Labutě jsou agresivnější vůči sobě než k jiným ptákům, ukazuje výzkum

Labutě vykazují vůči svým druhům násilnější chování než k jiným vodním ptákům. Poukázala na to nová studie britských vědců. Ti si zjištění vysvětlují tím, že podobně velcí ptáci pro sebe navzájem představují větší konkurenci v boji o potravu či jiné zdroje důležité pro přežití.

Cílem výzkumu, který uskutečnila britská charitativní společnost Wildfowl and Wetlands Trust (WWT) ve spolupráci s Exeterskou univerzitou, bylo lépe prozumět, jak chování labutí ovlivňuje jiné vodní ptáky v zimě. 

Konkrétně se vědci zaměřili na tři druhy labutí: velké, zpěvné a Bewickovy. „Labutě mají pověst agresorů. Měli jsme podezření, že ve skutečnosti je velká část jejich agrese namířena spíše na jiné labutě než na ostatní –⁠ menší –⁠ druhy ptáků, jako jsou husy nebo třeba kachny,“ uvedl Kevin Wood z WWT. 

„Abychom tuto tezi otestovali, najali jsme několik studentů. Ti pomocí webových kamer ve Slimbridgi a Caerlaverocku shromažďovali údaje násilných interakcí mezi různými vodními ptáky za poslední dvě zimy,“ dodal Wood.

Příslušník stejného druhu jako konkurence

Výsledek pozorování pak skutečně ukázal, že labutě vůči sobě navzájem vykazovaly více agresivity než k jiným druhům ptáků.

Vědci si to vysvětlují tím, že příslušníci jednoho druhu pro sebe navzájem představují největší konkurenty v souboji o jídlo a další zdroje. Z pozorování dále vyplynulo, že podobně to měli i ostatní vodní ptáci.

Jak již bylo uvedeno, studii autoři provedli pomocí živých přenosů z webových kamer, které umístili do přírody. Jedná se tak o jednu z prvních studií, které se výhradně spoléhaly na vzdáleně shromážděná data.

Tento způsob by přitom mohl představovat řešení, jak pokračovat ve výzkumu i přes omezení zaváděná v souvislosti s pandemií koronaviru. Tím, že vědci výzkum uskutečnili na dálku, navíc také například nedošlo k výraznému narušení přirozeného života ptáků. 

Dále vědci plánují pokračovat ve studiu dalších vodních opeřenců. Chtějí totiž zjistit, jak se jejich chování mění v závislosti na přítomnosti a počtu labutí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Očkování proti covidu děti chrání, zjistil Kennedyho úřad. Přesto ho už nedoporučuje

Nová zpráva amerických Středisek pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) pojmenovává, jak účinná je ochrana dětí před nemocí covid-19, pokud se nechají očkovat aktuální verzí vakcíny – oproti těm, které očkované nejsou.
před 26 mminutami

„Hobity“ nevyhubil Sauron, ale tisíce let trvající sucho

Záhada zmizení pravěkých příbuzných lidí z ostrova Flores je zřejmě vyřešená. Trpasličí lovce pralesních slonů pravděpodobně zničilo dlouhodobé sucho, na které se nedokázali adaptovat.
13. 12. 2025

Deset let po Pařížské dohodě se vědci obávají, že je mrtvá

Pařížská úmluva OSN o změně klimatu byla uzavřena přesně před deseti lety, 12. prosince 2015, vstoupila ale v platnost až skoro o rok později – v listopadu 2016. Podle dokumentu, který nahradil Kjótský protokol, se má oteplování udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Průměrné teploty i emise skleníkových plynů se ale stále zvyšují.
12. 12. 2025

AI umí znepokojivě účinně ovlivňovat voliče, ukazují dvě studie

Nové výzkumy ukazují, že chatboty mohou velmi silně ovlivňovat rozhodování voličů. Výsledky, které vydaly odborné časopisy Nature a Science, podle autorů vyvolávají zásadní otázky ohledně role umělé inteligence v budoucích volbách.
12. 12. 2025
Načítání...