Pacienti s covidem-19 mají nízké hladiny vitaminu D, ukazují výzkumy

Pacienti s covidem-19 mají podle zjištění plzeňské fakultní nemocnice nízké hladiny vitaminu D. Někdy jsou to až extrémně nízké hodnoty. Uvedl to primář oddělení imunochemické diagnostiky Fakultní nemocnice v Plzni Ondřej Topolčan. Vitamin D přirozeně vyrábí lidská kůže díky UV záření ze slunce, v zimě jsou dobrým zdrojem ryby. Podle dřívějších studií chybí zhruba polovině populace.

„Stále častěji jsou virové a bakteriální infekce dávány do souvislosti s nedostatkem vitaminu D, který způsobuje oslabení funkce imunitního systému,“ uvedl Topolčan. Dostatek tohoto vitaminu je podle něj nezbytný pro aktivaci T-lymfocytů a dalších složek buněčné imunity, které zajišťují obranu organismu.

Řada studií podle Topolčana ukazuje ochranný efekt nejen u infekcí horních dýchacích cest, ale také při postižení plic nebo při tuberkulóze. Normální hladina vitaminu D podle něj také snižuje výskyt astmatu. Nedostatek naopak ovlivňuje činnost kosterní a svalové soustavy, imunitního systému, srdce a cév a kůže.

Vitamin D lidem chybí

Prokázaná je podle primáře také souvislost jeho nedostatku s 13 druhy rakoviny. Vztah mezi slunečním zářením a rakovinou prsu, plic nebo tlustého střeva a konečníku lékaři popisovali už na přelomu 30. a 40. let minulého století. „Pozdější výzkumy ukázaly, že vitamin D u nádorů brání nekontrolovanému invazivnímu buněčnému růstu a na druhé straně současně stimuluje zánik nepotřebných či poškozených buněk,“ dodal.

Vitamin D, který je rozpustný v tucích, je nezbytný pro vstřebávání vápníku či fosforu ve střevě. Potřeba je také pro správnou tvorbu kostí. Jeho nedostatek může mít za následek jejich měknutí, častější infekce nebo rozvoj civilizačních onemocnění. Mohou se i kazit zuby. Vitamin D obsahují třeba játra, máslo, vaječný žloutek, rybí tuk, mléko či obilniny.

Přirozeně ho vytváří také lidská kůže. Záleží ale také na tom, pod jakým úhlem dopadají sluneční paprsky na zemský povrch. V Česku jsou tak vhodné podmínky jen od konce jara do začátku podzimu. Škodí ale i nadměrné slunění, může hrozit spálení kůže a vyšší riziko nádorů.

Na nedostatku vitaminu D se podílí také životní styl, řada lidí málo pobývá venku vystavená slunečním paprskům. Méně vitamin D absorbují starší lidé nebo obézní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali působivý řád obřích muších spermií

Spermie octomilek jsou obří, ty největší mohou mít až šest centimetrů. Kdyby měly v poměru k velikosti těla tak dlouhé spermie lidé, měřily by o deset metrů víc než plejtvák obrovský. A navíc, podle nové studie, se chovají pozoruhodně koordinovaně – na to, že pro takové chování nemají žádné smysly.
před 9 hhodinami

Hnědí trpaslíci, psychometrie i výzkum covidu. Mladí čeští vědci dostali Prémii Otto Wichterleho

Mimořádný talent na počátku vědecké dráhy – tak označila Akademie věd České republiky 23 mladých vědců a vědkyň, kterým ve středu udělila ocenění Prémie Otto Wichterleho.
před 10 hhodinami

Absolutní český teplotní rekord může padnout v neděli

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na svých sociálních sítích uvedl, že v neděli může padnout rekord pro vůbec nejteplejší den v dějinách tuzemského měření – dosavadní zaznamenané maximum je 40,4 stupně Celsia. „Na základě aktuálních dat lze říct, že nás čeká extrémně teplý víkend bez ohledu na to, zda bude rekord překonán, nebo ne,“ napsal ČHMÚ. V dalších dnech bude předpověď dále zpřesňovat a reagovat výstrahami.
před 13 hhodinami

Čína technologicky pokořila USA. Nejrychlejší superpočítač mají v Šen-čenu

Nejvýkonnější, oficiálně známý počítač mají poprvé od roku 2017 v Číně. Nachází se v Národním superpočítačovém centru v Šen-čenu. Z prvního místa tak sesadil americký superpočítač El Capitan. Vyplývá to z žebříčku pěti set nejrychlejších počítačů na světě, který se zveřejňuje dvakrát do roka.
před 15 hhodinami

LSD se posunulo jako možný lék proti depresi do „nadějné“ fáze

Psychedelika se zmiňují v souvislosti s léčbou vážných duševních nemocí stále častěji – řada výsledků vypadá velmi nadějně, ale zatím chyběla kvalitnější potvrzení jejich účinnosti prostřednictvím velkých dlouhodobých studií. Teď jedna taková vyšla a naznačuje, že potenciál těchto substancí je nemalý.
23. 6. 2026

Do Česka přiteče přes sto milionů na špičkovou vědu. ERC granty mají dva projekty

ERC granty jsou způsob, jak Evropská unie podporuje vědu v členských zemích. Pečlivě vybrané projekty mohou takto získat financování, které posune výzkum dál. V úterý byly zveřejněny ERC granty v kategorii Advanced (Pokročilý). Získaly je rovnou dva tuzemské projekty – jeden z Olomouce, druhý z Prahy.
23. 6. 2026

Stromy vyhrály evoluční závod, protože se nejlépe přizpůsobily suchu

Na otázku, jak se stalo, že vznikly stromy a co jim umožnilo stát se jedněmi z největších a nejdéle žijících organismů na Zemi, se pokusil odpovědět velký mezinárodní výzkum, ve kterém hráli významnou roli i experti z Česka.
23. 6. 2026

Lesy má sledovat „Velký bratr“. Drony, AI a senzory jim mohou dát šanci proti změně klimatu

Technologie umělé inteligence (AI) by v budoucnu mohla pomoci z fotek velmi podrobně analyzovat stav lesů. Nástroj, na jehož vývoji se podílí tým vědců z brněnského pracoviště Výzkumného ústavu pro krajinu, propojuje drony, laserové skenování objektů, AI a pokročilé modely růstu lesních porostů. Výsledkem má být systém schopný vyhodnocovat stav lesa až na úroveň jednotlivých stromů. A současně má předvídat jeho budoucí vývoj v podmínkách měnícího se klimatu.
23. 6. 2026
Načítání...