Olomoučtí přírodovědci našli na Borneu dva neznámé druhy hvězdnatek

Další dva nové druhy hvězdnatky objevil na ostrově Borneo tým vědců z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a Výzkumného ústavu rostlinné výroby. Thismia ornata, česky hvězdnatka zdobená, dostala jméno podle vnitřku svého květu, který je pokrytý jasně oranžovou síťkou připomínající krajku. Thismia coronata (hvězdnatka korunovaná) byla naopak pojmenována podle vršku květu, který připomíná královskou korunu.

Popis nových druhů přinesl mezinárodní vědecký časopis Willdenowia. Tým českých vědců má na kontě už 12 nových druhů hvězdnatek.

Oba druhy hvězdnatek našli biologové na Borneu vlastně náhodou. V tamních lesích pátrali po úplně jiných druzích, které už byly popsány, ale od jejich objevu je nikdo nespatřil.

„V případě Thismia ornata jsme chtěli najít druhy popsané italským botanikem Odoardem Beccarim v polovině 19. století. Místo toho jsme našli rostlinu, jejíž květ dosahuje v průměru až 12 centimetrů a vyniká výrazným zbarvením. Unikátní je zejména vnitřní část květu, která je pokrytá sytě oranžovou síťkou připomínající krajku. V této podobě se u žádného jiného známého druhu Thismie nevyskytuje. To nás vedlo i k pojmenování rostliny,“ popsal Martin Dančák z katedry ekologie a životního prostředí.

Thismia coronata
Zdroj: UPOL

Thismia ornata je zajímavá také tím, že tento druh není úplně neznámý, protože se vyskytuje hned na několika lokalitách v blízkosti města Kuching, které je hlavním městem malajsijského státu Sarawak. Neunikla tedy pozornosti řady amatérských fotografů, kteří její snímky zveřejnili na internetu.

„Nikdo si však neuvědomil, že jde o dosud neznámý druh. Tato hvězdnatka také není tak náročná na své životní prostředí a roste i tam, kde by se jiné druhy nevyskytovaly. Našli jsme ji například i na okraji lesa v místní minizoo, hned vedle výběhu krokodýlů,“ doplnil Michal Sochor z Výzkumného ústavu rostlinné výroby.

Rostlina s korunou

Druhou hvězdnatku – Thismia coronata – vědci objevili při pátrání po druhu Thismia goodii. Tato rostlina díky své jasně modré barvě květů patří mezi ikonické druhy hvězdnatek.

„Zajímavé je, že tyto dva druhy jsou si ve skutečnosti velmi podobné. Thismia coronata má sice květy žlutooranžové, ale oba druhy mají vršek květu utvářený do podoby takzvané mitry, což se v odborné terminologii v přeneseném slova smyslu používá pro horní část květu některých hvězdnatek právě díky její podobnosti s biskupskou čepicí. Díky žlutooranžové barvě a zvláštnímu lemu kolem květu připomíná i královskou korunu, což nás vedlo k pojmenování coronata,“ popsal Michal Hroneš z katedry botaniky.

Tento druh hvězdnatky roste v horách na severu Bornea na hranicích mezi malajsijskými státy Sarawak a Sabah a byl zatím nalezen pouze na jediném místě. Podobně jako většina ostatních hvězdnatek roste v hlubokých stinných tropických deštných lesích. „Dobrou zprávou je, že modrokvětou Thismia goodii jsme nakonec našli také, bylo to letos v lednu,“ dodal Martin Dančák.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Deset let po Pařížské dohodě se vědci obávají, že je mrtvá

Pařížská úmluva OSN o změně klimatu byla uzavřena přesně před deseti lety, 12. prosince 2015, vstoupila ale v platnost až skoro o rok později – v listopadu 2016. Podle dokumentu, který nahradil Kjótský protokol, se má oteplování udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Průměrné teploty i emise skleníkových plynů se ale stále zvyšují.
před 10 hhodinami

AI umí znepokojivě účinně ovlivňovat voliče, ukazují dvě studie

Nové výzkumy ukazují, že chatboty mohou velmi silně ovlivňovat rozhodování voličů. Výsledky, které vydaly odborné časopisy Nature a Science, podle autorů vyvolávají zásadní otázky ohledně role umělé inteligence v budoucích volbách.
před 12 hhodinami

Publikace Martina Rychlíka provede Dějinami skalpování

Vyšly Dějiny skalpování. Držitel Litery za publicistiku Martin Rychlík se v rozsáhlé publikaci věnuje zvyku zbavovat nepřítele vlasů s částí kůže napříč historií lidstva. Nabourává přitom i zažité představy.
před 12 hhodinami

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
před 15 hhodinami

Osamělost zvyšuje riziko srdečních onemocnění

Nedostatek sociálních vazeb a osamělost mají vliv na riziko srdečního onemocnění. Lidé s omezenými sociálními kontakty čelí podle dlouhodobých studií o zhruba třicet procent vyššímu riziku úmrtí na srdeční a cévní onemocnění, upozornili zástupci České kardiologické společnosti.
před 16 hhodinami

Mezi bobrem a surikatou. Člověk patří mezi nejmonogamnější savce, ukázal výzkum

Studie vědců z Cambridge se pokusila sestavit žebříček nejvíce monogamních druhů savců. Podle starších odhadů patří člověk na hranu mezi monogamními a polygamními druhy, nový detailnější výzkum ho nicméně řadí pod vrchol pomyslné „hitparády“ monogamie.
před 19 hhodinami

Alkohol poškozuje DNA a působí rakovinu, buňky se mu brání, ukazuje český výzkum

Alkohol poškozuje lidskou DNA a způsobuje rakovinu, zjistila studie vědců z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB). Buňky se dle výzkumu poškození brání a DNA opravují, u některých lidí ale méně účinně. Článek o studii zveřejnil časopis Communications Biology ze skupiny Nature, uvedl ÚOCHB. V míře, která poškozuje zdraví, pije podle výzkumů alkohol 1,5 milionu Čechů.
11. 12. 2025

Lidé si ochočili oheň o 350 tisíc let dříve, než se předpokládalo, hlásí vědci

Objev zažehnutí ohně měl prehistorického člověka vrhnout na dráhu směřující k modernímu lidstvu. Doposud se vědci domnívali, že se toto odehrálo relativně nedávno. Nový objev ale posouvá „zkrocení“ tohoto živlu o statisíce let dál do minulosti.
11. 12. 2025
Načítání...