OSN varuje: svět musí přejít na kvalitnější klimatizace, jinak se nepodaří zpomalit změny klimatu. Právě klimatizace totiž čím dál silněji přispívají k ohřívání planety.
Klimatizace ohřívají planetu. OSN doporučuje co nejrychlejší přechod na jiné systémy
Země se vlivem klimatických změn stále otepluje. Roku 2019 byly průměrné teploty o 1,1 stupně vyšší než před příchodem průmyslové revoluce, což znamená stále častější a silnější vlny veder. A čím dál více lidí potřebuje k jejich přežití výkonné klimatizace. Jenže tyto přístroje samy o sobě výrazně k oteplování měst i klimatu přispívají, varuje OSN.
Pokud by se podařilo nahradit stávající klimatizace energeticky účinnějšími, svět by mohl během 40 let ušetřit 460 miliard tun skleníkových plynů. Pro srovnání: to je podle OSN asi osminásobek množství, které vyprodukoval celý svět v roce 2018.
Klimatizovaná planeta
V současné době podle zprávy OSN funguje asi 3,6 miliardy klimatizací, každý rok jejich množství přitom stoupá. Stále teplejší léta způsobují, že v některých oblastech se dá bez klimatizace žít jen obtížně – a takových míst bude přibývat. OSN uvádí, že pokud by měl do roku 2050 dostat klimatizaci každý člověk, který by ji potřeboval, muselo by se jich do roku 2050 vyrobit přes 14 miliard.
Čtyřnásobek současného počtu klimatizací by ale měl zásadní dopad na vzrůstající emise skleníkových plynů, především oxidu uhličitého.
Klimatizace v minulosti využívaly k chlazení vzduchu stejné chemikálie jako ledničky – jednalo se o látky nazývané plně halogenované chlor-fluorované uhlovodíky (CFC, laicky „tvrdé freony“); jenže v osmdesátých letech se ukázalo, že tyto látky ničí ozonovou vrstvu planety. Roku 1987 byl proto přijat Montrealský protokol, který jejich používání omezil.
V současné době už klimatizace tyto chemikálie nevyužívají. Problém ale je, že CFC byly nahrazeny látkami typu HFC (neboli fluorované uhlovodíky). Ty sice ozonovou vrstvu neničí, ale zase jsou to extrémně silné skleníkové plyny – jsou v tom 11700krát účinnější než oxid uhličitý. OSN varuje, že by proto další přibývání klimatizací mohlo klimatickou krizi ještě více zhoršit.
Technologie, které fungují
Toto téma je tak závažné, že už před rokem se vlády rozhodly, že problém budou řešit. Přijaly takzvaný Kigalský dodatek. V něm se zavázaly, že do budoucna už nebudou vyrábět klimatizace s HFC – pokud by se to podařilo celosvětově, mohlo by to zpomalit změnu klimatu o 0,7 stupně Celsia. Dodnes ho podepsala asi stovka zemí, přibližně stejné množství zatím ne – včetně USA, Indie a Číny.
OSN upozorňuje, že lidstvo má už v současnosti technologie, které umožňují nahradit v klimatizacích jak CFC, tak i HFC. Produkují také méně oxidu uhličitého a černého uhlíku a spotřebují také méně energie. A to by pomohlo nejen udržet klima snesitelnější, ale současně by to uspořilo obrovské množství nákladů na energie.
Podle zprávy OSN by se tímto způsobem dala ušetřit ročně kapacita elektráren o výkonu asi 1300 gigawattů elektřiny – to je pro srovnání stejná kapacita, jako měly roku 2018 indické a čínské uhelné zdroje.
OSN proto vyzývá další země, aby dodatek z Kigali přijaly co nejrychleji; státy by měly investovat do tepelně izolovaných budov a dalších přirozenějších způsobů, jak se adaptovat na klimatickou změnu a další vlny veder ve městech.
