Deprese u těhotných žen ovlivňují stárnutí mozku potomků, zjistila česká neurovědkyně

Příznaky deprese u těhotných žen jsou spojeny s netypickým stárnutím mozku potomků. Odchylky od normálního vývoje mozku pak nejspíš souvisí s úzkostmi a náladovostí v jejich dospívání. Obojí zjistila neurovědkyně Klára Marečková z institutu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně.

Studie vznikla ve spolupráci českých vědců a kanadských kolegů z Centra pro závislost a duševní zdraví v Torontu. Výsledky publikoval časopis Cerebral Cortex.

Příznaky deprese lze zaznamenat až u 40 procent těhotných žen. Poznatky Marečkové a jejích kolegů potvrzují, že dopad depresivních příznaků u matky na zdraví potomků může být dlouhodobý. Zároveň poodhalili mechanismus, který by mohl tento jev vysvětlit.

„Na základě předchozího výzkumu, který popisuje sdílené biologické mechanismy mezi depresí a stárnutím a který prokázal, že deprese může souviset se zrychleným molekulárním stárnutím, jsme predikovali, že spojení mezi depresí matek během těhotenství a úzkostí a depresivními příznaky u potomků by mohlo být, přinejmenším částečně, vysvětlené odchylkami od normativních vývojových trajektorií mozku,“ uvedla Marečková na webu institutu.

Na základě rozsáhlých dat o konkrétních lidech se vědci přesvědčili, že ne každý mozek stárne stejnou rychlostí. U některých lidí z neuroanatomického hlediska dozrává opožděně, u jiných předčasně.

Lidské mozky se výrazně liší

„Když jsme vypočítali věk mozku našich účastníků, všimli jsme si, že zatímco jejich chronologický věk byl 23 až 24 let, věk jejich mozku se pohyboval v rozpětí od 14 do 41 let. Rozdíl mezi věkem mozku a chronologickým věkem se tedy pohyboval od -10 do +20 let,“ vysvětlila Marečková.

Vědci dále zkoumali vztah mezi depresivními symptomy matek během těhotenství, atypickým vývojem mozku a symptomatologií (nauka o příznacích nemocí) potomků v rané dospělosti. Ukázalo se, že u lidí s většími odchylkami od normálního vývoje mozku – pozitivních i negativních – se objevuje více příznaků úzkosti a deprese.

Složitější modelování pak odhalilo, že u lidí, jejichž věk mozku byl vyšší než chronologický, dokonce zrychlené zrání mozku vysvětlovalo vztah mezi mírou deprese u matek během těhotenství a mírou symptomů úzkostí a deprese u jejich potomků v rané dospělosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
před 20 hhodinami

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
před 22 hhodinami

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025
Načítání...