Jídelníček velkých bílých žraloků vědce překvapil. Z hřbetní ploutve u hladiny není třeba mít velký strach

Velký bílý žralok tráví u dna mnohem více času, než se očekávalo. Ukázala to vůbec první podrobná studie o potravě velkých bílých žraloků žijích u východního australského pobřeží.

„V žaludcích žraloků jsme našli zbytky různých druhů ryb, které obvykle žijí na mořském dně nebo se ukrývají v písku. To znamená, že žraloci musí strávit velkou část svého času hledáním potravy těsně nad mořským dnem,“ uvedl hlavní autor Richard Grainger z univerzity v Sydney.

„Stereotyp hřbetní ploutve lovícího žraloka nad hladinou zřejmě není příliš přesným odrazem reality,“ řekl vědec. Studie, která byla zveřejněna v pondělí 8. červa, tedy na Světový den oceánů, v časopise Frontiers in Marine Science, je důležitým příspěvkem k pochopení stravovacích a migračních návyků žraloků.

Spoluautor studie Vic Peddemors výsledky komentoval: „Zjistili jsme, že pro mladé žraloky jsou hlavní kořistí ryby ze středně hlubokých vrstev vody –⁠ zejména je to losos australský. V jejich žaludcích jsme ale našli důkazy, že i oni se živí zvířaty z mořského dna nebo jeho blízkosti.“

Podle Graingera tento důkaz odpovídá údajům, které už přírodovědci měli ze sledování žraloků bílých pomocí čipů –⁠ také tato data naznačovala, že žraloci tráví hodně času hluboko pod hladinou.

Tato studie zkoumala obsah žaludku 40 mladých žraloků bílých ulovených v programu NSW Shark Meshing Program. Vědci pak získané výsledky porovnali s publikovanými údaji o potravě těchto žraloků z dalších míst na světě, zejména z Jižní Afriky. Výsledkem bylo, že vytvořili jakousi nutriční tabulku pro celý tento druh.

„Když lépe porozumíme stravě těchto stále ještě záhadných predátorů ve vztahu k jejich migračním vzorcům, nahlédneme tak blíže do toho, co vede ke konfliktům mezi lidmi a žraloky. A také se dozvíme, jak můžeme tento druh nejlépe chránit,“ uvedl Gabriel Machovsky-Capuska, který na studii spolupracoval.

Co žere žralok

Podle výsledků studie je strava žraloků bílých velmi různorodá –⁠ kromě lososů se ve žraločích vnitřnostech našly stopy také po dalších rybách. Byli to například úhoři, tresky merlang, cípalové hlavatí nebo pyskouni.

„Zjistili jsme ale, že důležitou složkou jejich stravy jsou také paryby –⁠ včetně malých rejnoků. Loví také manty, ale to může být pro žraloky obtížné vzhledem k tomu, jak rychle dokážou plavat,“ uvádí studie.

Studie zjistila, že typická potrava žraloků vypadá takto:
Ryby žijící ve volném oceánu, například australský losos: 32,2 %
Ryby žijící na dně, jako jsou nebehled, jazyk nebo zploštělec: 17,4 %
Ryby žijící na korálových útesech, jako jsou třeba pyskouni: 5,0 %
Paryby, jako jsou například rejnoci: 14,9 %

Zbytek tvořily neidentifikované ryby anebo jen výjimečně lovená kořist. Podle Graingera mezi tyto tvory patří například mořští savci, jiní žraloci nebo hlavonožci (například sépie a chobotnice). „Lov větší kořisti, včetně jiných žraloků a mořských savců, jako je delfín, není pravděpodobný do doby, dokud žraloci nedosáhnou délky asi 2,2 metru,“ doplnil Grainger.

Vědci také zjistili, že větší žraloci častěji konzumují potravu s vyšším obsahem tuku. Příčinou je zřejmě větší spotřeba energie, kterou spalují během migrace oceánem. „To odpovídá mnoha dalším výzkumům, které jsme provedli a které ukázaly, že si divoká zvířata, včetně predátorů, vybírají stravu vyváženou velmi přesně tak, aby vyhovovala jejich nutričním potřebám,“ doplnil spoluautor práce profesor David Raubenheimer.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 7 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 10 hhodinami

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025

Lední medvědi se geneticky adaptují na změny klimatu

Studie vědců z University of East Anglia (UEA) popsala, že se u ledních medvědů, které zkoumali v jihovýchodním Grónsku, začala měnit aktivita některých genů. Jedná se především o ty spojené s teplotním stresem, stárnutím a metabolismem. Podle studie to naznačuje, že se možná pokoušejí přizpůsobit prokazatelně teplejším podmínkám.
17. 12. 2025

Fotograf v Alpách náhodou objevil Údolí dinosaurů s tisíci stop

V národním parku Stelvio v italském regionu Lombardie fotograf přírody náhodou objevil otisky, ze kterých se následně vyklubaly tisíce stop dinosaurů. Paleontologové jejich stáří odhadují na 210 milionů let. Nález považují za největší svého druhu v Alpách a za jeden z nejvýznamnějších na světě.
17. 12. 2025
Načítání...