Nad Atlantikem vznikla bouře Epsilon. V pátek jako hurikán udeří na Bermudy

Letošní hurikánová sezona v Atlantiku už přepsala řadu rekordů a další zřejmě přibudou. Nad velmi teplými vodami střední části tropického Atlantiku vznikla v pondělí už 26. tropická bouře Epsilon. Jde o nejdřívější 26. pojmenovanou bouři v historii. Letos se přitom už 23 bouří zapsalo nejdřívějším výskytem pro dané pořadí, respektive písmeno. Rekordy tak nepřepsaly pouze bouře Albert, Bertha a Dolly.

Bouře Epsilon bude v nejbližších dnech zvolna sílit, v noci na čtvrtek by měla dosáhnout síly hurikánu, kdy rychlost větru přesáhne 118 kilometrů za hodinu. Přitom bude postupně nabývat na velikosti. Zpočátku zůstane daleko od obydlených území, ale v pátek by se měla přiblížit k Bermudám, nejspíš jako hurikán 1. stupně, případně na pomezí 1. a 2. stupně.

Dráhy bouří a hurikánů v Atlantiku za rok 2020
Zdroj: Wikimedia Commons

Modely zatím preferují spíš okrajový zásah západní, tedy slabší částí hurikánu, nicméně v tuto chvíli ještě nelze vyloučit ani úder přímý. Bermudy jsou ale na přechody hurikánů vcelku zvyklé, v září zažili jejich obyvatelé plný zásah poměrně silným hurikánem Paulette, který je přešel i svým okem, přesto byly škody poměrně mírné.

Z Bermud zamíří Epsilon k severovýchodu, nad širý Atlantik, a po přeměně na tlakovou níži mírných šířek by jeho zbytky měly začátkem příštího týdne dorazit do západní Evropy. Severní Ameriku ani Karibské ostrovy sice Epsilon nezasáhne, nicméně vysoké vlny a silné proudy můžou doputovat k východním pobřežím těchto oblastí.  

Předpověď dráhy postupu bouře, respektive hurikánu, Epsilon
Zdroj: NOAA

V dalších dnech není vyloučen vznik tropické bouře v oblasti západního Karibiku, kde se nachází zatím málo uspořádané shluky bouřkových oblaků přinášejících intenzivní deště. V případě vhodných podmínek by mohly ve druhé polovině týdne vést ke zformování bouře Zeta. Tím by byl vyrovnán počet bouří z dosud rekordní sezony v roce 2005 – jediné sezony, kdy právě písmeno řecké abecedy Zeta bylo použito.

A vzhledem k tomu, že do konce hurikánové sezony 2020 zbývá ještě kolem 40 dnů, je velmi pravděpodobné, že letošní sezona překoná i dosud rekordní rok 2005 (kdy bylo ale víc ničivých hurikánů).

Podmínky pro vznik hurikánů v nejbližších týdnech budou totiž v atmosféře poměrně příznivé, a navíc teplota mořské vody v Karibské oblasti a západní části Atlantiku zůstává mimořádně vysoká – až kolem 30 stupňů Celsia, u Kuby dokonce 31 stupňů.

Epsilon na družicových snímcích
Zdroj: NASA

Vrchol hurikánové sezony sice připadá na 10. září, ale i říjnové hurikány dokážou být velmi silné a potenciálně nebezpečné. Připomeňme například hurikán Sandy v roce 2012, který se prohnal Karibikem a zasáhl i New York.

Připomenout lze také dosud vůbec nejsilnější hurikán v Atlantiku Wilma (tlak v jejím centru klesl až na 882 hPa), který přesně před 15 lety zpustošil mexický Yucatán, případně hurikán Mitch, který si v roce 1998 vyžádal přes 11 tisíc obětí ve střední Americe. Všechna tři jména byla proto z pravidelně rotujícího seznamu hurikánů vyškrtnuta.

  •                                2005           2020
    tropické bouře    28               26
    hurikány                15                9
    silné hurikány        7                3

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 5 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 8 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 11 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 18 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
včeraAktualizovánovčera v 21:18

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
včera v 14:47

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
včera v 11:30

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
včera v 10:28
Načítání...