Olomoučtí přírodovědci našli na Borneu dva neznámé druhy hvězdnatek

Další dva nové druhy hvězdnatky objevil na ostrově Borneo tým vědců z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a Výzkumného ústavu rostlinné výroby. Thismia ornata, česky hvězdnatka zdobená, dostala jméno podle vnitřku svého květu, který je pokrytý jasně oranžovou síťkou připomínající krajku. Thismia coronata (hvězdnatka korunovaná) byla naopak pojmenována podle vršku květu, který připomíná královskou korunu.

Popis nových druhů přinesl mezinárodní vědecký časopis Willdenowia. Tým českých vědců má na kontě už 12 nových druhů hvězdnatek.

Oba druhy hvězdnatek našli biologové na Borneu vlastně náhodou. V tamních lesích pátrali po úplně jiných druzích, které už byly popsány, ale od jejich objevu je nikdo nespatřil.

„V případě Thismia ornata jsme chtěli najít druhy popsané italským botanikem Odoardem Beccarim v polovině 19. století. Místo toho jsme našli rostlinu, jejíž květ dosahuje v průměru až 12 centimetrů a vyniká výrazným zbarvením. Unikátní je zejména vnitřní část květu, která je pokrytá sytě oranžovou síťkou připomínající krajku. V této podobě se u žádného jiného známého druhu Thismie nevyskytuje. To nás vedlo i k pojmenování rostliny,“ popsal Martin Dančák z katedry ekologie a životního prostředí.

Thismia coronata
Zdroj: UPOL

Thismia ornata je zajímavá také tím, že tento druh není úplně neznámý, protože se vyskytuje hned na několika lokalitách v blízkosti města Kuching, které je hlavním městem malajsijského státu Sarawak. Neunikla tedy pozornosti řady amatérských fotografů, kteří její snímky zveřejnili na internetu.

„Nikdo si však neuvědomil, že jde o dosud neznámý druh. Tato hvězdnatka také není tak náročná na své životní prostředí a roste i tam, kde by se jiné druhy nevyskytovaly. Našli jsme ji například i na okraji lesa v místní minizoo, hned vedle výběhu krokodýlů,“ doplnil Michal Sochor z Výzkumného ústavu rostlinné výroby.

Rostlina s korunou

Druhou hvězdnatku – Thismia coronata – vědci objevili při pátrání po druhu Thismia goodii. Tato rostlina díky své jasně modré barvě květů patří mezi ikonické druhy hvězdnatek.

„Zajímavé je, že tyto dva druhy jsou si ve skutečnosti velmi podobné. Thismia coronata má sice květy žlutooranžové, ale oba druhy mají vršek květu utvářený do podoby takzvané mitry, což se v odborné terminologii v přeneseném slova smyslu používá pro horní část květu některých hvězdnatek právě díky její podobnosti s biskupskou čepicí. Díky žlutooranžové barvě a zvláštnímu lemu kolem květu připomíná i královskou korunu, což nás vedlo k pojmenování coronata,“ popsal Michal Hroneš z katedry botaniky.

Tento druh hvězdnatky roste v horách na severu Bornea na hranicích mezi malajsijskými státy Sarawak a Sabah a byl zatím nalezen pouze na jediném místě. Podobně jako většina ostatních hvězdnatek roste v hlubokých stinných tropických deštných lesích. „Dobrou zprávou je, že modrokvětou Thismia goodii jsme nakonec našli také, bylo to letos v lednu,“ dodal Martin Dančák.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 37 mminutami

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
před 49 mminutami

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
před 3 hhodinami

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
před 5 hhodinami

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
před 7 hhodinami

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
před 16 hhodinami

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
včera v 13:30

Archeologové nově přiblížili příběh lékaře, který zahynul v Pompejích

Stále existuje mnoho příběhů, které čekají na to, až budou vyprávěny, a které se vynořují z obrovského množství nálezů, jež pod vrstvami sopečných vyvrženin zůstaly v Pompejích. A řadu příběhů rozvíjí a zpřesňují opakovaná prostudování. Teď se to podařilo v jednom z nejlépe prozkoumaných míst – slavné Zahradě utečenců. Výpočetní tomografie pomohla vědcům přiblížit příběh lékaře.
včera v 10:26
Načítání...