru EurekAlert! hlavní autorka studie Rachelle Gouldová z Vermontské univerzity.

Ženy vyrážely do přírody častěji než muži

Výsledky se však u různých skupin respondentů liší. Například ženy se na dlouhé procházky vydávaly na jaře téměř třikrát častěji než muži. „Potřebujeme další výzkum. Naše předběžná analýza ale naznačuje, že ženy častěji přikládají větší význam hodnotám, které zahrnují duševní pohodu nebo třeba krásu, cvičení či znalost přírody,“ poznamenala Gouldová.

Více inklinovali k přírodě také respondenti, kteří během pandemie přišli o práci. „Výsledky naznačují, že covid-19 pomáhá zvrátit dosavadní přesvědčení, že příroda a její přínosy se stávají luxusním zboží,“ uvedla spoluautorka studie Diana Hackenburgová z Rubenstein School.

Z výzkumu v neposlední řadě také vyplynulo, že některé skupiny respondentů si pod vlivem letošních událostí začaly více vážit také tradic či jídla. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 1 hhodinou

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026
Načítání...