Nová vědecká studie popisuje koronavirus jako cévní onemocnění

Koronavirus reflektovaný především kvůli dýchacím potížím je cévní onemocnění, tvrdí studie zveřejněná v respektovaném odborném časopise The Lancet. Mohlo by to vysvětlovat různorodost symptomů spojovaných s nákazou, například naběhlé a zanícené prsty chodidel nebo zánětlivé onemocnění projevující se u dětí.

Vědci spojili s četnými zdravotními obtížemi lidí nakažených koronavirem endoteliární buňky, tedy ty, které tvoří hranici mezi cévní soustavou a tkáněmi a ovlivňují přesun látek přes cévní stěnu.

Například jednasedmdesátiletý muž s transplantovanou ledvinou, u nějž byla diagnostikovaná nemoc covid-19, zemřel na selhání několika orgánů. Po analýze transplantované ledviny se ukázalo, že se virus replikoval v endoteliárních buňkách. Zánětlivé buňky spojené s endoteliárními se našly také v jeho srdci, tenkém střevě a plicích.

Selháním mnoha orgánů trpěla rovněž osmapadesátiletá obézní žena, která měla diabetes a vysoký tlak a zemřela na srdeční zástavu. I u ní se našly zanícené buňky endotelu v plicích, srdci, ledvinách a játrech.

ACE2 –⁠ klíčový enzym

Autoři studie napsali, že při onemocnění covidem-19 se jako vstup do buněk využívají receptory ACE2 –⁠ enzymy nacházející se na vnější stěně buněk plic, cév, srdce, ledvin a střev. Vysvětluje to, proč se covid-19 projevuje tolika různými symptomy.

Šéf amerického svazu veřejného zdravotnictví Georges Benjamin studii považuje za významný přínos k pochopení koronaviru a léčby, protože se u covidu-19 často objevují komplikace, které nejsou u striktně dýchacích nemocí běžné.

Podobně kladně studii zhodnotil i šéf centra pro zdravotnické inovace Russell Medford. „Popisuje důkaz o mikroskopickém poškození a virové infekci v cévách v četných orgánech u tří pacientů nakažených virem SARS-CoV-2. Odpovídá to přibývajícím vědeckým a klinickým důkazům, že virus SARS-CoV-2 může infikovat a poškodit kromě plic četné další orgány jako ledviny, srdce, střeva a játra tím, že poškodí endoteliární buňky, jež pokrývají vnitřní stěnu cév,“ sdělil.

Nemoc má nespočetně příznaků

Ředitel bostonské ženské nemocnice a cévního centra Mandeep Mehra poukázal na to, že s covidem-19 se pojí „myriády zdánlivě nesouvisejících příznaků“, které nejsou normálně patrné při nákaze vysoce nakažlivými viry SARS nebo H1N1. „Když dáte dohromady všechny údaje, které se postupně objevují, ukáže se, že jde zřejmě o vaskulotropní virus, což znamená, že postihuje cévy,“ řekl.

Než byla tato studie publikována, vědci se pozastavovali nad tím, že k běžnému symptomu koronaviru patří krevní sraženiny. Matoucí byly nikoli sraženiny samotné, ale fakt, že jim nezabránilo podávání látek proti srážlivosti krve a že lidé mohli zemřít na mozkovou mrtvici. V květnu se v jedné studii objevila informace, že se nebezpečné krevní sraženiny objevily u 30 procent pacientů s těžkým průběhem nemoci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
před 34 mminutami

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
před 1 hhodinou

Lední medvědi se geneticky adaptují na změny klimatu

Studie vědců z University of East Anglia (UEA) popsala, že se u ledních medvědů, které zkoumali v jihovýchodním Grónsku, začala měnit aktivita některých genů. Jedná se především o ty spojené s teplotním stresem, stárnutím a metabolismem. Podle studie to naznačuje, že se možná pokoušejí přizpůsobit prokazatelně teplejším podmínkám.
před 3 hhodinami

Fotograf v Alpách náhodou objevil Údolí dinosaurů s tisíci stop

V národním parku Stelvio v italském regionu Lombardie fotograf přírody náhodou objevil otisky, ze kterých se následně vyklubaly tisíce stop dinosaurů. Paleontologové jejich stáří odhadují na 210 milionů let. Nález považují za největší svého druhu v Alpách a za jeden z nejvýznamnějších na světě.
před 4 hhodinami
Načítání...