Pacienti s covidem-19 mají nízké hladiny vitaminu D, ukazují výzkumy

Pacienti s covidem-19 mají podle zjištění plzeňské fakultní nemocnice nízké hladiny vitaminu D. Někdy jsou to až extrémně nízké hodnoty. Uvedl to primář oddělení imunochemické diagnostiky Fakultní nemocnice v Plzni Ondřej Topolčan. Vitamin D přirozeně vyrábí lidská kůže díky UV záření ze slunce, v zimě jsou dobrým zdrojem ryby. Podle dřívějších studií chybí zhruba polovině populace.

„Stále častěji jsou virové a bakteriální infekce dávány do souvislosti s nedostatkem vitaminu D, který způsobuje oslabení funkce imunitního systému,“ uvedl Topolčan. Dostatek tohoto vitaminu je podle něj nezbytný pro aktivaci T-lymfocytů a dalších složek buněčné imunity, které zajišťují obranu organismu.

Řada studií podle Topolčana ukazuje ochranný efekt nejen u infekcí horních dýchacích cest, ale také při postižení plic nebo při tuberkulóze. Normální hladina vitaminu D podle něj také snižuje výskyt astmatu. Nedostatek naopak ovlivňuje činnost kosterní a svalové soustavy, imunitního systému, srdce a cév a kůže.

Vitamin D lidem chybí

Prokázaná je podle primáře také souvislost jeho nedostatku s 13 druhy rakoviny. Vztah mezi slunečním zářením a rakovinou prsu, plic nebo tlustého střeva a konečníku lékaři popisovali už na přelomu 30. a 40. let minulého století. „Pozdější výzkumy ukázaly, že vitamin D u nádorů brání nekontrolovanému invazivnímu buněčnému růstu a na druhé straně současně stimuluje zánik nepotřebných či poškozených buněk,“ dodal.

Vitamin D, který je rozpustný v tucích, je nezbytný pro vstřebávání vápníku či fosforu ve střevě. Potřeba je také pro správnou tvorbu kostí. Jeho nedostatek může mít za následek jejich měknutí, častější infekce nebo rozvoj civilizačních onemocnění. Mohou se i kazit zuby. Vitamin D obsahují třeba játra, máslo, vaječný žloutek, rybí tuk, mléko či obilniny.

Přirozeně ho vytváří také lidská kůže. Záleží ale také na tom, pod jakým úhlem dopadají sluneční paprsky na zemský povrch. V Česku jsou tak vhodné podmínky jen od konce jara do začátku podzimu. Škodí ale i nadměrné slunění, může hrozit spálení kůže a vyšší riziko nádorů.

Na nedostatku vitaminu D se podílí také životní styl, řada lidí málo pobývá venku vystavená slunečním paprskům. Méně vitamin D absorbují starší lidé nebo obézní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bydlení s novým partnerem přináší po padesátce víc štěstí než svatba, ukázal výzkum

Rozsáhlá studie se pokoušela popsat, jak se nové vztahy promítají do duševní pohody stárnoucích lidí. Výsledky ukázaly, že uzavření sňatku přináší seniorům méně štěstí než společné bydlení s novým partnerem.
před 14 mminutami

Vědci objevili pět tisíc let zamrzlou bakterii. Odolá desítce moderních antibiotik

Objev bakterie odolné proti celé řadě moderních antibiotik v uzavřeném rumunském ekosystému zamrzlé jeskyně podle vědců vyvolává obavy, aby se tyto vlastnosti nepřenesly na jiné mikroorganismy. Současně ale nabízí naději pro nové léky.
včera v 08:03

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
20. 2. 2026

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
20. 2. 2026

Mráz ze Sibiře před sedmdesáti lety sevřel Evropu

Únor před sedmdesáti lety přinesl výjimečně chladné teploty. Tehdy sevřel sibiřský mráz většinu Evropy, včetně tuzemska. Chlad, který přišel z ruské části Arktidy, způsobil kontinentu spoustu problémů.
20. 2. 2026

Vědci poprvé změřili znečištění vracející se rakety

Vědcům se poprvé podařilo změřit znečistění, které tvoří rakety a jiná obdobná tělesa při sestupu do atmosféry. Popsali to experti z Leibnizova ústavu fyziky atmosféry v odborném časopise Communications Earth & Environment. Vědci díky laserovému zařízení LiDAR zaznamenali lithiový oblak ve výšce 96 kilometrů nad zemským povrchem, který podle nich vznikl návratem části rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.
20. 2. 2026

V Evropě se šíří bakterie odolávající antibiotikům. Přenáší se jídlem

Nové údaje evropských agentur pro zdraví a bezpečnost potravin ukazují, že u bakterií přenášených potravinami stále roste jejich odolnost vůči běžně používaným antibiotikům. To podle expertů ohrožuje léčbu řady onemocnění a může to způsobit spoustu zdravotních problémů, z nichž některé skončí smrtí.
20. 2. 2026

Na Slovensku objevili dva nové druhy minerálů

Objevit neznámý druh minerálů není úplně výjimečné, ale ve zdejším regionu to zase tak časté není. Teď se to podařilo slovenským vědcům, kteří popsali rovnou dva druhy najednou.
19. 2. 2026
Načítání...