Australané přišli s ultrarychlým testem na koronavirus. Odpověď přináší do 20 minut

Od počátku koronavirové pandemie byla australská univerzita Monash jedním z předních vědeckých pracovišť, které se věnovalo výzkumu této nemoci. Jako jedna z prvních na světě přečetla genom nového koronaviru a nyní přišla s přelomovým krevním testem, který umí přítomnost viru odhalit výjimečně rychle.

Jedním z největších problémů koronavirové pandemie je nejen nedostatečná kapacita států testovat podezřelé případy, ale především pomalost testů. Na výsledky se čeká průměrně 48 hodin, řada vyšetřovaných je ale dostala někdy až po týdnu. Testy, ať už PCR nebo protilátkové, jsou relativně náročné a jejich vyhodnocování trvá nepříjemně dlouho. Rychlé a současně spolehlivé testy by mohly pomoci situaci řešit.

Krevní test z Monash University dokáže najít stopy viru v krevní plazmě během pouhých 20 minut. Tento takzvaný aglutinační test pátrá po protilátkách v krvi.

  • Aglutinace je metoda určená ke zjištění protilátek proti některým infekčním agens. Princip metody spočívá v tom, že na sklíčko se kápne známý roztok antigenu a k němu se poté přimíchá kapka testovaného séra. Jsou-li v testovaném séru přítomny specifické protilátky proti danému antigenu, dojde ke vzniku aglutinátu (sraženiny) v podobě vloček či zákalu, který lze pozorovat zrakem. 
  • Výhodou metody je zejména její rychlost a nenáročnost – lze ji provádět i v terénu mimo laboratoř.

Pozitivní test na covid-19 způsobí výrazné nahuštění červených krvinek. Je to tak výrazné, že změna je viditelná i pouhým okem.

K čemu se dají testy použít

Současné PCR testy se používají u osob, které mají nemoc, nový aglutinační test je protilátkový, takže pozná přítomnost protilátek, které se v organismu objeví po překonání infekce.

Takové testy tu už byly a používají se, ale australský test je proti nim výrazně jednodušší a rychlejší. Jeho tvůrci uvádí, že i obyčejná laboratoř bez specializovaného vybavení dokáže pomocí tohoto testu prověřit až 200 lidí za hodinu. Specializovaná zařízené by mohla za den otestovat až 16 800 dávek.

Takový test by mohl výrazně pomoci ohroženým zemím zjistit, v jakém stavu promoření jejich populace je, dal by se využít i pro trasování – ale dokonce i pro testování účinnosti vakcín. Protože první klinické zkoušky vakcín už nyní probíhají, má test otevřenou cestu.

O úspěšnosti nového testu informoval odborný žurnál ACS Sensors 17. července. Univerzita si ho nechala patentovat, jeho autoři nyní začínají navazovat spolupráci s vládními i soukromými společnostmi, aby se test co nejdříve dostal do praxe.

Podle autorů by test mohla využívat jakákoliv laboratoř vybavená základními pomůckami. Věří ale, že tato metoda by se dala snadno upravit nejen pro covid, ale také pro další choroby, které již existují, anebo které se teprve objeví.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 1 hhodinou

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapines na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
před 3 hhodinami

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
včera v 08:00

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...