Astrofyzici věří, že odhalili, kde se ukrývá temná energie. Má být v srdci bizarních objektů v mezigalaktické prázdnotě

Už dvě desetiletí vědí astronomové, že se rozpínání vesmíru zrychluje a že za to může takzvaná temná energie, která tvoří až tři čtvrtiny veškeré hmoty kosmu. Jenže tuhle temnou energii nikdy nikdo nespatřil a nikdo nedokázal přijít s logickým a prokazatelným vysvětlením, co je vlastně zač. Nyní s možným objasněním přišli astrofyzici z Havaje.

O vesmíru toho ve skutečnosti lidstvo ví nesmírně málo. Veškerá část kosmu, kterou věda zná, popisuje a zkoumá, tvoří necelých pět procent jeho hmotnosti – zbytek je temná hmota (23 procent) a temná energie (72 procent). O těch fyzika neví nic, měla doposud jen několik podezřelých.

Astrofyzici z Havajské univerzity v Mānoa teď přišli s hypotézou, jak záhadnou temnou energii vysvětlit. Tvrdí, že tato hypotetická energie není rozložená v prostoru zcela rovnoměrně, ale je tvořená bizarními kosmickými objekty, pro něž se vžilo pojmenování GEODE neboli Generic Objects of Dark Energy (Běžné objekty z temné energie). Tato tělesa by měla být podobná černým dírám a měla by se vyskytovat v prostoru mezi galaxiemi.

Podivné „geody“

Poprvé s myšlenkou existence „geod“ přišel už roku 1966 tehdy mladý ruský vědec Erast Gliner. Ten si tehdy představil jinou možnost, jak končí svou existenci masivní hvězdy – do té doby se počítalo s tím, že na konci svého „života“ se zhroutí do slavné černé díry, která má ve svém jádru takzvanou singularitu.

Podle Glinera jsou GEODE něco podobného jako černé díry – při pohledu z vnějšku by od nich dokonce byly nerozlišitelné. Jenže jejich srdce netvoří singularita, nýbrž právě temná energie.

Že by právě tato tělesa mohla být zdrojem expanze vesmíru, a tedy zdrojem temné energie, naznačil už před rokem výzkum havajského týmu pod vedením Kevina Crokera. Už tehdy astrofyzici naznačili, že právě tento jev by mohl být zodpovědný za gravitační vlny, které byly nedávno potvrzené experimentem LIGO – podle Crokerova týmu jsou ale vlny příliš silné na to, aby jejich zdrojem byly černé díry – možná tedy vědci při sledování gravitačních vln nepozorovali srážku černých děr, ale geod.

V novém výzkumu na ten loňský navázali. „I když jsme už loni prokázali, že GEODE by mohly být zdrojem potřebného množství temné energie, bylo by zapotřebí obrovského množství starých a masivních GEODE,“ uvedl Croeker. „Ale kdyby se pohybovaly prostorem podobně jako černé díry a zůstávaly blízko viditelné hmoty, pak by to narušovalo pohyb galaxií, jako je naše Mléčná dráha,“ doplnil astrofyzik.

A právě na pohyb těchto objektů se proto Croker s kolegy podíval. Tvrdí, že dělají něco neobvyklého: získávají hmotnost z expanze vesmíru samotného. A díky tomu, že se jejich vnější okraje otáčejí rychlostí blízkou rychlosti světla, navzájem se odpuzují – podobně jako dvě roztočené káči.

Kde hledat temnou energii

Tento fenomén mají vědci zatím prokázaný pouze v matematických rovnicích a modelech. Doufají, že důkazy získají pozorováním gravitačních vln v budoucnosti. Vědí, po čem mají pátrat: věří, že z Einsteinových rovnic vyplývá, že GEODE vznikly z nejstarších hvězd, které se zrodily v dobách, kdy měl vesmír jen dvě procenta dnešního věku.

Jak se postupem času „krmily“ jinými hvězdami a mezihvězdným prachem, stále rychleji se roztáčely. A díky tomu se začaly společensky izolovat – a tak vznikly rozsáhlé oblasti prázdnoty, které dnes existují mezi galaxiemi. Tam tyto objekty pohltily vše hmotné, takže s nimi už ani nemá co interagovat, a vědci tedy neregistrují žádné reakce, které by mohli pozorovat.

Tato hypotéza je podle jejích autorů velmi elegantní v tom, že nijak nenarušuje ostatní poznání, které vědci už o chování vesmíru získali. Jen vyplňuje těmito tělesy mezery v poznání kosmu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Simulátor smrti mění pohled na život, ukázal experiment

Když lidé virtuálně zemřou, ztratí něco z obav z opravdové smrti. Prokázal to experiment vědců z Texaské univerzity A&M, ve kterém otestovali šedesát mladých lidí. Blížící se smrt u nich simulovali pomocí virtuální reality. Po jediné dvanáctiminutové relaci hlásili lidé 75procentní snížení strachu ze smrti.
před 7 hhodinami

Covid je stále ještě smrtelnější než chřipka, naznačují data z Jižní Koreje

Podle rozsáhlé databáze populačních dat to vypadá, že covid ještě stále představuje větší hrozbu pro lidské zdraví než klasická sezonní chřipka.
před 9 hhodinami

Život osídlí lávu jen pár hodin poté, co vychladne

„Život si vždycky najde cestu,“ zní slavná věta z filmu Jurský park. Nový výzkum života na sopkách ukazuje, jak pravdivý výrok z pera spisovatele Michaela Crichtona je. Tým ekologů popsal v odborném časopise Communications Biology, jak bleskurychle se vrhají mikrobi na čerstvou lávu, prakticky okamžitě po jejím vyhřeznutí na povrch. Sotva láva ztuhne a začne chladnout, hned se na ní objevují první kolonie.
včera v 15:49

Mlhoviny, galaxie, hvězdy. To nejlepší z kosmického teleskopu Jamese Webba

Před čtyřmi roky, na Vánoce roku 2021, vypustila evropská raketa Ariane 5 do kosmu Vesmírný dalekohled Jamese Webba. Evropská vesmírná agentura k tomuto výročí zveřejnila video, které ukazuje ty nejkrásnější pohledy tohoto přístroje na vzdálené hvězdy, rozlehlé mlhoviny, podivné „porodnice hvězd“, ale také na ta nejvzdálenější místa, kam kdy lidské oko dohlédlo.
včera v 11:26
Načítání...