Australané přišli s ultrarychlým testem na koronavirus. Odpověď přináší do 20 minut

Od počátku koronavirové pandemie byla australská univerzita Monash jedním z předních vědeckých pracovišť, které se věnovalo výzkumu této nemoci. Jako jedna z prvních na světě přečetla genom nového koronaviru a nyní přišla s přelomovým krevním testem, který umí přítomnost viru odhalit výjimečně rychle.

Jedním z největších problémů koronavirové pandemie je nejen nedostatečná kapacita států testovat podezřelé případy, ale především pomalost testů. Na výsledky se čeká průměrně 48 hodin, řada vyšetřovaných je ale dostala někdy až po týdnu. Testy, ať už PCR nebo protilátkové, jsou relativně náročné a jejich vyhodnocování trvá nepříjemně dlouho. Rychlé a současně spolehlivé testy by mohly pomoci situaci řešit.

Krevní test z Monash University dokáže najít stopy viru v krevní plazmě během pouhých 20 minut. Tento takzvaný aglutinační test pátrá po protilátkách v krvi.

  • Aglutinace je metoda určená ke zjištění protilátek proti některým infekčním agens. Princip metody spočívá v tom, že na sklíčko se kápne známý roztok antigenu a k němu se poté přimíchá kapka testovaného séra. Jsou-li v testovaném séru přítomny specifické protilátky proti danému antigenu, dojde ke vzniku aglutinátu (sraženiny) v podobě vloček či zákalu, který lze pozorovat zrakem. 
  • Výhodou metody je zejména její rychlost a nenáročnost – lze ji provádět i v terénu mimo laboratoř.

Pozitivní test na covid-19 způsobí výrazné nahuštění červených krvinek. Je to tak výrazné, že změna je viditelná i pouhým okem.

K čemu se dají testy použít

Současné PCR testy se používají u osob, které mají nemoc, nový aglutinační test je protilátkový, takže pozná přítomnost protilátek, které se v organismu objeví po překonání infekce.

Takové testy tu už byly a používají se, ale australský test je proti nim výrazně jednodušší a rychlejší. Jeho tvůrci uvádí, že i obyčejná laboratoř bez specializovaného vybavení dokáže pomocí tohoto testu prověřit až 200 lidí za hodinu. Specializovaná zařízené by mohla za den otestovat až 16 800 dávek.

Takový test by mohl výrazně pomoci ohroženým zemím zjistit, v jakém stavu promoření jejich populace je, dal by se využít i pro trasování – ale dokonce i pro testování účinnosti vakcín. Protože první klinické zkoušky vakcín už nyní probíhají, má test otevřenou cestu.

O úspěšnosti nového testu informoval odborný žurnál ACS Sensors 17. července. Univerzita si ho nechala patentovat, jeho autoři nyní začínají navazovat spolupráci s vládními i soukromými společnostmi, aby se test co nejdříve dostal do praxe.

Podle autorů by test mohla využívat jakákoliv laboratoř vybavená základními pomůckami. Věří ale, že tato metoda by se dala snadno upravit nejen pro covid, ale také pro další choroby, které již existují, anebo které se teprve objeví.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 12 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 14 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 16 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 16 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 17 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 19 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...