Labutě jsou agresivnější vůči sobě než k jiným ptákům, ukazuje výzkum

Labutě vykazují vůči svým druhům násilnější chování než k jiným vodním ptákům. Poukázala na to nová studie britských vědců. Ti si zjištění vysvětlují tím, že podobně velcí ptáci pro sebe navzájem představují větší konkurenci v boji o potravu či jiné zdroje důležité pro přežití.

Cílem výzkumu, který uskutečnila britská charitativní společnost Wildfowl and Wetlands Trust (WWT) ve spolupráci s Exeterskou univerzitou, bylo lépe prozumět, jak chování labutí ovlivňuje jiné vodní ptáky v zimě. 

Konkrétně se vědci zaměřili na tři druhy labutí: velké, zpěvné a Bewickovy. „Labutě mají pověst agresorů. Měli jsme podezření, že ve skutečnosti je velká část jejich agrese namířena spíše na jiné labutě než na ostatní –⁠ menší –⁠ druhy ptáků, jako jsou husy nebo třeba kachny,“ uvedl Kevin Wood z WWT. 

„Abychom tuto tezi otestovali, najali jsme několik studentů. Ti pomocí webových kamer ve Slimbridgi a Caerlaverocku shromažďovali údaje násilných interakcí mezi různými vodními ptáky za poslední dvě zimy,“ dodal Wood.

Příslušník stejného druhu jako konkurence

Výsledek pozorování pak skutečně ukázal, že labutě vůči sobě navzájem vykazovaly více agresivity než k jiným druhům ptáků.

Vědci si to vysvětlují tím, že příslušníci jednoho druhu pro sebe navzájem představují největší konkurenty v souboji o jídlo a další zdroje. Z pozorování dále vyplynulo, že podobně to měli i ostatní vodní ptáci.

Jak již bylo uvedeno, studii autoři provedli pomocí živých přenosů z webových kamer, které umístili do přírody. Jedná se tak o jednu z prvních studií, které se výhradně spoléhaly na vzdáleně shromážděná data.

Tento způsob by přitom mohl představovat řešení, jak pokračovat ve výzkumu i přes omezení zaváděná v souvislosti s pandemií koronaviru. Tím, že vědci výzkum uskutečnili na dálku, navíc také například nedošlo k výraznému narušení přirozeného života ptáků. 

Dále vědci plánují pokračovat ve studiu dalších vodních opeřenců. Chtějí totiž zjistit, jak se jejich chování mění v závislosti na přítomnosti a počtu labutí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
před 3 hhodinami

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
před 9 hhodinami

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
před 11 hhodinami

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
před 12 hhodinami
Načítání...