Sonda OSIRIS-REx ztrácí vzorky nabrané z planetky Bennu

Sonda OSIRIS-REx tento týden odebrala větší množství horniny z planetky Bennu, k níž dorazila, ale z kontejneru, kam materiál uložila, část vypadla do vesmírného prostoru. Oznámil to americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).

Podle úřadu sonda nabrala s pomocí robotické paže vzorky prachu a kamení v úterý a uložila je do schránky, která zřejmě zůstala pootevřená. Má jít o získání největšího mimopozemského vzorku materiálu od misí Apolla na Měsíc. Podmínkou ale je, že se podaří hermeticky uzavřít sběrný kontejner.

„Dost velká část sebraného materiálu vypadává,“ řekl šéf mise Dante Lauretta. Podle agentury AFP bylo i z telefonu patrné, že v jeho hlase znělo méně nadšení než ve středu, kdy ohlásil úspěšné odebrání vzorků.

Sonda od té doby pořídila vlastní fotografie ze všech stran a vědci zjistili, že je kolem jejího sběrného ramene mračno vypadávajících částic. Dobrou zprávou ale je, že se podařilo nabrat nejméně 400 gramů materiálu, což je mnohem více, než v co vědci doufali. Za dobrý výsledek by považovali aspoň 60 gramů.

Pozemní operátoři kvůli úniku zrušili na sobotu naplánované měření množství odebraného materiálu, při němž se měla sonda otáčet. Nechtějí riskovat další ztrátu.

Sondu čeká náročný manévr

Hodlají sondu co nejvíc znehybnit a soustředit se na zabezpečení odebraného materiálu v kapsli, která je v centru sondy. Bude k tomu zapotřebí manipulovat s ramenem, což musí vědci připravit. K manévru by se mohlo přikročit v úterý. Teď jsou vzorky v kruhové schránce, která je na konci ramene a jejíž uzavírací mechanismus zablokovaly kameny.

Vědci doufají, že všechen materiál nevypadne a že odebírací manévr nebude nutné zopakovat. „Musíme vzorky co nejopatrněji zajistit, abychom minimalizovali další ztrátu,“ řekl Lauretta.

Sonda OSIRIS-REx o velikosti malého dodávkového auta se k Bennu vydala před čtyřmi lety a na cestu zpět k Zemi se má vypravit v březnu. Počítá se s tím, že v září 2023 přistane v americkém Utahu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čeští studenti zazářili na světové chemické olympiádě

Čtveřice českých středoškolských studentů si přivezla z prestižní Mezinárodní chemické olympiády (IChO) zlato, stříbro i bronz. Zazářili v konkurenci stovek studentů z celého světa.
před 8 hhodinami

Přežila by papírová vlaštovka let z ISS? Japonští inženýři to ověřili

Věda získává odpovědi na důležité otázky dlouhodobým, náročným výzkumem, který prověří všechny detaily hypotézy. A nebo si položí dostatečně šílenou otázku a pak provede experiment. Někdy právě tyto odvážné pokusy přinesou více poznání než opatrné cesty. Otázkou, kterou si vědci položili nyní, nebylo nic jiného než: „Co se stane, když hodíte papírovou vlaštovku z Mezinárodní vesmírné stanice?“
před 11 hhodinami

Sonda Mariner ukázala Mars, jak ho lidstvo neznalo. A připravila svět o naději, že je tam život

Sovětský svaz měl na počátku snah o cestování k Marsu před Spojenými státy obrovský náskok díky svým předchozím úspěchům. U rudé planety mu ale štěstí nepřálo, naopak Američané dokázali uspět – zejména díky misi Mariner před šedesáti lety.
před 13 hhodinami

Studentka v Olomouci našla řadu nezaznamenaných rostlin

Celkem devatenáct druhů rostlin dosud nezaznamenaných v Česku objevila při průzkumu širšího centra Olomouce studentka Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého Věra Kafková. Ulice města systematicky mapovala dva roky. Ve své bakalářské práci zaznamenala 324 nepůvodních a 54 ohrožených druhů. Objev tak velkého počtu nových druhů je podle odborníků výjimečný. Za tyto mimořádné výsledky jí Česká botanická společnost udělila Cenu Víta Grulicha za nejlepší floristický nález z území České republiky.
před 14 hhodinami

Kosmonaut a astronaut si poprvé podali ruku ve vesmíru na vrcholu studené války

USA a SSSR byly už třicet let nepřáteli. Proti druhé straně budovaly stovky jaderných zbraní, soupeřily politicky i ekonomicky. A přesto se roku 1975 odehrála vesmírná mise, kde tito protivníci spojili síly. Poprvé a na dlouhou dobu naposledy.
před 16 hhodinami

Retribuční soudy před 80 lety hledaly kolaboranty. Odsoudily i nevinné

Téměř osm set trestů smrti – takový byl finální účet působení Mimořádných lidových soudů, které měly před 80 lety po druhé světové válce v českých zemích trestat zrádce, kolaboranty a udavače. Spravedlnosti tehdy neušli někteří vrcholní představitelé nacistického aparátu. Před soud se ale občas dostali i nevinní lidé, kteří s blížícím se rokem 1948 začali být komunistům nepohodlní. Nezasloužené tresty jim mnohdy zničily život a na rehabilitaci čekají dodnes.
před 17 hhodinami

Změna klimatu může zesilovat zemětřesení, ukázal výzkum z Alp

Když tají ledovce, voda z nich protéká pod hory. Tam může narušovat stabilitu podloží a způsobovat tak zemětřesení. Vědci teď pro tuto hypotézu přinesli celou řadu důkazů.
před 18 hhodinami

Někteří vědci „hackují“ AI pro lepší recenze studií

Vědci stále častěji využívají při psaní studií umělé inteligence. A také recenzenti, místo toho, aby publikace studovali sami, je mnohdy hodnotí pomocí AI. A teď nový výzkum popsal třetí úroveň vědeckých podvodů, který se koná s pomocí chatbotů.
14. 7. 2025
Načítání...