Na Mezinárodní vesmírné stanici vytvořili páté skupenství hmoty. Předpověděl ho už Einstein

Od května 2018 je na palubě Mezinárodní vesmírné stanice ISS zařízení o velikosti minibaru. Jmenuje se Cold Atom Lab (CAL) a je schopné ochladit atomy ve vakuu na téměř absolutní nulu. Jde tedy o jedno z míst ve vesmíru, kde panuje vůbec největší zima. Vědci tento přístroj podle časopisu Nature využili k vytvoření jednoho z nejvzácnějších a nejpodivnějších skupenství hmoty – poprvé to dokázali na této stanici.

Této hmotě se říká Bose-Einsteinův kondenzát a také se mu přezdívá páté skupenství hmoty. Jedná se o plynné oblaky atomů, které se při nízké teplotě přestávají chovat jako individuální částice, ale získávají vlastnosti kolektivního chování.

Poprvé teoreticky předpověděli tuto podivnou hmotu už před 95 lety Šatendranáth Bose a Albert Einstein, ale laboratorně se ji podařilo vytvořit teprve před pětadvaceti lety.

Vznik kondenzátu je velmi složitý: je potřeba dostat atomy (v tomto případě to byly atomy rubidia a draslíku) do komory s ultra-nízkou teplotou. Tam se atomy vlivem blízkosti absolutní nuly zpomalí. Pak se pomocí magnetické pasti a laserů atomy „naženou“ do hustého oblaku… a přesně v tento moment se začnou chovat „divně“.

„Jako by se prolnuly do sebe,“ popisuje fyzik David Aveline z NASA, který tento výzkum ze Země na dálku vedl.

Proč ve vesmíru?

Aby tento pokus mohl proběhnout, musí se uvolnit magnetická past – oblak nahuštěných částic se totiž musí rozpínat; je to užitečné, protože kondenzát musí zůstat chladný a plyny se při expandování ochlazují. Jenže současně platí, že se od sebe atomy nesmí vzdálit příliš daleko, protože pak by se přestaly chovat jako kondenzát.

Přesně k tomu se hodí prostor s mikrogravitací, jako je vesmírná laboratoř na oběžné dráze. Na Zemi totiž gravitace přitáhne částice dolů, což pokusy velmi komplikuje – kondenzát totiž vydrží jen zlomek doby, než by vědci potřebovali.

Fyzici proto s nadějí připravili experiment na oběžné dráze. Výpočty naznačovaly, že v přístroji CAL a v mikrogravitaci by všechno mohlo fungovat mnohem lépe a kondenzát by mohl existovat mnohem delší dobu než na Zemi.

Poprvé s tím experimentovali němečtí vědci roku 2008, když spouštěli zařízení ze 146 metrů vysoké věže, roku 2018 poprvé proběhl test ve vesmíru, jen v drobném samostatném zařízení. Oba pokusy uspěly, takže nyní se začalo s výzkumem na ISS, kde jsou pro to ideální podmínky. Hned první test skončil úspěchem: páté skupenství hmoty vydrželo existovat 1,118 sekundy, což je výrazně více než na Zemi. Konečným cílem ale je, aby toto skupenství vydrželo dokonce až 10 sekund.

K čemu to je?

Přestože se tato skupenství mohou zdát jako velmi exotická záležitost, vědci z NASA už vědí, k čemu by je chtěli využít. Věří, že v budoucnosti by se daly použít jako extrémně citlivé senzory, jež by mohly odhalovat slaboučké signály například gravitačních vln nebo temné energie.
Svou roli by ale měly i na Zemi, tam by mohly sloužit například jako výjimečně citlivé seismometry.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI poprvé napsala vědeckou studii, která prošla recenzním řízením

Ještě před třemi lety nedokázaly umělé inteligence (AI) namalovat lidskou ruku tak, aby měla správný počet prstů. Letos se AI poprvé podařilo vydat vědeckou studii, která bez problémů prošla procesem recenzního řízení, u něhož narazí i celá řada lidských vědců. Vědci algoritmus popsali v odborném časopise Nature.
před 10 hhodinami

Nový lék na spavou nemoc je přelom. V rozhovoru pro ČT vysvětluje jeho autorka, jak vznikl

Až do nedávna nebyla spavá nemoc snadno léčitelná. Nejúčinnější přípravek totiž asi pět procent léčených připravil o život. Teď ale vznikla nová látka, která tyto problémy nemá. A její autoři postavili potřeby pacientů nad možný zisk. Vědecká redakce ČT mluvila se Sandrou Rymbryovou, jednou z autorek nového přípravku, který může zachránit statisíce lidských životů.
před 12 hhodinami

Rozmnožování ve vesmíru bude složité. Spermie v mikrogravitaci ztrácejí orientaci

Rozmnožování ve vesmíru bude podle všeho složitější, než se čekalo, ukazuje nový výzkum australských vědců, o němž informuje agentura Reuters. Mikrogravitace totiž narušuje schopnost spermií orientovat se v pohlavním ústrojí a snižuje úspěšnost oplodnění.
před 15 hhodinami

VideoAI má nově předpovídat silné sluneční bouře

Umělá inteligence bude nově pomáhat družicím a astronautům. Nový model od IBM jménem Surya má umět předpovídat silné sluneční bouře. Právě ty mohou zničit satelity na oběžné dráze, elektrické vedení na Zemi a také ohrozit zdraví astronautů v kosmickém prostoru. Sonda SDO kontinuálně sleduje slunce přes patnáct let a každých dvanáct sekund pořizuje jeho snímky. Tato data za devět let – skoro 20 milionů gigabytů – využila společnost IBM k tomu, aby naučila AI model Surya odhalit zvýšenou sluneční aktivitu dřív než člověk. Odborníci však chtějí jít ještě dál. Aktuálně se tak obdobný model učí ze satelitních snímků Země. Cílem je lepší předpověď počasí a rychlejší reakce při přírodních katastrofách nebo vylepšení zemědělství.
před 21 hhodinami

Astronaut prozradil, že na ISS ztratil krátce schopnost mluvit

Astronaut Mike Fincke promluvil o tom, proč NASA vůbec poprvé provedla lékařskou evakuaci z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). A uvedl, že lékaři stále nevědí, co mu indispozici v podobě ztráty řeči přivodilo.
30. 3. 2026

Indonésie zakázala mladým sociální sítě. Týká se to 70 milionů lidí

Indonésie o víkendu zavedla zákaz používání sociálních médií, který platí pro všechny děti mladší šestnácti let. Země, kde žije 285 milionů lidí, tak následovala příklad Austrálie v oblasti ochrany mladých lidí před potenciálními on-line riziky.
30. 3. 2026

Na seznam chráněných zvířat přibylo čtyřicet druhů. Včetně sovy Harryho Pottera

Seznam mezinárodně chráněných zvířat podle Úmluvy o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů (CMS) se rozšíří o čtyřicet druhů, informuje agentura AFP. Patří mezi ně například i sovice sněžní, což je druh, který proslavila sova Harryho Pottera Hedvika.
30. 3. 2026

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
29. 3. 2026
Načítání...