Před 40 miliony let žily v Antarktidě žáby, ukázaly zkameněliny

Před čtyřiceti miliony let Antarktidu obývalo několik druhů žab. Fosilie těchto obojživelníků se našly na ostrově Seymour, blízko nejjižnějšímu výběžku Jižní Ameriky. Jedná se o další důkaz, že tato ledová oblast byla svého času mnohem teplejší a spadala do mírného podnebného pásu.

Žáby, jejichž fosilie se tu našly, byly drobné – měřily asi čtyři až pět centimetrů – ale značně se podobaly pěti žijícím druhům zavalitek (Calyptocephalella), které v současnosti poskakují po Patagonii, uvedli vědci ve studii zveřejněné v časopise Scientific Reports.

„Vypadaly jako současné žáby. Nijak se nelišily. Naše žáby byly dost malé, ale stále zapadaly do škály těch, které žijí v současnosti, i když většina z nich je větší,“ řekl Thomas Mörs, kurátor švédského Přírodovědného muzea a profesor paleontologie.

Bujný život v Antarktidě

Mörs vysvětlil, že tyto žáby patrně žily v mírném, vlhkém, deštném pralese, který se velmi podobal tomu, jaký je nyní v chilských Andách, a kde se teploty v jednotlivých ročních obdobích liší jen málo. Mohly skákat po listech nyní vyhynulých leknínovitých rostlin. Na ostrově Seymour se našly i zkamenělé kokony pijavic a také hrstka fosilních ostatků savců.

„Podle mého odhadu byla Antarktida místem s bohatým a rozmanitým životem. Našli jsme jen zlomek toho, co tam kdysi žilo,“ řekl. „Leknínovité rostliny byly prvním náznakem, že tam bylo sladkovodní prostředí, a že to nebylo celou dobu zamrzlé,“ dodal.

Zjištění jeho týmu naznačuje, že lesy Jižní Ameriky mohou být „moderní analogií“ antarktického klimatu před zaledněním tohoto kontinentu. A nyní tu mohou žít druhy, které původně obývaly Antarktidu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
před 9 hhodinami

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 18 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 21 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
17. 1. 2026

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
17. 1. 2026

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026
Načítání...