Buněčná imunita proti covidu-19 funguje. Výzkum ukázal, že může být značně dlouhodobá

Rozsáhlý výzkum naznačuje, že lidský organismus je schopný vytvářet si dlouhodobě obranné mechanismy proti novému koronaviru. Vědci během studie zveřejněné v časopise Nature navíc zjistili, že nějakou míru buněčné imunity proti nemoci navíc má asi i polovina lidí, kteří se s covidem-19 nesetkali.

Společně s protilátkami jsou bílé krvinky jménem T-lymfocyty zásadní částí lidského imunitního systému. Jsou schopné přímo napadat a ničit buňky, které jsou napadené viry. Zatím nebyla příliš známá jejich role v boji proti novému koronaviru – přitom je klíčová, protože tato část imunity má mnohem lepší a dlouhodobější paměť než protilátky.

Nová studie ze Singapuru ukázala, že u lidí, kteří se z nákazy novým koronavirem vyléčili, se objevuje specifická imunita založená právě na T-lymfocytech. Pozoruhodné ale je, že tuto imunitu lékaři našli také u některých zdravých lidí, kteří se s virem nikdy nesetkali.

Výzkum byl zveřejněný v odborném žurnálu Nature a jeho autory jsou experti z Dukeovy lékařské školy, kteří na něm spolupracovali s odborníky ze Singapurské národní univerzity. Výsledky této studie jsou podle vědců velmi optimistické, naznačují totiž, že vystavení novému koronaviru vede ke vzniku dlouhodobé buněčné imunity v T-lymfocytech. A to by mohlo vést k lepšímu zvládnutí současné pandemie, ale pomoci také při vývoji očkování proti covidu-19.

Z výsledků vyplývá, že u pacientů, kteří se vyléčili z covidu-19 a našly se u nich specifické T-lymfocyty proti této chorobě, měly tyto buňky v boji proti infekci důležitou roli. Současně je důležitý kontext: u velmi blízkého a geneticky příbuzného viru SARS funguje tento druh imunity i sedmnáct let poté, co se lidé s touto nemocí setkali.

Kde se vzala imunita u lidí, kteří covid neměli?

„Náš tým otestoval také zdravé jedince; zjistili jsme, že asi polovina z nich má specifické T-lymfocyty proti viru SARS-CoV-2. Mohlo by to být způsobené imunitou získanou vystavením jiným koronavirům, jako jsou ty, které způsobují běžná nachlazení, anebo zatím neznámými zvířecími koronaviry,“ uvedl profesor Antonio Bertoletti, který se na výzkumu podílel.

Podle singapurských expertů, kteří se do studie zapojili, už se rozběhly další navazující výzkumy, které budou dlouhodobě sledovat, jak se vyvíjí buněčná imunita u osob, které se s covidem setkaly. Chtějí tak cíleně zkoumat dvě základní otázky: jde vyvinout očkování proti nemoci a může se člověk nakazit covidem opakovaně?