O2 spustila v části Prahy a Kolína rychlou síť 5G

Nahrávám video
Devadesátka ČT24: Spuštění 5G sítě v Česku
Zdroj: ČT24

Společnost O2 spustila v části Prahy a Kolína mobilní síť 5G. Během léta bude dostupná pro 15 procent obyvatel hlavního města. Oproti stávající technologii LTE umožní až desetinásobnou rychlost internetového připojení, uvedli zástupci společnosti.

O2 je první tuzemský operátor, který začal 5G nabízet komerčně, u konkurentů běží testovací provoz ve vybraných lokalitách. Vodafone má 5G postupně otestovat v Karlových Varech, kde je připravený i komerční provoz, a dále v Ústí nad Labem a Jeseníku. T-Mobile, který letos ohlásil v kampusu Vysoké školy báňské v Ostravě testovací 5G síť, rovněž chystá komerční spuštění, ale podrobnosti nesdělil.

O2 novou mobilní sítí 5G během léta pokryje širší centrum Prahy a Kolína. K 5G se budou moci připojit zákazníci například v Praze na Starém a Novém Městě, Vinohradech, v Nuslích, Dejvicích a Bubenči. Službu bude zákazníkům tarifů FREE+ a NEO nabízet za korunu měsíčně.

Technologii 5G začnou v síti O2 během prázdnin díky nové aktualizaci softwaru podporovat například už prodávané modely Samsung Galaxy S20 Ultra 5G, Samsung Galaxy S20+ 5G a také Samsung Galaxy A51 5G, který O2 do nabídky zařadí v červenci. Levnější modely přijdou později.

„Nová generace mobilní sítě nabídne až desetinásobné rychlosti připojení než běžně dostupná síť 4G. 5G však neznamená jen rychlejší stahování. V reálném zákaznickém provozu si nyní chceme otestovat, jak síť funguje pod zátěží, a vyzkoušet různé příklady využití v průmyslu, ve zdravotnictví, u prvků chytrých měst a v dalších strategických oblastech pro ekonomiku,“ uvedl generální ředitel O2 Jindřich Fremuth.

Technologii 5G operátor spustil na frekvenci 3,7 GHz, kterou O2 již dříve využívalo. 5G nyní umožňuje rychlost připojení 600/100 Mbit/s. „Pokud to podmínky aukce kmitočtů umožní, jsme připraveni navyšovat dostupné rychlosti i procento pokrytí,“ dodal technologický ředitel Jan Hruška. Aukce by měla začít na podzim.

Nejrychlejší síť buduje O2 společně s firmou CETIN. V loňském roce v Kolíně 5G spustila s firmou Ericsson, nyní s testováním pokračuje s firmami Huawei a Nokia.

Majoritním vlastníkem O2 je se zhruba 80 procenty investiční skupina PPF Petra Kellnera. O2 má 5,9 milionu mobilních zákazníků.

Zdeněk Bečvář z katedry telekomunikační techniky Fakulty elektrotechnická ČVUT v pořadu Devadesátka ČT24 zdůraznil, že nástup 5G sítí umožní připojení velkého množství dalších přístrojů (automobilky, průmyslové přístroje). Za zvlášť velký přínos považuje komunikaci automobilů. 

Pro spojitost koronaviru a 5G není vědecký důkaz

Sítě 5G umožňují datové přenosy o rychlosti přes jeden gigabit za sekundu, což je zhruba desetinásobek rychlostí v sítích LTE. Mají umožnit rozvoj oblastí, jako je autonomní řízení nebo internet věcí. Ve veřejném prostoru se čas od času objevují tvrzení o negativním zdravotním účinku této technologie, kdy například úřady zaznamenaly vandalské nebo žhářské útoky na vysílače, například v Británii, Nizozemsku, Irsku a na Kypru.

Se začátkem krize kolem covidu-19 se objevila také jedna konspirační teorie o spojitosti mezi epidemií nemoci a zaváděním mobilních sítí páté generace (5G), kterou však česká ministerstva  popřela když uvedla, že nemají vědecký podklad.  

„Elektromagnetické pole generované zařízeními sítě 5G nemá příčinnou souvislost s šířením ani průběhem nemoci covid-19,“ uvedla ministerstva. Sítě páté generace podle nich nijak nevybočují z limitů pro elektromagnetické záření. 

Čekání na aukci

V Česku se aukce kmitočtů pro rychlé sítě 5G chystá, jejím cílem je přilákat nové operátory  a zvýšit tak konkurenci na trhu. Zahájení výběrového řízení Český telekomunikační úřad  (ČTÚ) předpokládá ještě během letošního léta. Jde už o posunutý termín, nejprve z loňského podzimu na leden a v listopadu pak bylo zveřejněno, že ČTÚ chce přidělit frekvence pro rychlé mobilní sítě 5G vítězům aukce letos 1. července.

Kmitočty plánoval regulátor přidělit v době, kdy bude kompletně vypnuté digitální pozemní televizní vysílání DVB-T, které frekvence v pásmu 700 MHz využívá. Přechod na nový standard digitálního pozemního televizního vysílání DVB-T2 se ale posunulo o čtyři měsíce na konec října, protože v březnu bylo vypínání stávajících vysílačů kvůli koronaviru pozastaveno.

Aukce má vynést kolem osmi miliard korun. O kmitočty vedle stávajících operátorů projevily v minulosti zájem například společnost Nordic Telecom nebo energetická firma ČEZ, spekulovalo se i o Sazka Mobilu. Kvůli aukci 5G letos v lednu rezignoval na funkci dosavadní šéf úřadu Jaromír Novák. 

Jeho nástupkyně Hana Továrková uvedla pro pořad Devadesátka ČT24, že nyní probíhá finální konzultace a když vše bude v pořádku, bude moci být vypsána aukce na přelomu července a srpna. Samotný její průběh pak může být velmi krátký, v týdnech, nebo naopak delší, v měsících, když se přihlásí více uchazečů. K uváděným osmi miliardám výnosu uvedla, že nikdo neví, kolik má aukce přinést. Záležet totiž bude na tom, jak budou hráčí aktivně v aukci přihazovat. 

Nejnovější aukce má také pokrýt zbývající bílá místa na české telekomukační mapě.

Továrková také uvedla, že její úřad zjistil proměnlivou kvalitu dosavadních sítí  v různých regionech. Chce se proto této věci podrobně věnovat a legislativně či samoregulačně působit na operátory, aby zajistili dostatečnou kvalitu všude. Úřad bude rovněž kontrolovat, jak operátoři plní podmínky, které pro ně vyplývají z minulých aukcí.  

Podmínky aukce se mění a zpřesňují

Měnily se také několikrát podmnky aukce kmitočtů. Naposledy je ČTÚ upravil  čtvrtého června, kdy vyhradil část frekvencí v klíčovém pásmu 700 MHz pro nového hráče. Na připomínky v nově vypsané veřejné konzultaci mají operátoři další měsíc. 

Úřad se podle sdělení rozhodl na základě souhrnného posouzení všech připomínek z veřejné konzultace předchozího návrhu. „Z obdržených připomínek je zřejmý zájem několika významných subjektů o vstup na trh a shoda připomínkujících, že případný nový operátor by měl mít možnost získat rádiové kmitočty v pásmu 700 MHz umožňující celoplošné pokrytí. ČTÚ proto nově v pásmu 700 MHz vyhrazuje blok o velikosti deset MHz pro nové zájemce o vstup na trh. Tím podporuje možnost vzniku nového celoplošného infrastrukturního hráče,“ vysvětlil ČTÚ.

Vodafone v této souvislosti upozornil, že jde již o třetí změnu koncepce aukce za několik posledních měsíců. I nové podmínky podle operátora v řadě ohledů bezprecedentně vybočují z regulační praxe v Evropě.

„Nestandardní podmínky aukce odradí operátory, a to i případného nováčka, od potřebných investic do 5G ve venkovských oblastech. Přínos mobilních sítí jasně ukázala aktuální krize vyvolaná koronavirem a digitalizace bude bezesporu jedním z akcelerátorů ekonomického oživení, které bude v následující době tak nezbytné. Podmínky aukce velmi pravděpodobně způsobí zaostávání Česka v budování 5G sítí,“ řekl k tomu mluvčí Ondřej Luštinec. 

Země si hledají vlastní postoj k firmě Huawei

S budováním mobilních sítí páté generace souvisí také čínská společnost Huawei Technologies. Tu však Spojené státy už delší dobu viní z krádeže technologií a ze špionáže pro Peking, což čínská firma odmítá. 

Administrativa prezidenta Donalda Trumpa dlouhodobě varuje před Huawei jako před hrozbou pro národní bezpečnost. Američané přitom vyvíjejí tlak na svoje západní spojence, aby zařízení firmy nepoužívali právě při budování mobilních sítí nové generace a další informační infrastruktury.

Washington loni v květnu společnost Huawei zařadil na černou listinu, následně však ministerstvo obchodu umožnilo firmě nakupovat některé americké zboží, aby zmírnilo dopady na její zákazníky, z nichž mnozí provozují komunikační sítě na americkém venkově.

Jednotlivé evropské země nyní hledají vlastní postoj k firmě Huawei. Například Velká Británie v lednu uvedla, že povolí čínské společnosti podíl na budování 5G. Huawei, který je největším světovým výrobcem telekomunikačních zařízení, tvrdí, že ji Spojené státy chtějí od britských sítí 5G odříznout proto, že žádná americká firma nemůže nabídnout odpovídající technologii za konkurenceschopnou cenu.

Německo se ještě ohledně přístupu ke společnosti nerozhodlo, ale mluvčí kancléřky Angely Merkelové loni v prosinci uvedl, že o tom, zda se čínská společnost Huawei Technologies a podobní dodavatelé zapojí do budování telekomunikačních sítí 5G v zemi, rozhodnou bezpečnostní aspekty, nikoli obchodní hledisko.

Maďarsku a Francii Huawei nevadí. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó loni v listopadu prohlásil, že jeho země nediskriminuje podniky na základě toho, z jaké země pocházejí, pokud respektují maďarské zákony a pravidla.

A státní tajemnice na francouzském ministerstvu hospodářství a financí Agnés Pannierová-Runacherová ve stejné době uvedla, že francouzská vláda sice čínskou společnost z budování sítí 5G nevyloučí, ale bude mít právo prověřit všechny dodavatele zařízení pro tyto sítě kvůli případným bezpečnostním hrozbám.

Český Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) předloni označil technologie Huawei a další čínské firmy ZTE za bezpečnostní riziko. Varování se týkalo systémů zařazených do takzvané kritické informační infrastruktury. Některé státní instituce pak omezily používání produktů těchto firem.

Huawei je dodavatelem mobilních sítí a další infrastruktury pro všechny tři české mobilní operátory. Technologii firmy využívá také největší český provozovatel telekomunikačních sítí CETIN.

Náměstek ředitele pro kybernetickou bezpečnost NÚKIB Lukáš Kintr v pořadu Devadesátka ČT24 zdůraznil význam bezpečnosti 5G sítí, protože půjde o páteřní komunikační infrastrukturu, na které bude záležet naše soukromí a s dalším rozvojem internetu věcí také naše životy. Na otázku, jak konkrétně může Čína špehovat, nechtěl reagovat. 

Šefredaktor serveru o českém internetu Lupa.cz David Slížek pak v pořadu kritizoval skutečnost, že NÚKIB ještě nedal konkrétní doporučení, jako třeba obdobný úřad ve Velké Británii. „Operátoři tak neví, na čem jsou,“ dodal. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 4 hhodinami

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
před 7 hhodinami

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
před 7 hhodinami

Argentinský parlament souhlasil s reformou trhu práce

Argentinský parlament schválil reformu trhu práce. Jde o jeden z klíčových bodů programu libertariánského prezidenta Javiera Mileie, jehož návrh posilující pozici zaměstnavatelů vyvolával masové protesty i stávky. Senátoři v závěrečném hlasování nová pravidla podpořili potřebnou většinou hlasů. Agentura Reuters to označila za jeden z dosud největších Mileiových trimfů.
před 9 hhodinami

Fico tvrdí, že Zelenskyj odmítl kontrolu Družby

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) řekl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl návrh na kontrolu stavu ropovodu Družba, kterým po lednových ruských útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu neproudí ropa na Slovensko a do Maďarska. Tyto země přišly s návrhem na vytvoření komise složené ze zástupců obou zemí a Evropské komise, která by prověřila schopnost ropovodu přepravovat surovinu. Podle Bratislavy přepravě ropy potrubím nic nebrání.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Škoda Auto otevřela novou halu na baterie za téměř pět miliard korun

Automobilka Škoda Auto otevřela ve svém hlavním závodě v Mladé Boleslavi novou halu na montáž bateriových systémů pro elektromobily. Jde o investici za 205 milionů eur, což je v aktuálním přepočtu 4,97 miliardy korun. Podle firmy se tím stala největším výrobcem bateriových systémů v koncernu Volkswagen, ročně jich vyrobí až 335 tisíc, informovali zástupci společnosti.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun

Český státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun na 3,678 bilionu korun. Ve výroční zprávě o řízení státního dluhu to uvedlo ministerstvo financí, které tak potvrdilo předběžné údaje z počátku ledna. Na každého Čecha tak teoreticky na konci roku 2025 připadal dluh 337 481 korun. Míra zadlužení ke konci loňského roku meziročně vzrostla z 41,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 43,1 procenta HDP.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

MMF schválil úvěrový program pro Ukrajinu za více než osm miliard dolarů

Výkonná rada Mezinárodního měnového fondu (MMF) v noci na pátek schválila čtyřletý úvěrový program pro Ukrajinu ve výši 8,1 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 167 miliard korun). Celkem 1,5 miliardy dolarů z této částky bude vyplaceno okamžitě. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na oznámení MMF.
včera v 01:04
Načítání...