Sonda OSIRIS-REx ztrácí vzorky nabrané z planetky Bennu

Sonda OSIRIS-REx tento týden odebrala větší množství horniny z planetky Bennu, k níž dorazila, ale z kontejneru, kam materiál uložila, část vypadla do vesmírného prostoru. Oznámil to americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).

Podle úřadu sonda nabrala s pomocí robotické paže vzorky prachu a kamení v úterý a uložila je do schránky, která zřejmě zůstala pootevřená. Má jít o získání největšího mimopozemského vzorku materiálu od misí Apolla na Měsíc. Podmínkou ale je, že se podaří hermeticky uzavřít sběrný kontejner.

„Dost velká část sebraného materiálu vypadává,“ řekl šéf mise Dante Lauretta. Podle agentury AFP bylo i z telefonu patrné, že v jeho hlase znělo méně nadšení než ve středu, kdy ohlásil úspěšné odebrání vzorků.

Sonda od té doby pořídila vlastní fotografie ze všech stran a vědci zjistili, že je kolem jejího sběrného ramene mračno vypadávajících částic. Dobrou zprávou ale je, že se podařilo nabrat nejméně 400 gramů materiálu, což je mnohem více, než v co vědci doufali. Za dobrý výsledek by považovali aspoň 60 gramů.

Pozemní operátoři kvůli úniku zrušili na sobotu naplánované měření množství odebraného materiálu, při němž se měla sonda otáčet. Nechtějí riskovat další ztrátu.

Sondu čeká náročný manévr

Hodlají sondu co nejvíc znehybnit a soustředit se na zabezpečení odebraného materiálu v kapsli, která je v centru sondy. Bude k tomu zapotřebí manipulovat s ramenem, což musí vědci připravit. K manévru by se mohlo přikročit v úterý. Teď jsou vzorky v kruhové schránce, která je na konci ramene a jejíž uzavírací mechanismus zablokovaly kameny.

Vědci doufají, že všechen materiál nevypadne a že odebírací manévr nebude nutné zopakovat. „Musíme vzorky co nejopatrněji zajistit, abychom minimalizovali další ztrátu,“ řekl Lauretta.

Sonda OSIRIS-REx o velikosti malého dodávkového auta se k Bennu vydala před čtyřmi lety a na cestu zpět k Zemi se má vypravit v březnu. Počítá se s tím, že v září 2023 přistane v americkém Utahu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Trumpova administrativa zrušila program podporující neslyšící vědce

Programy podporující diverzitu ve vědě čelí odporu vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Teď došlo i na ty, které pomáhaly talentovaným neslyšícím studentům.
včera v 09:00

Odtahovaly raněné přímo z boje. Na východní frontě bojovaly i patnáctileté dívky

Obsluhovaly protiletadlová děla, zachraňovaly raněné vojáky přímo uprostřed boje, a dokonce ostřelovaly nepřítele – ženy, které za druhé světové války byly na východní frontě, se do bojů zapojily naplno. A bylo mezi nimi dokonce zhruba tisíc statečných Čechoslovaček. Do armády a přímo mezi svištící bomby a granáty některé vstupovaly dokonce už v 15 letech. A také ony musely mnohdy snášet obtěžování od sovětských vojáků. Jejich touha bojovat byla ale silnější – přesto stále zůstávají ve stínu mužů.
7. 5. 2025

Muž se nechal 200krát uštknout, aby vznikla nejúčinnější protilátka proti hadímu jedu

Hadí uštknutí ročně připraví o život až přes sto tisíc lidí. Vědci hledají už desetiletí univerzální protilátku, která by dokázala chránit proti více druhům těchto toxinů. Nyní to vypadá, že jsou na správné cestě.
7. 5. 2025

Zdivočelá země se vrací. Na temnou minulost republiky se zaměří výzkumný projekt

Nacistická a komunistická totalita zanechaly své stopy nejen na „velké scéně“ dějin Česka, ale také v krajině, v opuštěných továrnách, zaniklých vesnicích, pracovních táborech nebo na hřbitovech. Právě na tato místa v době kritických desetiletí dvacátého století se zaměří nový výzkumný projekt Zdivočelá země, který se svým názvem cíleně hlásí ke stejnojmennému románu i televiznímu seriálu České televize.
7. 5. 2025

Horské rostliny nemají kam ustoupit. Studie ukazuje, jak je zasáhne klimatická změna

Devět let studovali botanici rostlinku jménem řeřišnice Drummondova, která roste v horském prostředí. Nyní na základě výzkumu tvrdí, že mnoho horských rostlin se nedokáže dostatečně rychle přizpůsobit zvyšujícím se teplotám, aby přežily v podmínkách globálního oteplování.
7. 5. 2025

Východní parašutisté už za války připravovali Československo pro nástup komunistů

Parašutisty za války nevysílala do protektorátu jen exilová vláda z Londýna. Dostávali se na toto území i z Východu – z pověření nejen Československé vojenské mise, ale i komunistické strany nebo sovětské rozvědky. Kromě zpravodajských a sabotážních úkolů měli někteří parašutisté ke konci války také pomáhat zakládat národní výbory a připravovat půdu pro nástup komunistů k moci v Československu. O jejich osudech toho přitom stále příliš nevíme – také kvůli nedostupnosti ruských archivů i snaze ruského režimu účelově interpretovat historii.
7. 5. 2025

Pampelišky ovládly městské džungle díky dokonalé adaptaci

Stačí jim pár centimetrů půdy, aby vyplodily stovky semen, jež se nesou větrem jako malí výsadkáři. A kam dopadnou, tam přinášejí život. Vědci popisují, jak geniální mechanismy si vyvinuly pampelišky.
6. 5. 2025

Půdní sucho sílí

Na třetině území Česka jsou aktuálně tři nejhorší stupně intenzity půdního sucha a s ohledem na předpověď počasí na dalších devět dnů se má situace nadále mírně zhoršovat, ukazují výsledky projektu Intersucho. Podobný výhled je i na západě Slovenska.
6. 5. 2025
Načítání...