Kamenné nástroje nově nalezené v jeskyni v centrální části Mexika svědčí o tom, že lidé žili v Severní Americe již před 30 tisíci lety. To je o 15 tisíc let dříve, než se doposud předpokládalo. Podle odborného časopisu Nature, kde výzkum vyšel, je ale nález značně kontroverzní.
Kontroverzní výzkum tvrdí, že lidé osídlili Ameriku dvakrát dříve, než se uvádí
Nálezy z jeskyně Chiquihuite v mexickém státě Zacatecas zahrnují 1930 nástrojů z vápence, mezi nimiž jsou i jemná ostří, která mohla být užívána ke krájení masa, a špičaté objekty, jež mohly sloužit jako hroty oštěpů či kopí.
Vědci radiokarbonovou metodou datování zjistili, že nejstarší z nástrojů pocházejí z doby před 33 tisíci až 31 tisíci lety. „Je zde jen pár výrobků tohoto stáří. Ale jsou tu,“ uvedl archeolog Ciprian Ardelean z univerzity ve státě Zacatecas a hlavní autor jedné ze dvou studií, které byly na toto téma zveřejněny v časopise Nature.
Nejmladší nástroje dosahují stáří 12 500 let. Podle expertů tak lidé jeskyni Chiquihuite, nacházející se ve velké nadmořské výšce, obývali po dlouhých 20 tisíc let. Žádné lidské kosti se ale na místě nenašly.
Doposud všeobecně uznávaná teorie hovořila o tom, že první zástupci druhu Homo sapiens přešli přes pevninský most z oblasti dnešního Ruska na Aljašku před zhruba 13 500 lety. Archeologické důkazy, včetně unikátních hrotů kopí užívaných k zabíjení mamutů a dalších prehistorických zvířat, ukázaly, že tato cloviská kultura (podle města Clovis v Novém Mexiku) se následně rozšířila ve velké části Severní Ameriky.
Tento model ale dostal v posledních desetiletích trhliny, když bylo objeveno několik dávných osad, jež byly o dva až tři tisíce let starší.
Ve druhé studii publikované v časopise Nature se píše o 42 různých lokalitách po celé Severní Americe, které dokazují lidskou přítomnost na kontinentu již v období před 26 tisíci až 19 tisíci lety. Vědci se domnívají, že malé množství lidí mohlo přijít na severoamerickou pevninu dříve, než se dosud předpokládalo. Někteří se přitom do Ameriky mohli dostat lodí.
„Je zřejmé, že lidé byli v Americe dlouho před rozvojem takzvané cloviské kultury,“ prohlásila k novým nálezům antropoložka Ruth Gruhnová z univerzity v kanadské provincii Alberta.
Sporný nález?
Další experti oslovení žurnálem Nature ale vyjadřují vůči interpretaci objevu pochybnosti. Podle nich je příliš odvážná: nálezy opracovaných artefaktů jsou izolované a nebyly u nich objeveny žádné lidské pozůstatky. Archeolog Francois Lanoë varuje, že obecně jsou nálezy z jeskyní problematické – artefakty se mohly dostat do hlubších (starších) vrstev nejrůznějšími způsoby, ať už geologickými nebo biologickými. V úvahu podle něj připadají například zvířata, která mohla hrabáním vrstvy přeházet.
Archeolog Ben Potter pak dokonce zpochybňuje, že šlo o nástroje – podle něj a několika dalších expertů mohly takové kameny vzniknout i přirozeně. Ardelanův tým se přitom pokoušel lidskou přítomnost v těchto jeskyních prokázat i dalšími nálezy, ideálně kosterními, ale marně. Vědec přiznal, že tím byl sám zklamaný.