Labutě jsou agresivnější vůči sobě než k jiným ptákům, ukazuje výzkum

Labutě vykazují vůči svým druhům násilnější chování než k jiným vodním ptákům. Poukázala na to nová studie britských vědců. Ti si zjištění vysvětlují tím, že podobně velcí ptáci pro sebe navzájem představují větší konkurenci v boji o potravu či jiné zdroje důležité pro přežití.

Cílem výzkumu, který uskutečnila britská charitativní společnost Wildfowl and Wetlands Trust (WWT) ve spolupráci s Exeterskou univerzitou, bylo lépe prozumět, jak chování labutí ovlivňuje jiné vodní ptáky v zimě. 

Konkrétně se vědci zaměřili na tři druhy labutí: velké, zpěvné a Bewickovy. „Labutě mají pověst agresorů. Měli jsme podezření, že ve skutečnosti je velká část jejich agrese namířena spíše na jiné labutě než na ostatní –⁠ menší –⁠ druhy ptáků, jako jsou husy nebo třeba kachny,“ uvedl Kevin Wood z WWT. 

„Abychom tuto tezi otestovali, najali jsme několik studentů. Ti pomocí webových kamer ve Slimbridgi a Caerlaverocku shromažďovali údaje násilných interakcí mezi různými vodními ptáky za poslední dvě zimy,“ dodal Wood.

Příslušník stejného druhu jako konkurence

Výsledek pozorování pak skutečně ukázal, že labutě vůči sobě navzájem vykazovaly více agresivity než k jiným druhům ptáků.

Vědci si to vysvětlují tím, že příslušníci jednoho druhu pro sebe navzájem představují největší konkurenty v souboji o jídlo a další zdroje. Z pozorování dále vyplynulo, že podobně to měli i ostatní vodní ptáci.

Jak již bylo uvedeno, studii autoři provedli pomocí živých přenosů z webových kamer, které umístili do přírody. Jedná se tak o jednu z prvních studií, které se výhradně spoléhaly na vzdáleně shromážděná data.

Tento způsob by přitom mohl představovat řešení, jak pokračovat ve výzkumu i přes omezení zaváděná v souvislosti s pandemií koronaviru. Tím, že vědci výzkum uskutečnili na dálku, navíc také například nedošlo k výraznému narušení přirozeného života ptáků. 

Dále vědci plánují pokračovat ve studiu dalších vodních opeřenců. Chtějí totiž zjistit, jak se jejich chování mění v závislosti na přítomnosti a počtu labutí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
19. 12. 2025

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025
Načítání...