Lední medvědi zřejmě nepřežijí rok 2100, varují vědci

Dnes narozené děti zřejmě zažijí svět bez ledních medvědů. Uvádí to výzkum zveřejněný v odborném časopise Nature Climate Change. Viníkem je podle vědců klimatická změna, která těmto predátorům ničí životní prostředí.

Oteplující se planeta poškozuje oblasti, kde lední medvědi žijí. Nejhorší je podle nové studie rychlý úbytek polárního ledu, který tato zvířata využívají k lovu své nejčastější kořisti – tuleňů. Protože led vydrží na moři kratší dobu, nemohou medvědi lovit tak dlouho, jak bývali zvyklí, a „čelí čím dál delším obdobím hladu, než zase moře znovu zamrzne a oni se mohou vrátit ke svým lovištím,“ uvedl vedoucí výzkumu Steven Amstrup.

Studie uvádí, že 12 ze 13 populací ledních medvědů bude během následujících 80 let zničeno. Arktida se totiž otepluje dvakrát rychleji než zbytek planety a na konci století proto bude toto prostředí při současných trendech a klimatických scénářích už prakticky bez ledu. Pro dalších šest populací ledních medvědů nejsou vědci vývoj schopni předpovídat, chybí jim k tomu dostatek dat.

Ptačí vejce místo tuleňů

Podle biologů bude kolem roku 2100 pro medvědy v podstatě nemožné mít mláďata kdekoliv jinde než na ostrovech Královny Alžběty. Pracovali přitom se scénářem, kdy se planeta oteplí oproti předindustriální době o 3,3 stupně Celsia, což je jeden z těch „optimističtějích“.

V současné době je planeta teplejší asi o 1,1 stupně. Už to však vedlo k vlně veder, sucha i k mnohem silnějším bouřím a stoupání hladin oceánů. Už nyní jsou proto populace ledních medvědů pod velkým tlakem.

V mnoha oblastech opouštějí svoje původní lokality a dostávají se tak do větší blízkosti lidí – u nich hledají potravu podobně jako medvědi hnědí v Evropě. Jinde zase svou potravu mění. Například v některých kanadských lokalitách už medvědi žerou častěji ptačí vejce než tuleně.

Nová studie ale ukazuje, že i kdyby se podařilo splnit cíle Pařížské klimatické dohody, změna klimatu bude mít na medvědy destruktivní dopad, jen se dostaví o něco později. „I to by na ně mělo dopad mnohem silnější než cokoliv, čemu čelili během milionu let jejich evoluce,“ uvedli biologové.

Vyhladovělý lední medvěd
Zdroj: Andreas Weith/Wikimedia Commons

Kalendář vymírání

Hrozbou pro medvědy není samotné horko. Jak ukazují lední medvědi v evropských zoologických zahradách, zvířata se mu dokážou přizpůsobit. Nejsou ale schopna tak rychle evolučně změnit své lovecké schopnosti založené na milion let stabilním životním prostředí.

Lední medvědi jsou jedinými zástupci megafauny (velkých zvířat), kteří jsou přímo ohroženi změnami klimatu. V současné době žije na Zemi asi 25 tisíc ledních medvědů. Studie ukázala, že jak se bude snižovat množství ledu, budou mít medvědi méně času na lov a vytvoří si tak menší tukové zásoby na dobu, kdy lovit nejde. Špatně vykrmený medvěd vydrží bez jídla jen 125 dní místo obvyklých 200.

Nejhorší dopad to bude mít na mláďata, potom na samce – nejlépe těmto změnám budou odolávat samice bez potomků. Právě ohrožení mláďat ale bude způsobovat, že se populace medvědů nebude schopná obnovovat tak jako v současnosti.

Podle autorů studie je zásadní problém v tom, že s tím vědci nemohou nic dělat. Zatímco afričtí savci se dají chránit před pytláky, orangutani se dají ubránit menším kácením pralesů, nový led pro medvědy nikdo nevyrobí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Africké kolonie tučňáků se za sotva dekádu zmenšily o 95 procent

Kde se ještě před dvěma dekádami rozléhalo kejhání desítek tisíc tučňáků, panuje dnes ticho. Ptáci většinou vyhladověli k smrti. Stalo se to poté, co u břehů Jižní Afriky, kde žili, zmizely sardinky.
před 8 hhodinami

Česko je na prahu chřipkové epidemie

Tuzemsko stojí podle hlavní hygieničky Barbory Mackové na prahu chřipkové epidemie. Podle dat za minulý týden přibylo v Česku od týdne předchozího nemocných asi o šestinu, roste zejména počet nemocných dětí ve školním věku. Mezi různými infekcemi dýchacích cest se zvýšil podíl chřipky, pacientů za týden přibylo skoro o třetinu, uvedl Státní zdravotní ústav (SZÚ).
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Británie a Španělsko kvůli nebývale silné chřipkové vlně doporučují roušky

Letos přišla do západní Evropy chřipková epidemie dříve a silněji než v minulých letech. Navíc ji tvoří kmen viru, který je spíše vzácnější, takže proti němu hůř chrání protilátky z očkování i prodělání nemoci v minulosti.
před 9 hhodinami

Večer ho přemalovali, ráno tam byl zas. Lennonova pomníku se komunisté báli

Místem jedněch z prvních protirežimních akcí v komunistickém Československu, které předznamenaly listopad 1989, byla i takzvaná Lennonova zeď. Ta v Praze na Velkopřevorském náměstí vznikla několik dnů poté, co se před 45 lety v New Yorku poblíž Central Parku ozvalo pět výstřelů. Duševně nemocný Mark Chapman tam 8. prosince 1980 před jedenáctou hodinou večer postřelil hudebníka Johna Lennona. Bývalý člen skupiny Beatles pak během několika minut zemřel. Po celém světě se následně zvedla mohutná vlna piety, která se přelila až do mírových happeningů.
před 13 hhodinami

Do Lužických hor se vrátily divoké kočky. Fotopasti ukázaly koťata

Vzácné kočky divoké už zase žijí v Lužických horách. Že se tam úspěšně usadily, prokazují nejen genetické analýzy z odebraných vzorků srsti a trusu, ale také fotopasti Hnutí Duha, které odhalily jejich mláďata.
před 14 hhodinami

Nanotyrannus nebyl jen mladý T. rex, definitivně potvrdili vědci

Vědci desetiletí debatovali o tom, zda masožravý dinosaurus Nanotyrannus nebyl ve skutečnosti jen mladým jedincem druhu Tyrannosaurus rex. Zdá se však, že během pěti týdnů byla tato záležitost definitivně vyřešena dvěma novými studiemi. Ty ukazují, že Nanotyrannus se od Tyranosaura rexe značně lišil.
před 15 hhodinami

Čeští vědci by si měli více věřit, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

České start-upy i zavedené společnosti vyvíjejí špičkové technologie, se kterými jsou úspěšné v tuzemsku i na mezinárodním poli. Stát se je snaží motivovat přímo prostřednictvím různých dotací, ale i nepřímo skrze daňové odpočty na výzkum a vývoj. Navzdory tomu se česká ekonomika v takzvaném indexu inovativnosti spíše propadá. O příčinách poklesu a možnostech zlepšení v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali výzkumnice z Technické univerzity Liberec Markéta Hujerová, výkonná ředitelka Czechitas Senta Čermáková a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Debatou provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
7. 12. 2025

Vědci chtějí změnit jeden z nejnepříjemnějších zvuků na světě

Zvuk zubní vrtačky je tak nepříjemný, že může lidi od návštěvy dentisty odradit, upozorňují vědci. Hledají proto cestu, jak tento problém alespoň zmenšit.
7. 12. 2025
Načítání...