Jídelníček velkých bílých žraloků vědce překvapil. Z hřbetní ploutve u hladiny není třeba mít velký strach

Velký bílý žralok tráví u dna mnohem více času, než se očekávalo. Ukázala to vůbec první podrobná studie o potravě velkých bílých žraloků žijích u východního australského pobřeží.

„V žaludcích žraloků jsme našli zbytky různých druhů ryb, které obvykle žijí na mořském dně nebo se ukrývají v písku. To znamená, že žraloci musí strávit velkou část svého času hledáním potravy těsně nad mořským dnem,“ uvedl hlavní autor Richard Grainger z univerzity v Sydney.

„Stereotyp hřbetní ploutve lovícího žraloka nad hladinou zřejmě není příliš přesným odrazem reality,“ řekl vědec. Studie, která byla zveřejněna v pondělí 8. červa, tedy na Světový den oceánů, v časopise Frontiers in Marine Science, je důležitým příspěvkem k pochopení stravovacích a migračních návyků žraloků.

Spoluautor studie Vic Peddemors výsledky komentoval: „Zjistili jsme, že pro mladé žraloky jsou hlavní kořistí ryby ze středně hlubokých vrstev vody –⁠ zejména je to losos australský. V jejich žaludcích jsme ale našli důkazy, že i oni se živí zvířaty z mořského dna nebo jeho blízkosti.“

Podle Graingera tento důkaz odpovídá údajům, které už přírodovědci měli ze sledování žraloků bílých pomocí čipů –⁠ také tato data naznačovala, že žraloci tráví hodně času hluboko pod hladinou.

Tato studie zkoumala obsah žaludku 40 mladých žraloků bílých ulovených v programu NSW Shark Meshing Program. Vědci pak získané výsledky porovnali s publikovanými údaji o potravě těchto žraloků z dalších míst na světě, zejména z Jižní Afriky. Výsledkem bylo, že vytvořili jakousi nutriční tabulku pro celý tento druh.

„Když lépe porozumíme stravě těchto stále ještě záhadných predátorů ve vztahu k jejich migračním vzorcům, nahlédneme tak blíže do toho, co vede ke konfliktům mezi lidmi a žraloky. A také se dozvíme, jak můžeme tento druh nejlépe chránit,“ uvedl Gabriel Machovsky-Capuska, který na studii spolupracoval.

Co žere žralok

Podle výsledků studie je strava žraloků bílých velmi různorodá –⁠ kromě lososů se ve žraločích vnitřnostech našly stopy také po dalších rybách. Byli to například úhoři, tresky merlang, cípalové hlavatí nebo pyskouni.

„Zjistili jsme ale, že důležitou složkou jejich stravy jsou také paryby –⁠ včetně malých rejnoků. Loví také manty, ale to může být pro žraloky obtížné vzhledem k tomu, jak rychle dokážou plavat,“ uvádí studie.

Studie zjistila, že typická potrava žraloků vypadá takto:
Ryby žijící ve volném oceánu, například australský losos: 32,2 %
Ryby žijící na dně, jako jsou nebehled, jazyk nebo zploštělec: 17,4 %
Ryby žijící na korálových útesech, jako jsou třeba pyskouni: 5,0 %
Paryby, jako jsou například rejnoci: 14,9 %

Zbytek tvořily neidentifikované ryby anebo jen výjimečně lovená kořist. Podle Graingera mezi tyto tvory patří například mořští savci, jiní žraloci nebo hlavonožci (například sépie a chobotnice). „Lov větší kořisti, včetně jiných žraloků a mořských savců, jako je delfín, není pravděpodobný do doby, dokud žraloci nedosáhnou délky asi 2,2 metru,“ doplnil Grainger.

Vědci také zjistili, že větší žraloci častěji konzumují potravu s vyšším obsahem tuku. Příčinou je zřejmě větší spotřeba energie, kterou spalují během migrace oceánem. „To odpovídá mnoha dalším výzkumům, které jsme provedli a které ukázaly, že si divoká zvířata, včetně predátorů, vybírají stravu vyváženou velmi přesně tak, aby vyhovovala jejich nutričním potřebám,“ doplnil spoluautor práce profesor David Raubenheimer.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 9 hhodinami

Modernímu hmyzu nic nebrání vyrůst na úroveň pravěkých „obrů“, spočítali vědci

Doposud vědci předpokládali, že existenci obřího pravěkého hmyzu umožňovala vyšší koncentrace kyslíku v prvohorní atmosféře. Jenže nový výzkum to vyvrací – podobně velcí tvorové by dle něj bez problémů zvládli i moderní vzduch.
před 11 hhodinami

Na obloze letos neobvykle přibylo meteorů, upozornili američtí experti

Na obloze se letos podle údajů amerických astronomů objevilo výrazně více meteorů než v uplynulých letech. Přiznávají, že pro tento jev nemají vysvětlení, ale uklidňují, že nemusí jít o nic nebezpečného.
před 13 hhodinami

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
včera v 10:00

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026
Načítání...