Nad Atlantikem vznikla bouře Epsilon. V pátek jako hurikán udeří na Bermudy

Letošní hurikánová sezona v Atlantiku už přepsala řadu rekordů a další zřejmě přibudou. Nad velmi teplými vodami střední části tropického Atlantiku vznikla v pondělí už 26. tropická bouře Epsilon. Jde o nejdřívější 26. pojmenovanou bouři v historii. Letos se přitom už 23 bouří zapsalo nejdřívějším výskytem pro dané pořadí, respektive písmeno. Rekordy tak nepřepsaly pouze bouře Albert, Bertha a Dolly.

Bouře Epsilon bude v nejbližších dnech zvolna sílit, v noci na čtvrtek by měla dosáhnout síly hurikánu, kdy rychlost větru přesáhne 118 kilometrů za hodinu. Přitom bude postupně nabývat na velikosti. Zpočátku zůstane daleko od obydlených území, ale v pátek by se měla přiblížit k Bermudám, nejspíš jako hurikán 1. stupně, případně na pomezí 1. a 2. stupně.

Dráhy bouří a hurikánů v Atlantiku za rok 2020
Zdroj: Wikimedia Commons

Modely zatím preferují spíš okrajový zásah západní, tedy slabší částí hurikánu, nicméně v tuto chvíli ještě nelze vyloučit ani úder přímý. Bermudy jsou ale na přechody hurikánů vcelku zvyklé, v září zažili jejich obyvatelé plný zásah poměrně silným hurikánem Paulette, který je přešel i svým okem, přesto byly škody poměrně mírné.

Z Bermud zamíří Epsilon k severovýchodu, nad širý Atlantik, a po přeměně na tlakovou níži mírných šířek by jeho zbytky měly začátkem příštího týdne dorazit do západní Evropy. Severní Ameriku ani Karibské ostrovy sice Epsilon nezasáhne, nicméně vysoké vlny a silné proudy můžou doputovat k východním pobřežím těchto oblastí.  

Předpověď dráhy postupu bouře, respektive hurikánu, Epsilon
Zdroj: NOAA

V dalších dnech není vyloučen vznik tropické bouře v oblasti západního Karibiku, kde se nachází zatím málo uspořádané shluky bouřkových oblaků přinášejících intenzivní deště. V případě vhodných podmínek by mohly ve druhé polovině týdne vést ke zformování bouře Zeta. Tím by byl vyrovnán počet bouří z dosud rekordní sezony v roce 2005 – jediné sezony, kdy právě písmeno řecké abecedy Zeta bylo použito.

A vzhledem k tomu, že do konce hurikánové sezony 2020 zbývá ještě kolem 40 dnů, je velmi pravděpodobné, že letošní sezona překoná i dosud rekordní rok 2005 (kdy bylo ale víc ničivých hurikánů).

Podmínky pro vznik hurikánů v nejbližších týdnech budou totiž v atmosféře poměrně příznivé, a navíc teplota mořské vody v Karibské oblasti a západní části Atlantiku zůstává mimořádně vysoká – až kolem 30 stupňů Celsia, u Kuby dokonce 31 stupňů.

Epsilon na družicových snímcích
Zdroj: NASA

Vrchol hurikánové sezony sice připadá na 10. září, ale i říjnové hurikány dokážou být velmi silné a potenciálně nebezpečné. Připomeňme například hurikán Sandy v roce 2012, který se prohnal Karibikem a zasáhl i New York.

Připomenout lze také dosud vůbec nejsilnější hurikán v Atlantiku Wilma (tlak v jejím centru klesl až na 882 hPa), který přesně před 15 lety zpustošil mexický Yucatán, případně hurikán Mitch, který si v roce 1998 vyžádal přes 11 tisíc obětí ve střední Americe. Všechna tři jména byla proto z pravidelně rotujícího seznamu hurikánů vyškrtnuta.

  •                                2005           2020
    tropické bouře    28               26
    hurikány                15                9
    silné hurikány        7                3

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
před 1 hhodinou

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
před 2 hhodinami

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
před 2 hhodinami

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
včera v 11:48

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
včera v 11:00

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
včera v 10:45

VideoUnikátním ekosystémem Pražského hradu se zabývali přírodovědci

Pražský hrad byl sídlem králů, císařů i prezidentů. Ale také více než sedmi stovek druhů rostlin, 220 druhů hmyzu a více než čtyřiceti druhů ptáků. Teď tam přírodovědci popsali dokonce několik druhů, které až doposud z tuzemské přírody vůbec neznali – včetně unikátního roztoče pancířníka. Nejzajímavějším místem v areálu je podle biologů Jelení příkop, který obsahuje neporušenou „krajinu“, jež sahá až do dob mamutích stepí z doby ledové.
včera v 07:28

„Panna Maria ze Szopienic“ zachraňovala olověné děti. O hrdinství čtyřicet let mlčela

Panna Maria ze Szopienic nebo slezská Erin Brokovich - to jsou dvě přirovnání, která se používají v souvislosti s polskou pediatričkou Jolantou Wadowskou-Król. Hrdinka nového seriálu platformy Netflix Olověné děti zachránila v podstatě tajně až skoro ilegálně stovky dětí před vážnými zdravotními problémy. Ty jim způsobovala otrava olovem z hutí v polských Szopienicích. To se ovšem nelíbilo komunistům, a tak Wadowská za své hrdinství tvrdě zaplatila. A svůj příběh držela v utajení - až dokud ho neobjevila její vnučka a o několik let později i filmaři.
včera v 06:30
Načítání...