Vědci poprvé pozorovali dvě exoplanety u hvězdy podobné Slunci

Dalekohled VLT poprvé zachytil dvojici planet u mladé hvězdy podobné Slunci. Snímky systémů s více planetami jsou zcela výjimečné, až doposud se záběry více planet u hvězdy podobné Slunci nepodařilo získat. Tento výzkum může astronomům pomoci pochopit, jak vznikají planety, třeba i ty v naší Sluneční soustavě.

Teprve před několika týdny se teleskopu VLT podařilo odhalit planetární systém u 300 světelných let vzdálené hvězdy. Jmenuje se TYC 8998-760-1. A krátce poté stejný přístroj ukázal, jak planety v tomto systému vypadají.

„Tento objev nám ukazuje, jak vypadá prostředí, které je velmi podobné naší Sluneční soustavě, ale evolučně mnohem mladší,“ uvedl Alexander Bohn, který výzkum vedl. Výsledky studie vyšly v odborném žurnálu The Astrophysical Journal Letters.

Oběžné dráhy planet:

„Astronomové sice nepřímo detekovali tisíce planet v naší galaxii, ale jen nepatrný zlomek z nich přímo pozorovali,“ doplnil spoluautor studie Matthew Kenworthy. Podle něj jsou přímá pozorování důležitá zejména proto, že mohou pomoci s pátráním po stopách života v kosmu.

Ještě výjimečnější je, pokud se podaří přímo zobrazit dvě nebo dokonce více exoplanet u jedné hvězdy. Doposud se to povedlo jen dvakrát – oba případy ale spojovalo, že tyto hvězdy byly velmi odlišné od Slunce. A právě v tom je unikátní snímek z teleskopu VLT, který provozuje Evropská jižní observatoř (ESO).

„Náš tým byl nyní schopen pořídit první snímek dvojice plynných obrů obíhajících mladou hvězdu,“ říká vědecká pracovnice a spoluautorka práce Maddalena Reggiani (KU Leuven, Belgie). Záběr zachycuje planety jako dvojici jasných bodů ležících nedaleko hvězdy (na obrázku eso2011b jsou planety označeny šipkami). Na základě srovnání záběrů pořízených s časovým odstupem se týmu podařilo odlišit exoplanety od hvězd v pozadí (ostatní podobné body na snímku).

Co víme o světech u cizí hvězdy

Jedna z obřích plynných planet obíhá kolem své mateřské hvězdy stošedesátkrát a druhá asi třistadvacetkrát dále než Země kolem Slunce. Jsou tedy od své hvězdy mnohem více vzdálené než Jupiter a Saturn, plynní obři naší Sluneční soustavy (kteří obíhají v pětkrát a desetkrát větší vzdálenosti než Země).

Členové výzkumného týmu rovněž přišli na to, že obě exoplanety jsou mnohem hmotnější než jejich protějšky ve Sluneční soustavě – bližší planeta je čtrnáctkrát hmotnější než Jupiter a vzdálenější šestkrát.

Soustava TYC 8998-760-1
Zdroj: ESO

Alexander Bohn a jeho tým zachytili obě planety při pátrání po obřích exoplanetách kolem mladých Slunci podobných hvězd. Hvězda TYC 8998-760-1 je stará pouze 17 milionů let a podle autorů je „velmi mladou verzí Slunce“. Na obloze se nachází v jižním souhvězdí Mouchy.
Získání těchto záběrů bylo možné díky výkonu přístroje SPHERE, který pracuje společně s dalekohledem ESO/VLT na Observatoři Paranal v chilské poušti Atacama.

SPHERE je schopen pomocí clonky odstínit jasné světlo mateřské hvězdy (zařízení pracuje na principu koronografu) a může tak zobrazit mnohem slabší planety v jejím blízkém okolí. Zatímco starší planety, jako ty ve Sluneční soustavě, jsou již příliš chladné na to, aby bylo možné je touto technikou odhalit, mladé planety jsou mnohem teplejší a září intenzivněji na vlnových délkách infračerveného záření. Pořízením několika snímků v uplynulém roce a s použitím ještě starších dat až do roku 2017 mohli členové týmu potvrdit, že obě tělesa jsou skutečně součástí tohoto systému.

Další pozorování soustavy TYC 8998-760-1, také například pomocí budovaného superteleskopu ELT (Extremely Large Telescope), astronomům umožní testovat, zda se tyto planety vytvořily v jejich současné pozici daleko od hvězdy, nebo migrovaly soustavou odjinud. ELT by rovněž mohl pomoci zkoumat interakci mezi dvěma mladými hmotnými planetami v jedné soustavě.

Alexander Bohn dodává: „Možnost, že budoucí přístroje, jako třeba ty na dalekohledu ELT, budou schopné v tomto systému objevit další méně hmotné planety, by znamenala důležitý milník v chápání multiplanetárních systémů s možnými implikacemi pro porozumění historii naší Sluneční soustavy.“

Soustava TYC 8998-760-1
Zdroj: ESO

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
před 8 hhodinami

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
včera v 10:00

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávalo na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
včera v 08:00

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026

V Utahu předepisuje léky AI místo lékaře. Experti varují před chybami

Místo, aby léky předepisoval člověk, kterému to bere spoustu času, postará se o to umělá inteligence. Tohle je nyní možné na jediném místě světa, v Utahu. Experiment vzbuzuje naději na omezení byrokracie, ale současně vyvolává obavy z omylů nelidské „inteligence“.
8. 1. 2026
Načítání...