Deprese u těhotných žen ovlivňují stárnutí mozku potomků, zjistila česká neurovědkyně

Příznaky deprese u těhotných žen jsou spojeny s netypickým stárnutím mozku potomků. Odchylky od normálního vývoje mozku pak nejspíš souvisí s úzkostmi a náladovostí v jejich dospívání. Obojí zjistila neurovědkyně Klára Marečková z institutu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně.

Studie vznikla ve spolupráci českých vědců a kanadských kolegů z Centra pro závislost a duševní zdraví v Torontu. Výsledky publikoval časopis Cerebral Cortex.

Příznaky deprese lze zaznamenat až u 40 procent těhotných žen. Poznatky Marečkové a jejích kolegů potvrzují, že dopad depresivních příznaků u matky na zdraví potomků může být dlouhodobý. Zároveň poodhalili mechanismus, který by mohl tento jev vysvětlit.

„Na základě předchozího výzkumu, který popisuje sdílené biologické mechanismy mezi depresí a stárnutím a který prokázal, že deprese může souviset se zrychleným molekulárním stárnutím, jsme predikovali, že spojení mezi depresí matek během těhotenství a úzkostí a depresivními příznaky u potomků by mohlo být, přinejmenším částečně, vysvětlené odchylkami od normativních vývojových trajektorií mozku,“ uvedla Marečková na webu institutu.

Na základě rozsáhlých dat o konkrétních lidech se vědci přesvědčili, že ne každý mozek stárne stejnou rychlostí. U některých lidí z neuroanatomického hlediska dozrává opožděně, u jiných předčasně.

Lidské mozky se výrazně liší

„Když jsme vypočítali věk mozku našich účastníků, všimli jsme si, že zatímco jejich chronologický věk byl 23 až 24 let, věk jejich mozku se pohyboval v rozpětí od 14 do 41 let. Rozdíl mezi věkem mozku a chronologickým věkem se tedy pohyboval od -10 do +20 let,“ vysvětlila Marečková.

Vědci dále zkoumali vztah mezi depresivními symptomy matek během těhotenství, atypickým vývojem mozku a symptomatologií (nauka o příznacích nemocí) potomků v rané dospělosti. Ukázalo se, že u lidí s většími odchylkami od normálního vývoje mozku – pozitivních i negativních – se objevuje více příznaků úzkosti a deprese.

Složitější modelování pak odhalilo, že u lidí, jejichž věk mozku byl vyšší než chronologický, dokonce zrychlené zrání mozku vysvětlovalo vztah mezi mírou deprese u matek během těhotenství a mírou symptomů úzkostí a deprese u jejich potomků v rané dospělosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
včera v 07:01

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
25. 12. 2025

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025

Ozempic mění nakupování v Americe

Když Američané začali užívat léky potlačující chuť k jídlu, jako jsou hlavně populární Ozempic a Wegovy, změny se projevily velmi rychle nejen na váze v koupelně, ale podle nové studie hlavně v obchodech s potravinami.
23. 12. 2025
Načítání...