Nože ze zmražených lidských výkalů nejsou funkční. Byly uděleny Ig Nobelovy ceny za bizarní vědu, ocenění dostali i politici

Experti udělili ocenění za nejbizarnější vědecké objevy –⁠ „alternativní“ Ig Nobelovy ceny. Ocenění uděluje humoristický vědecký časopis Annals of Improbable Research neboli Anály nepravděpodobného výzkumu ve spolupráci s Harvardovou univerzitou.

Třicátý ročník byl výjimečný vzhledem ke koronavirové pandemii, takže tentokrát se atmosféra nesla v lehce vážnějším duchu než jindy –⁠ ceremoniál probíhal on-line přes video.
Deset cen si rozdělili vědci z celého světa. Můžete se podívat i na záznam celé akce:

Cena za akustiku: Jaké zvuky vydává aligátor, pokud vdechuje helium
Mezinárodní vědecký tým umístil samici aligátora čínského do vzduchotěsné místnosti, která byla naplněná vzduchem obohaceným o helium. Cílem bylo poznat, jaký dopad to na zvuky vydávané tímto tvorem má.

Cena za psychologii: Jak rozpoznat narcistní povahu podle obočí
Kanadsko-americký tým se pokusil vypracovat metodu, jak podle tvaru a vzhledu obočí identifikovat u lidí osobnostní rysy spojené s narcismem.

Cena za mír: Chování diplomatů v noci
Ocenění dostaly vlády Indie a Pákistánu za to, že si jejích diplomaté uprostřed noci zvoní u dveří, aby pak včas utekli, ještě než někdo ke dveřím přijde. Tato informace je založena na sérii článků, které o tomto chování informovaly.

Cena za fyziku: Vibrující žížaly
Fyzici ze sedmi zemí světa zkoumali, co stane s tvarem těla živé žížaly, když je rozvibrována na vysoké frekvenci.

Cena za ekonomii: Líbání a HDP
Rozsáhlý tým ekonomů z Evropy a Ameriky se pokusil kvantifikovat vztah mezi hrubým domácím produktem několika států a tím, jak moc se tam lidé líbají na ústa.

Cena za management: Jak si najít zabijáka
Skupině pěti čínských nájemných vrahů se podařilo zajistit si smlouvu na vraždu následujícím způsobem: Xi Guang-An přijal peníze za vraždu předem, ale kontakt přeprodal Mo Tian-Xiangovi, který smlouvu přeprodal Yang Kang-Shengovi, jenž ji přeprodal Yang Guang-Shengovi. Ten ji prodal původními vrahovi Mo Tian-Xiangovi. Komise ocenila, že všichni zúčastnění na tom zbohatli, aniž by kdokoliv zemřel.

Cena za entomologii: Arachnofobie
Americký entomolog (expert na hmyz) shromáždil důkazy, že řada entomologů se bojí pavouků, kteří ale nepatří mezi hmyz.

Cena za lékařství: záhadná misofonie
Tým nizozemských a belgických vědců diagnostikoval doposud neznámý stav, který dostal jméno misofonie. Spočívá v nepříjemném pocitu, když slyšíme jiné lidi žvýkat.

Cena za vzdělávání v medicíně: světoví politici za přístup k nemoci covid-19
Cenu obdrželi Jair Bolsonaro, Boris Johnson, Naréndra Módí, Andrés Manuel López Obrador, Alexandr Lukašenko, Donald Trump, Recep Tayyip Erdogan, Vladimir Putin a Gurbanguly Berdimuhamedow za to, jak světoví politici využili pandemii covidu-19 k tomu, aby prokázali, že politici mohou mít na život a smrt větší vliv než vědci a lékaři.

Cena za materiálové vědy: nože z lidských výkalů nefungují
Tým sedmi vědců z USA prokázal nade vší pochybnosti, že nože vyrobené ze zmražených lidských výkalů nejsou funkční a nedají se prakticky používat.

Dějiny Ig Nobelovy ceny

První Ig Nobelovy ceny byly uděleny v roce 1991. Cílem této satirické akce bylo ocenit objevy, které „nemohou nebo by neměly být opakovány“. Později se však cíle změnily, nyní je mottem ohodnotit objevy, které mají „nejdříve rozesmát a poté je donutit zamyslet se“. Smyslem tedy není ukázat, že vědci zkoumají nesmysly, ale že i zdánlivě absurdní výzkum může přinést velmi užitečné znalosti.

Laureáti si kromě ceny odnesou domů i finanční ohodnocení – také letos to bylo deset bilionů zimbabwských dolarů (v přepočtu jedna desetitisícina amerického dolaru).

Česká stopa

Z českých vědců získali v roce 2014 Ig Nobelovu cenu Jaroslav Flegr, Jan Havlíček a Jitka Hanušová-Lindová za výzkum toxoplazmózy. Porota tehdy ocenila jejich práci na téma, jestli vlastnictví koček ohrožuje duševní zdraví.

Ve stejném roce získali Ig Nobelovu cenu také další čeští výzkumníci Vlastimil Hart, Petra Nováková, Erich Pascal Malkemper, Sabine Begall, Vladimír Hanzal, Miloš Ježek, Tomáš Kušta, Veronika Němcová, Jana Adámková, Kateřina Benediktová, Jaroslav Červený a Hynek Burda za výzkum magnetorecepce živočichů, tedy důkladné zdokumentování toho, že když psi defekují nebo urinují, upřednostňují orientaci tělní osy podle siločár magnetického pole v severo-jižním směru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 2 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánovčera v 10:11

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
včera v 08:45

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026
Načítání...