Rackové se naučili létat do škol těsně před přestávkou. Pochopili, že tak dostanou nejvíc jídla

Rackové se ve Velké Británii naučili přizpůsobovat své chování školnímu rozvrhu. Těsně před přestávkami se snášejí na školní hřiště a dvorky, aby tam sezobali zbytky po dětech. Podobně si osvojili rozlišování víkendů, kdy zase míří na skládky. Právě o víkendech se tam totiž sváží čerstvý odpad.

Jak ví asi každý, kdo byl někdy v Británii, rackové se tam stali jakýmisi létajícími krysami. Jsou tak drzí, že lidem ukradnou jídlo mnohdy i přímo z rukou a jsou u toho někdy i dost agresivní.

Nový výzkum britských ornitologů zveřejněný v odborném časopise Ibis ale ukazuje, že racci jsou ještě chytřejší. Prokázal, že v době, kdy děti svačí, je na školách přítomno asi třikrát tolik racků než v jiné době.

Jejich nové chování vědci studovali v Bristolu, ale bylo pozorováno i na jiných místech planety, například ve Španělsku nebo v Japonsku. Podle autorů studie ukazuje na fascinující schopnost racků adaptovat se na lidmi ovládaný svět. Díky tomu dokázali v posledním půlstoletí prosperovat, přestože jiné druhy ptáků vymírají.

V Bristolu vědci sledovali dva druhy tamních racků – racky stříbřité a větší racky mořské. Několika z nich připevnili na těla neinvazivním způsobem miniaturní GPS lokátory, díky nimž je mohli sledovat doslova na každém kroku. Výzkum probíhal v létě roku 2018, tedy při „běžném fungování společnosti“ ještě před pandemií.

„Jsou opravdu super chytří,“ uvedla Anouk Speltová z bristolské univerzity, která se na studii podílela. „Na školách racci téměř nebyli až do doby velké přestávky. A pak jsme je najednou viděli sedět všude na okolních střechách. Jakmile zaznělo zvonění, všichni vzlétli a začali hledat zbytky jídla,“ dodala.

Ornitoložka nebyla těmito schopnostmi racků příliš překvapená. Vědci už totiž slyšeli od lidí řadu podobných historek – například o raccích, kteří v šest večer pravidelně klepou zobákem na okna, aby tak „vyžebrali“ zbytky po večeři. „Všichni jsme slyšeli tyhle příběhy, ale teď můžeme konečně potvrdit, že jsou pravdivé,“ řekla.

Tento výzkum je zatím nejdetailnějším, který se adaptaci racků na městský život věnoval. Menší práce například popsaly, jak španělští rackové středomořští o víkendech navštěvují skládky a japonští rackové zase navštěvují rybí trhy v dobu, kdy je tam nejvíc odpadu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
před 5 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 15 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026
Načítání...