Samice netopýrů na svá mláďata žvatlají jako lidské matky, prokázal výzkum

Netopýři překvapili vědce tím, jak precizně jsou schopní komunikovat se svými potomky. Dokonce jim svou „řeč“ přizpůsobují,  což zatím u žádného jiného živočišného druhu pozorováno nebylo.

Když lidé mluví se svými dětmi, řídí se tato komunikace několika dobře popsanými pravidly: zpomalí rychlost projevu, nasadí vyšší výšku hlasu a změní i barvu řeči. Toto „žvatlání“ zvyšuje pozornost dítěte a pomáhá mu s učením se jazyka.

Přírodovědci ví už delší dobu, že i zvířecí matky se svými potomky komunikují, teď se pokusili popsat, jestli i ony nevyužívají výše popsané strategie, tedy zda na svá mláďata nežvatlají. Testovali to u netopýra vakového, který žije v Jižní a Střední Americe.

Tento létavý savec je známý tím, že dokáže vydávat nečekaně pestrý repertoár zvuků – je v tom téměř podobný ptákům; hlasu využívá jak při souboji o (velmi vybíravé) samičky, tak i v zápolení o teritorium.

Jako lidé

Mláďata poprvé s vydáváním zvuků experimentují už v prvních třech měsících života. Vědci zjistili, že samci a samice tohoto druhu na to reagují zcela odlišně: samci s nimi komunikují zcela normálně, jako s dospělci. Ale samice na dětské zvuky reagují velmi intenzivně, což vědci považují za interakci, která by měla potomky povzbuzovat k další komunikaci.

Matky navíc na mláďata reagují žvatláním – tedy komunikací s jinou barvou, výškou a tónem. Podle autorů výzkumu to naznačuje, že netopýři jsou schopní výrazně složitější výměny informací s mnohem více rovinami, než doposud věda připouštěla.

Ahana Fernandezová, která na studii pracovala, uvedla, že to naznačuje i velmi zajímavé věci o vzniku a vývoji komunikace matka-dítě u lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI souhrny mění internet. Brodí se v šumu a ohrožují vydavatele

Asi před rokem se začaly na internetu objevovat první souhrny vyhledávání vytvořené pomocí umělých inteligencí. Podle expertů jsou značně chybové, přesto na ně uživatelé začali spoléhat. Souhrny také narušují současnou podobu médií. Informační servery v USA ztrácejí desítky procent návštěvníků.
před 8 hhodinami

Český výzkum navzdory mnohamiliardové podpoře zaostává za Evropou, tvrdí NKÚ

Česká republika si ve své inovační strategii do roku 2030 stanovila, že se chce stát inovačním lídrem, ale tento cíl se jí ve srovnání se zeměmi EU nedaří plnit. Stát v letech 2021 až 2023 podpořil výzkum, vývoj a inovace prostřednictvím Grantové agentury (GA ČR) a Technologické agentury (TA ČR) téměř třiceti miliardami korun. Přesto Česko patří v evropském měřítku stále mezi takzvané mírné inovátory, uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ).
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Neandertálci jedli červy, prokázala studie na Farmě těl

Neandertálci jsou v tradičních představách spojeni s mamuty. Přestože je pravda, že milovali bílkoviny získávané z velkých zvířat, nové výzkumy odhalily i další detaily jídelníčku lovců z doby kamenné. Nová studie naznačuje, že častou součástí neandertálské potravy byli červi.
před 10 hhodinami

NASA dál propouští, peníze mají směřovat k Marsu

Americká vesmírná agentura NASA přijde o přibližně 3900 zaměstnanců. Má jít o součást rozsáhlé snahy prezidenta Donalda Trumpa o snížení počtu federálních zaměstnanců. Rozpočet agentury by se měl podle agentury AFP zaměřit hlavně na dva cíle, které prezident prosazuje – pilotované mise na Měsíc a Mars.
před 12 hhodinami

V Litvě vědci zachraňují tuleně ohrožené tajícím ledem

Klec se otevře a devět tuleňů kuželozubých vklouzne do vod u litevského pobřeží Baltského moře. Vydávají se na cestu za novým životem, a to s rizikem klimatických změn, znečištění a snižujících se zásob ryb, píše agentura AFP.
před 14 hhodinami

Kdy jít na zkoušku? Podle nové studie se vyplatí čas kolem oběda

Výsledky ústní zkoušky na školách by měly odrážet hlavně to, jak dobře se student připravil. Italští vědci teď ale při analýze dat narazili na další faktory, jež výsledek ovlivňují. A se znalostmi studentů mají podle všeho jen málo společného.
27. 7. 2025

Houby klíčové pro chod ekosystémů jsou málo chráněné, upozornili vědci

V chráněných územích se nachází méně než deset procent oblastí s nejvyšší rozmanitostí takzvaných mykorhizních hub, které žijí v symbióze s kořeny rostlin. Vyplývá to ze studie mezinárodního týmu vědců, který využil největší světovou databázi půdních hub GlobalFungi spravovanou Mikrobiologickým ústavem Akademie věd.
27. 7. 2025

„Mně nic není!“ Lékaři v IKEMu chlapci transplantovali játra a ledviny naráz

Výjimečnou transplantaci jater a ledviny provedli v pražském IKEMu devítiletému chlapci jménem Sergiu. Orgány mu selhávaly kvůli dědičné nemoci. Lékaři teď potvrdili, že byl zákrok úspěšný. Dětský program funguje ve spolupráci s Thomayerovou nemocnicí.
26. 7. 2025
Načítání...