Muž se nakazil koronavirem podruhé. Z jednoho případu nelze dělat obecné závěry, upozorňují vědci

Muž v Hongkongu, který se vyléčil z nákazy koronavirem, se o čtyři a půl měsíce později znovu infikoval jiným kmenem téhož viru. Podle odborníků z Hongkongské univerzity, kteří o pacientovi referovali ve studii publikované v odborném lékařském časopise Clinical Infectious Diseases, jde o první doložený případ, kdy u člověka došlo k opětovné infekci, informuje agentura Reuters.

V dubnu byl třiatřicetiletý pacient propuštěn z nemocnice poté, co překonal covid-19. V polovině srpna měl však po svém návratu ze Španělska znovu pozitivní test. Šlo přitom o dvě různé mutace koronaviru. Podle  vědců je pozitivní, že při druhé nákaze nejevil příznaky onemocnění a ani do té doby neměl zdravotní potíže.

Podle hongkongských vědců by tento případ mohl naznačovat, že onemocnění, které zapříčinilo smrt více než 800 tisíc lidí po celém světě, se bude dál šířit, i když lidé získají kolektivní imunitu. Smysl očkování ale popsaný případ podle hongkongských odborníků nepopírá. „Imunita získaná při očkování může být jiná než ta, kterou člověk získal, když se nakazil přirozeně,“ sdělil jeden z autorů studie Reuters. Současně podle nich nadále platí, že epidemiologická opatření by se měla raději týkat i těch, kdo už nemoc jednou prodělali.

Jiní odborníci, které agentura oslovila, zase upozornili na to, že z jednoho případu lze těžko dělat obecné závěry.

To potvrzuje i harvardský expert na medicínu Ashish K. Jha. Podle něj jde o první takový prokázaný případ, není tedy vůbec jasné, jak často k něčemu může dojít –⁠ jde o jediný případ z více než 20 milionů lidí, kteří se už novým koronavirem nakazili. Podotýká navíc, že takto by se imunita projevila: člověk se sice nakazí, ale virus mu už nijak vážně neškodí.

„Není pro nás překvapením, že se někdo může nakazit opakovaně,“ uvedl virolog Malik Peiris pro odborný časopis STAT. „Ale tato reinfekce nezpůsobila nemoc, a to je důležité. A druhá důležitá věc je zjistit, jestli měl už poprvé vůbec imunitní reakci –⁠ protože velké množství pacientů nemá silnou protilátkovou reakci. Takže není jasné, jestli byl tento muž výjimkou, anebo je to typický projev toho, jak druhá infekce bude vypadat,“ dodal.

Také v Nizozemsku a v Belgii se potvrdily dva případy, kdy se pacient zbavil koronaviru a po čase se jím opět nakazil. Informovala o tom v úterý 25. června nizozemská stanice NOS. Nizozemský pacient byl podle viroložky Marion Koopmansové starší člověk s oslabeným imunitním systémem. Podle nizozemské viroložky, kterou cituje server NOS, se ale výskyt reinfekce očekával. „Nejsem z toho nervózní. Musíme počkat, jak se to bude vyvíjet,“ uvedla Koopmansová.

Opětovná infekce se potvrdila také u ženy v belgické Lovani. Podle místního virologa Marka Van Ransta měla pacientka jen mírné příznaky. „To je dobrá zpráva,“ uvedl. Protilátky, které se u ní vytvořily po prvním nakažení, podle Van Ransta proto nestačily, aby zabránily druhé infekci mírně odlišnou mutací koronaviru. Ani podle Van Ransta není zatím jasné, jak časté případy reinfekce jsou.

Rozdíl od podobných případů

Také v pevninské Číně byly zaznamenány případy lidí, kteří byli propuštěni z nemocnic a později měli znovu pozitivní testy, připomíná Reuters. U těchto pacientů však není jisté, zda se nakazili znovu po úplném uzdravení, stejně jako zmíněný muž z Hongkongu, nebo měli virus v těle od doby první infekce.

Jedním z možných vysvětlení je, že virus u těchto lidí mohl přetrvávat v plicích, což testy prováděné na základě stěrů z horních cest dýchacích neodhalily. Druhá možnost je, že testy měly příliš vysokou citlivost, což společně s nízkou imunitou pacientů vedlo k falešně pozitivnímu výsledku. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
před 7 hhodinami

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
před 10 hhodinami

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
před 14 hhodinami

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Zemřela Margaret Hamiltonová, která vyvíjela programy pro NASA

Ve věku devadesáti let zemřela americká softwarová inženýrka Margaret Hamiltonová, která vedla tým, jenž vyvíjel letový software pro program Apollo amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Informoval o tom její někdejší zaměstnavatel, Massachusettský technický institut (MIT).
8. 10. 2026‌‌

Největší soukromá archeologická společnost na světě končí, stovky vědců jsou bez práce

„Archeologie jako byznys s růstovou strategií“ – takový byl záměr americké soukromé společnosti Chronicle Heritage, která zaměstnávala stovky archeologů, antropologů a paleontologů. Na začátku října přestala fungovat, možná i kvůli obavám z budoucího nedostatku financí.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.