Lední medvědi zřejmě nepřežijí rok 2100, varují vědci

Dnes narozené děti zřejmě zažijí svět bez ledních medvědů. Uvádí to výzkum zveřejněný v odborném časopise Nature Climate Change. Viníkem je podle vědců klimatická změna, která těmto predátorům ničí životní prostředí.

Oteplující se planeta poškozuje oblasti, kde lední medvědi žijí. Nejhorší je podle nové studie rychlý úbytek polárního ledu, který tato zvířata využívají k lovu své nejčastější kořisti – tuleňů. Protože led vydrží na moři kratší dobu, nemohou medvědi lovit tak dlouho, jak bývali zvyklí, a „čelí čím dál delším obdobím hladu, než zase moře znovu zamrzne a oni se mohou vrátit ke svým lovištím,“ uvedl vedoucí výzkumu Steven Amstrup.

Studie uvádí, že 12 ze 13 populací ledních medvědů bude během následujících 80 let zničeno. Arktida se totiž otepluje dvakrát rychleji než zbytek planety a na konci století proto bude toto prostředí při současných trendech a klimatických scénářích už prakticky bez ledu. Pro dalších šest populací ledních medvědů nejsou vědci vývoj schopni předpovídat, chybí jim k tomu dostatek dat.

Ptačí vejce místo tuleňů

Podle biologů bude kolem roku 2100 pro medvědy v podstatě nemožné mít mláďata kdekoliv jinde než na ostrovech Královny Alžběty. Pracovali přitom se scénářem, kdy se planeta oteplí oproti předindustriální době o 3,3 stupně Celsia, což je jeden z těch „optimističtějích“.

V současné době je planeta teplejší asi o 1,1 stupně. Už to však vedlo k vlně veder, sucha i k mnohem silnějším bouřím a stoupání hladin oceánů. Už nyní jsou proto populace ledních medvědů pod velkým tlakem.

V mnoha oblastech opouštějí svoje původní lokality a dostávají se tak do větší blízkosti lidí – u nich hledají potravu podobně jako medvědi hnědí v Evropě. Jinde zase svou potravu mění. Například v některých kanadských lokalitách už medvědi žerou častěji ptačí vejce než tuleně.

Nová studie ale ukazuje, že i kdyby se podařilo splnit cíle Pařížské klimatické dohody, změna klimatu bude mít na medvědy destruktivní dopad, jen se dostaví o něco později. „I to by na ně mělo dopad mnohem silnější než cokoliv, čemu čelili během milionu let jejich evoluce,“ uvedli biologové.

Vyhladovělý lední medvěd
Zdroj: Andreas Weith/Wikimedia Commons

Kalendář vymírání

Hrozbou pro medvědy není samotné horko. Jak ukazují lední medvědi v evropských zoologických zahradách, zvířata se mu dokážou přizpůsobit. Nejsou ale schopna tak rychle evolučně změnit své lovecké schopnosti založené na milion let stabilním životním prostředí.

Lední medvědi jsou jedinými zástupci megafauny (velkých zvířat), kteří jsou přímo ohroženi změnami klimatu. V současné době žije na Zemi asi 25 tisíc ledních medvědů. Studie ukázala, že jak se bude snižovat množství ledu, budou mít medvědi méně času na lov a vytvoří si tak menší tukové zásoby na dobu, kdy lovit nejde. Špatně vykrmený medvěd vydrží bez jídla jen 125 dní místo obvyklých 200.

Nejhorší dopad to bude mít na mláďata, potom na samce – nejlépe těmto změnám budou odolávat samice bez potomků. Právě ohrožení mláďat ale bude způsobovat, že se populace medvědů nebude schopná obnovovat tak jako v současnosti.

Podle autorů studie je zásadní problém v tom, že s tím vědci nemohou nic dělat. Zatímco afričtí savci se dají chránit před pytláky, orangutani se dají ubránit menším kácením pralesů, nový led pro medvědy nikdo nevyrobí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V bývalém klášteře voršilek v Brně objevili archeologové zazděnou černou kuchyni

Zazděnou, ale dobře zachovalou černou kuchyni objevili archeologové ze společnosti Archaia Brno při průzkumu souvisejícím s rekonstrukcí bývalého kláštera voršilek v centru Brna. Kdy přesně vznikla, zatím není jasné. Podle odborníků byla nejspíš zazděna na přelomu osmnáctého a devatenáctého století.
před 2 hhodinami

Příští čtyři roky ani jediná srážka. Velký urychlovač částic je odstavený

Velký urychlovač částic LHC v podzemí na švýcarsko-francouzské hranici byl v pondělí ráno odpojen. Plánovaná odstávka zařízení Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) má umožnit jeho další modernizaci, oznámila organizace. Se silnějšími magnety a detektory má být urychlovač opět zprovozněn v roce 2030 pod označením HiLumi-LHC.
před 3 hhodinami

Víkendové vedro bylo mimo tabulky. Jeho výjimečnost ukazují grafiky

Takové horko, jaké zasáhlo o víkendu Česko, zatím nikdy teploměry nenaměřily, a to ani vzdáleně. Protože se u nás měří teploty od roku 1752, tak to znamená, že s takovými teplotami se zde lidé nesetkali nejméně 272 let, tedy přes dvacet generací.
před 4 hhodinami

Elektronové bouře ve zlatě popsali brněnští vědci

Bizarní fraktálové řeky, jako hadi svíjející se proudy a barevné řeky částic a polí. Tak vypadá pod povrchem svět kovů, které prozkoumali vědci z moravské metropole.
před 8 hhodinami

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
před 8 hhodinami

Překonání rekordu o 1,5 stupně je bezprecedentní, upozornil ČHMÚ

Současná klimatická změna je podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) mimořádně rychlá a lidé se na ni musí adaptovat. Překonání teplotního maxima pro Česko o 1,5 stupně, jako se to stalo tento víkend, je podle meteorologů „naprosto bezprecedentní“.
před 20 hhodinami

Pravěká jeskyně byla plná lidských těl. Teď vědci zjistili, že byla zřejmě jen ženská

Před asi 300 tisíci lety žil na jihu Afriky druh pravěkého člověka Homo naledi, který byl mnohem menší než současní lidé, ale možná už své mrtvé pohřbíval. Vědci teď prozkoumali největší takové možné pohřebiště a s překvapením zjistili, že jsou tam zřejmě pouze ženská těla. Studie vyšla v časopise Cell.
včera v 08:01

Vaječníky po menopauze mohou pomáhat s imunitou, naznačuje studie

Když vědci zkoumali lidské vaječníky, zjistili, jak se v nich projevuje stárnutí. Aby zjistili víc, provedli několik experimentů na myších – u nich ověřili, že když přestanou vlivem věku fungovat, získají jiné funkce. Autoři nové studie věří, že u lidí by mohl proces fungovat podobně.
27. 6. 2026

Evropský pohled