Lední medvědi zřejmě nepřežijí rok 2100, varují vědci

Dnes narozené děti zřejmě zažijí svět bez ledních medvědů. Uvádí to výzkum zveřejněný v odborném časopise Nature Climate Change. Viníkem je podle vědců klimatická změna, která těmto predátorům ničí životní prostředí.

Oteplující se planeta poškozuje oblasti, kde lední medvědi žijí. Nejhorší je podle nové studie rychlý úbytek polárního ledu, který tato zvířata využívají k lovu své nejčastější kořisti – tuleňů. Protože led vydrží na moři kratší dobu, nemohou medvědi lovit tak dlouho, jak bývali zvyklí, a „čelí čím dál delším obdobím hladu, než zase moře znovu zamrzne a oni se mohou vrátit ke svým lovištím,“ uvedl vedoucí výzkumu Steven Amstrup.

Studie uvádí, že 12 ze 13 populací ledních medvědů bude během následujících 80 let zničeno. Arktida se totiž otepluje dvakrát rychleji než zbytek planety a na konci století proto bude toto prostředí při současných trendech a klimatických scénářích už prakticky bez ledu. Pro dalších šest populací ledních medvědů nejsou vědci vývoj schopni předpovídat, chybí jim k tomu dostatek dat.

Ptačí vejce místo tuleňů

Podle biologů bude kolem roku 2100 pro medvědy v podstatě nemožné mít mláďata kdekoliv jinde než na ostrovech Královny Alžběty. Pracovali přitom se scénářem, kdy se planeta oteplí oproti předindustriální době o 3,3 stupně Celsia, což je jeden z těch „optimističtějích“.

V současné době je planeta teplejší asi o 1,1 stupně. Už to však vedlo k vlně veder, sucha i k mnohem silnějším bouřím a stoupání hladin oceánů. Už nyní jsou proto populace ledních medvědů pod velkým tlakem.

V mnoha oblastech opouštějí svoje původní lokality a dostávají se tak do větší blízkosti lidí – u nich hledají potravu podobně jako medvědi hnědí v Evropě. Jinde zase svou potravu mění. Například v některých kanadských lokalitách už medvědi žerou častěji ptačí vejce než tuleně.

Nová studie ale ukazuje, že i kdyby se podařilo splnit cíle Pařížské klimatické dohody, změna klimatu bude mít na medvědy destruktivní dopad, jen se dostaví o něco později. „I to by na ně mělo dopad mnohem silnější než cokoliv, čemu čelili během milionu let jejich evoluce,“ uvedli biologové.

Vyhladovělý lední medvěd
Zdroj: Andreas Weith/Wikimedia Commons

Kalendář vymírání

Hrozbou pro medvědy není samotné horko. Jak ukazují lední medvědi v evropských zoologických zahradách, zvířata se mu dokážou přizpůsobit. Nejsou ale schopna tak rychle evolučně změnit své lovecké schopnosti založené na milion let stabilním životním prostředí.

Lední medvědi jsou jedinými zástupci megafauny (velkých zvířat), kteří jsou přímo ohroženi změnami klimatu. V současné době žije na Zemi asi 25 tisíc ledních medvědů. Studie ukázala, že jak se bude snižovat množství ledu, budou mít medvědi méně času na lov a vytvoří si tak menší tukové zásoby na dobu, kdy lovit nejde. Špatně vykrmený medvěd vydrží bez jídla jen 125 dní místo obvyklých 200.

Nejhorší dopad to bude mít na mláďata, potom na samce – nejlépe těmto změnám budou odolávat samice bez potomků. Právě ohrožení mláďat ale bude způsobovat, že se populace medvědů nebude schopná obnovovat tak jako v současnosti.

Podle autorů studie je zásadní problém v tom, že s tím vědci nemohou nic dělat. Zatímco afričtí savci se dají chránit před pytláky, orangutani se dají ubránit menším kácením pralesů, nový led pro medvědy nikdo nevyrobí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 38 mminutami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 14 hhodinami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 16 hhodinami

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
před 21 hhodinami

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
včera v 00:00

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
14. 1. 2026Aktualizováno14. 1. 2026

Vědci naznačili, proč jsou někteří primáti homosexuální

Homosexualita je u savců natolik rozšířená, že to podle vědců nemůže být ani náhoda, ani omyl. Hledají proto evoluční příčiny a nový výzkum přinesl rovnou několik zajímavých poznatků.
14. 1. 2026
Načítání...