5G síť s sebou zřejmě nese pouze malá zdravotní rizika, zjistili vědci během experimentu s rybami

Negativních zdravotních dopadů záření z 5G vysílačů se s velkou pravděpodobností není třeba obávat, tvrdí američtí vědci. K tomuto závěru došli během výzkumu, který uskutečnili na dániu pruhovaném. Výsledky nové studie zveřejnil časopis PLOS ONE.

5G je označení pro internet páté generace. Hlavním přínosem této nové technologie je, že nabízí mnohem rychlejší a stabilnější internetové připojení. K jejímu prvnímu komerčnímu spuštění došlo v roce 2019 v Jižní Koreji.

Vzhledem k tomu, že se jedná o novou technologii, nejsou její případné dopady na lidské zdraví ještě příliš prozkoumané.

Nový výzkum vědců z Oregon State University nicméně tvrdí, že negativních následků se v tomto ohledu zřejmě není třeba obávat. „Na základě naší studie si nemyslíme, že 5G záření je škodlivé,“ uvedl podle serveru Medical Xpress jeden z jejích autorů Subham Dasgupta. „Je to převážně benigní,“ dodal.

Žádné výrazné dopady na vývoj či mortalitu

Experti svůj výzkum provedli na dániu pruhovaném. Tato sladkovodní kaprovitá ryba pro vědce už roky představuje významný modelový organismus – na genomické úrovni se totiž podobá člověku.

Během studie vystavili vědci embrya zmíněných živočichů vysokofrekvenčnímu záření o frekvenci, kterou obvykle využívají chytré telefony podporující 5G sítě. Rybí zárodky umístili do měděného boxu, do kterého se záření dostalo prostřednictvím antény.

Dánio pruhované
Zdroj: WikiCommons/ Oregon State University/Lynn Ketchum

 Poté výzkumníci vyhodnotili následky záření. Nezjistili přitom žádné významné dopady na jejich mortalitu, vývoj či na to, jak embrya reagují na světlo.

Mírnou změnu nicméně experti zaznamenali v reakci embryí na náhlé zvuky. Na to se přitom chtějí blíže zaměřit ve svých příštích výzkumech, během nichž budou například také sledovat, jak 5G záření ovlivňuje dánia na genové úrovni. V budoucnu také plánují rybí embrya vystavit ještě vyšším frekvencím.  

Obavy a konspirační teorie

V souvislosti se zaváděním technologie 5G se již v loňském roce ve veřejném prostoru objevovala tvrzení o negativním zdravotním účinku této sítě. Ve světě i v Česku vznikly petice proti budování 5G. Úřady také zaznamenaly vandalské nebo žhářské útoky na vysílače například ve Velké Británii, Nizozemsku, Irsku a na Kypru. 

V poslední době se vyrojily spekulace o spojitosti mezi epidemií nemoci covid-19 a zaváděním sítí 5G. Konspirační teorie, které se šíří také na českém webu, sociálních sítích či v řetězových e-mailech, označila koncem května česká ministerstva průmyslu a obchodu, zdravotnictví a pro místní rozvoj za ničím nepodložené zprávy a „fake news“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nový přístroj nahradil plíce a zachránil život umírajícímu muži

Lidský život začíná prvním nádechem a končí posledním výdechem. Dech rovná se život – když o něj člověk přijde, nemůže žít. Tyto věčné pravdy v poslední době narušují moderní technologie. Vědci z americké Northwestern University teď přišli na to, jak dech uměle plně nahradit, a to na celé dva dny. Zachránili tím život třiatřicetiletému pacientovi, který umíral po těžkém průběhu chřipky.
7. 2. 2026

SpaceX se místo mise na Mars chce předtím soustředit na Měsíc, píše WSJ

Vesmírná společnost miliardáře Elona Muska SpaceX odloží misi na Mars plánovanou na letošní rok. Místo toho se chce soustředit na dlouho slibovanou cestu na Měsíc. S odkazem na své zdroje o tom píše deník The Wall Street Journal (WSJ). Další zdroj listu uvedl, že si firma dala za cíl přistát na Měsíci bez lidí na palubě v březnu 2027.
7. 2. 2026

Britové vrtali do „Ledovce posledního soudu“. Experiment úplně nevyšel

Když roztaje masivní antarktický ledovec Thwaites, zvednou se hladiny oceánů průměrně o 65 centimetrů. To by stačilo k zaplavení níže položených měst a vysídlení milionů lidí. Proto mu Britská antarktická služba (BAS) přezdívá Ledovec posledního soudu a ze stejného důvodu ho detailně studuje. Její poslední pokus o zatím nejdetailnější průzkum ale skončil selháním.
6. 2. 2026

Hořelo v areálu německého urychlovače. Vědcům obvykle slouží pro „malé Velké třesky“

Ve výzkumném centru v Darmstadtu ve středním Německu vypukl ve čtvrtek rozsáhlý požár. Zachvátil středisko pro výzkum těžkých iontů. Příčinou byl zkrat, uvedla s odvoláním na centrum agentura DPA. Podle hasičů požár napáchal značné materiální škody.
6. 2. 2026
Načítání...