Pocovidový syndrom může vážně poškodit dětské srdce, uvádí analýza stovek případů

Že se u dětí, které se nakazily novým koronavirem, může objevovat takzvaný zánětlivý multisystémový syndrom (MIS-C), informovali vědci už v květnu. Podle nových výzkumů ale může vést k poškození srdce natolik silnému, že některé děti budou vyžadovat celoživotní lékařské sledování a péči, uvedli vědci v odborném časopise EClinicalMedicine.

Výzkumy tohoto syndromu prokázaly, že se objevuje u zdánlivě zdravých dětí zcela bez varování přibližně tři až čtyři týdny poté, co bez symptomů prodělaly infekci, uvedl neonatolog Alvaro Moreira, který se na studii podílel.

„Podle literatury se u dětí nemusí objevit klasické příznaky covidu-19 spojené s horními cestami dýchacími, a přesto u nich vznikne MIS-C,“ poznamenal vědec. „Je to děsivé. Děti nemusely mít žádné symptomy, nikdo ani neví, že měly tuto nemoc – a o pár týdnů později se u nich mohou objevit tyto rozsáhlé záněty v těle.“

Výzkum, na němž se podílel, prostudoval 662 případů zánětlivého multisystémového syndromu, které byly hlášené z celého světa v době mezi 1. lednem a 25. červencem. Vědci zjistili, že:

  • 71 procent dětí se syndromem muselo být přijato na jednotky intenzivní péče
  • V nemocnici strávily průměrně 7,9 dní
  • 100 procent mělo horečky, 73,7 procenta bolesti břicha nebo průjem, 68,3 procenta zvracelo
  • 90 procent podstoupilo test na echokardiografu a 54 procent výsledků bylo abnormálních
  • 22,2 procenta dětí potřebovalo v nemocnicích umělou plicní ventilaci
  • 4,4 procenta vyžadovalo mimotělní podporu života (ECMO)
  • 11 dětí zemřelo
  • Covid-19 byl prokázaný u 532 ze 628 dětí, to je 84,7 procenta

„Jedná se o nové dětské onemocnění, které je zřejmě spojené s virem SARS-CoV-2,“ uvedl Moreira. „Může být smrtelné, protože zasahuje více orgánových systémů. Ať už je to srdce nebo plíce, trávicí soustava nebo neurologický systém, má tolik odlišných tváří, že zpočátku bylo pro lékaře velmi složité ho pochopit,“ popsal vědec, proč tak důležitý výzkum trval od začátku pandemie tak dlouho.

Množství zánětů při MIS-C je větší než u dalších dvou podobných dětských onemocnění – Kawasakiho choroby a Syndromu toxického šoku. „Jediné štěstí je, že proti němu pomáhají běžné terapie používané u případů Kawasakiho nemoci,“ doplňuje Moreira.

Srdeční změny u dětí

Většina ze zkoumaných 662 případů zaznamenala nějaké zasažení srdce; ukázaly to například zvýšení hodnoty troponinu, a proto bylo tak velkému množství z nich provedeno další, echokardiografické vyšetření.

Jde o neinvazivní metodu, která se dokáže pomocí odrazu ultrazvukových vln podívat hluboko do orgánu. Více než polovina zkoumaných dětí podle výsledku tohoto testu měla nějaké poškození srdce, nejčastěji podobné těm, které se vyskytují u Kawasakiho nemoci.
Ale u téměř deseti procent se objevila také výduť srdeční aorty – právě tato skupina bude podle vědců v budoucnu nejvíce ohrožená dalšími zdravotními problémy.

„Tyto děti budou vyžadovat další intenzivní pozorování a další ultrazvuková vyšetření, abychom zjistili, zda se problém vyřeší sám, anebo s ním budou žít po zbytek života,“ říká Moreira.

Komu hrozí nemoc nejvíc

Vědci sledovali také rizikové faktory, které jsou se vznikem tohoto syndromu spojené. Zjistili, že asi polovina pacientů trpících MIS-C měla nějaké další zdravotní problémy, nejvíce (asi půlka z nich) trpěla nadváhou nebo obezitou. „Je to podobné jako u dospělých – také u nich vidíme, že obézní pacienti mají nejhorší průběh nemoci,“ říká Moreira.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Lesy má sledovat „Velký bratr“. Drony, AI a senzory jim mohou dát šanci proti změně klimatu

Technologie umělé inteligence (AI) by v budoucnu mohla pomoci z fotek velmi podrobně analyzovat stav lesů. Nástroj, na jehož vývoji se podílí tým vědců z brněnského pracoviště Výzkumného ústavu pro krajinu, propojuje drony, laserové skenování objektů, AI a pokročilé modely růstu lesních porostů. Výsledkem má být systém schopný vyhodnocovat stav lesa až na úroveň jednotlivých stromů. A současně má předvídat jeho budoucí vývoj v podmínkách měnícího se klimatu.
před 1 hhodinou

Bahenní proudy u bahenních sopek nevznikají při jediné erupci, popsali i čeští vědci

Kilometrové bahenní proudy u některých z největších bahenních sopek na světě nevznikají během jediné silné erupce, jak se dosud předpokládalo. Vyplývá to ze studie mezinárodního týmu vědců, na které se podíleli i tuzemští odborníci. Nový výzkum bahenní sopky Lokbatan v Ázerbájdžánu ukazuje, že se celé bahenní těleso může po mnoho let pomalu plazit krajinou podobně jako ledovec a každá nová erupce znovu uvádí do pohybu jeho starší části.
před 17 hhodinami

Počet potvrzených případů eboly v Kongu přesáhl tisíc

Počet potvrzených případů eboly v Kongu přesáhl tisícovku. K nedělnímu večeru oznámily místní úřady 1003 nakažených a 254 zemřelých, informovala v pondělí agentura Reuters. V sobotní aktualizaci konžská vláda sdělila, že počet potvrzených případů činí 956 a počet úmrtí 247.
před 21 hhodinami

Čeští archeologové se snaží překonat Egejské moře ve člunu vydlabaném z kmenu

V Egejském moři v řeckém přístavu Alexandrupole začala expedice Monoxylon experimentálních archeologů z východních Čech.
před 22 hhodinami

Sledujte v mapě, jak padají teplotní rekordy

V Česku o víkendu převládají teploty, které jsou spojené spíše s červencem. Až do pondělního večera trvá varování před vysokými teplotami. Už od pátku padají teplotní rekordy.
19. 6. 2026Aktualizováno21. 6. 2026

VideoNová aplikace pomůže odhalit poruchy paměti

Nová aplikace pomáhá rozpoznat první příznaky demence. Nástroj vyvinutý českými specialisty využívá umělou inteligenci. Test na počítači nebo tabletu zabere jen kolem deseti minut. Podle odborníků lidé potíže s pamětí podceňují a přičítají je stárnutí. Přitom může jít o projevy, které postupně vedou k rozvoji demence. S tou podle odhadů žije jen v České republice přes sto tisíc lidí a počet dál poroste. Pokud program poukáže na možný problém, mělo by následovat podrobnější vyšetření praktickým lékařem, geriatrem nebo přímo v neurologické ambulanci. Nejčastějším typem demence je Alzheimerova nemoc.
21. 6. 2026

Doplňky s omega-3 kyselinami zřejmě mozek před Alzheimerem nechrání

Za miliardu dolarů se dá pořídit třeba vojenská ponorka nebo významnější kosmická mise. Anebo se za tuto částku dá pořídit rybí olej. Právě miliardu dolarů za tento přípravek utratí ročně Američané – hlavně proto, aby se ochránili před dopady stárnutí na mozek. Omega-3 mastné kyseliny, jež jsou v rybím oleji obsažené, prokazatelně pronikají do mozku. Jenže nová studie zpochybňuje, že by tam mohly mít silnější pozitivní vliv.
21. 6. 2026

Čeští vědci úpravou RNA opravili poruchu, která krade zrak

Výzkumný tým z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd vedený Davidem Staňkem vyvinul experimentální RNA terapii schopnou opravit genetickou poruchu spojenou s retinitis pigmentosa – dědičným onemocněním sítnice, které postupně vede ke ztrátě zraku.
20. 6. 2026
Načítání...