Nad Atlantikem vznikla bouře Epsilon. V pátek jako hurikán udeří na Bermudy

Letošní hurikánová sezona v Atlantiku už přepsala řadu rekordů a další zřejmě přibudou. Nad velmi teplými vodami střední části tropického Atlantiku vznikla v pondělí už 26. tropická bouře Epsilon. Jde o nejdřívější 26. pojmenovanou bouři v historii. Letos se přitom už 23 bouří zapsalo nejdřívějším výskytem pro dané pořadí, respektive písmeno. Rekordy tak nepřepsaly pouze bouře Albert, Bertha a Dolly.

Bouře Epsilon bude v nejbližších dnech zvolna sílit, v noci na čtvrtek by měla dosáhnout síly hurikánu, kdy rychlost větru přesáhne 118 kilometrů za hodinu. Přitom bude postupně nabývat na velikosti. Zpočátku zůstane daleko od obydlených území, ale v pátek by se měla přiblížit k Bermudám, nejspíš jako hurikán 1. stupně, případně na pomezí 1. a 2. stupně.

Dráhy bouří a hurikánů v Atlantiku za rok 2020
Zdroj: Wikimedia Commons

Modely zatím preferují spíš okrajový zásah západní, tedy slabší částí hurikánu, nicméně v tuto chvíli ještě nelze vyloučit ani úder přímý. Bermudy jsou ale na přechody hurikánů vcelku zvyklé, v září zažili jejich obyvatelé plný zásah poměrně silným hurikánem Paulette, který je přešel i svým okem, přesto byly škody poměrně mírné.

Z Bermud zamíří Epsilon k severovýchodu, nad širý Atlantik, a po přeměně na tlakovou níži mírných šířek by jeho zbytky měly začátkem příštího týdne dorazit do západní Evropy. Severní Ameriku ani Karibské ostrovy sice Epsilon nezasáhne, nicméně vysoké vlny a silné proudy můžou doputovat k východním pobřežím těchto oblastí.  

Předpověď dráhy postupu bouře, respektive hurikánu, Epsilon
Zdroj: NOAA

V dalších dnech není vyloučen vznik tropické bouře v oblasti západního Karibiku, kde se nachází zatím málo uspořádané shluky bouřkových oblaků přinášejících intenzivní deště. V případě vhodných podmínek by mohly ve druhé polovině týdne vést ke zformování bouře Zeta. Tím by byl vyrovnán počet bouří z dosud rekordní sezony v roce 2005 – jediné sezony, kdy právě písmeno řecké abecedy Zeta bylo použito.

A vzhledem k tomu, že do konce hurikánové sezony 2020 zbývá ještě kolem 40 dnů, je velmi pravděpodobné, že letošní sezona překoná i dosud rekordní rok 2005 (kdy bylo ale víc ničivých hurikánů).

Podmínky pro vznik hurikánů v nejbližších týdnech budou totiž v atmosféře poměrně příznivé, a navíc teplota mořské vody v Karibské oblasti a západní části Atlantiku zůstává mimořádně vysoká – až kolem 30 stupňů Celsia, u Kuby dokonce 31 stupňů.

Epsilon na družicových snímcích
Zdroj: NASA

Vrchol hurikánové sezony sice připadá na 10. září, ale i říjnové hurikány dokážou být velmi silné a potenciálně nebezpečné. Připomeňme například hurikán Sandy v roce 2012, který se prohnal Karibikem a zasáhl i New York.

Připomenout lze také dosud vůbec nejsilnější hurikán v Atlantiku Wilma (tlak v jejím centru klesl až na 882 hPa), který přesně před 15 lety zpustošil mexický Yucatán, případně hurikán Mitch, který si v roce 1998 vyžádal přes 11 tisíc obětí ve střední Americe. Všechna tři jména byla proto z pravidelně rotujícího seznamu hurikánů vyškrtnuta.

  •                                2005           2020
    tropické bouře    28               26
    hurikány                15                9
    silné hurikány        7                3

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Doporučujeme

Nářečí má na mozek podobně pozitivní vliv jako cizí jazyk, tvrdí němečtí vědci

Učení se cizím jazykům bystří mozek a udržuje ho v kondici, to samé ale platí i pro dialekty. Tvrdí to vědci z univerzity v západoněmeckém Marburgu, kteří takovou studii zveřejnili v odborném magazínu Nature Scientific Reports, jak upozornila regionální veřejnoprávní stanice MDR.
17. 7. 2026

Držitel Nobelovy ceny za chemii opustil USA. Nové místo našel v Číně

Chemik a nositel Nobelovy ceny Omar Yaghi se rozhodl opustit Spojené státy, kde až doposud působil. Nové místo mu nabídla Čína, kde povede laboratoř pro výzkum materiálů s využitím umělé inteligence (AI). Hlavním důvodem této změny jsou podle něj současné podmínky v USA.
17. 7. 2026

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
17. 7. 2026

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
16. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.