Poškozené buňky v mozku se někdy vrátí do dětství - a mohou se začít regenerovat, ukázal výzkum

Když se poškodí mozkové buňky, vrátí se do embryonálního stavu. Tvrdí to skupina neurovědců, kteří tento proces popsali v novém vydání odborného časopisu Nature. Díky tomu získávají schopnost znovu rozvíjet nová spojení, která za správných podmínek mohou pomoci obnovit ztracené mozkové funkce.

Oprava poškození mozku a míchy je jednou z největších výzev moderní lékařské vědy. Až donedávna to vypadalo jako nemožný úkol, nová studie ale ukázala, že to nemusí být jen sen. „Pomocí neuvěřitelných nástrojů moderní neurovědy, molekulární genetiky, virologie a masivní výpočetní síly jsme poprvé dokázali identifikovat, jak se celá sada genů v mozkové buňce dospělých obnovuje, aby tak mozek regenerovala. To nám dává základní vhled do toho, jak se dokáže mozek uzdravovat,“ popsal hlavní autor výzkumu Mark Tuszynski z Kalifornské univerzity v San Diegu.

Tuszynski a jeho kolegové na myších zjistili, že po poranění se zralé neurony v mozcích dospělých vracejí zpět do embryonálního stavu. „Koho by to napadlo,“ řekl Tuszynski. „Ještě před 20 lety jsme považovali dospělý mozek za statický, plně rozvinutný a vlastně neměnný.“

Teprve práce Freda „Rustyho“ Gage, profesora na Salkově ústavu pro biologická studia, ukázala, že nové mozkové buňky neustále vznikají v hipokampu a v takzvané subventrikulární zóně, a to po celý život. Nový výzkum na tyto nedávné objevy navázal.

Objev přináší naději pro nemocné

„Naše práce tento koncept radikalizuje,“ uvedl Tuszynski. „Schopnost mozku opravit se nebo obnovovat se totiž není omezená pouze na tyto dvě oblasti. Když se poškodí mozková buňka v dospělé mozkové kůře, vrátí se do méně zralého stavu, v němž může znovu pěstovat axony. Podle mého názoru je to nejdůležitější výsledek studie a pro mě je přímo šokující,“ dodal vědec. Axony jsou výběžky nervových buněk, pomocí nichž si neurony předávají informace.

Takto se mozek uzdravuje pouze ve vhodném prostředí. A právě to bude dalším krokem výzkumu, na němž už vědci začali pracovat: zkoumají na myších a potkanech, jak při poranění míchy takového prostředí v těle dosáhnout –⁠ pokud by se to podařilo popsat a pochopit, byly by možná otevřené dveře pro regeneraci těchto nervových buněk i u lidí. A to by znamenalo obrovskou naději nejen pro ty s nemocemi mozku, ale možná i pro lidi, kteří se musí vypořádávat s ochrnutím způsobeným porušením míchy, například při úrazu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Výbor v USA chce zrušit doporučení očkovat novorozence proti žloutence B

Americký poradní výbor pro očkování hlasoval pro ukončení dlouhodobého doporučení, aby byly všechny děti ve Spojených státech bezprostředně po narození očkovány proti hepatitidě B. Informovala o tom agentura AP. Činnost komise, jejíž všechny členy po svém nástupu do funkce vyměnil současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy, známý odpůrce očkování, je přitom ve Spojených státech terčem silné kritiky odborné veřejnosti.
před 50 mminutami

„AI firmy jsou regulované míň než sendviče“. Na superinteligenci nejsou připravené

Analýza zaměřená na osm hlavních firem, které vytvářejí nejpokročilejší modely umělých inteligencí (AI), prokázala, že společnosti vůbec neřeší možnost ztráty kontroly nad takzvanými superinteligencemi, jež se snaží vytvářet. Jde o formu AI, která má ve všech ohledech překonat lidský intelekt.
před 3 hhodinami

Advent na blátě. Příští týden půjdou teploty nad deset stupňů

Bláto místo závějí, déšť místo sněhu. A teploty blížící se 15 stupňům nad nulou – to není tradiční představa adventu. Ale již za pár dní to podle předpovědi počasí bude realita Česka.
před 7 hhodinami

U zrodu morových ran v Evropě stály sopečné erupce, změnily klima, zjistili vědci

Ke vzniku morové epidemie, která ve 14. století během pouhých několika let připravila o život velkou část evropské populace, podle nové studie zřejmě přispěly sopečné erupce, o nichž tehdejší obyvatelé Evropy ani nevěděli. Ty totiž do atmosféry vychrlily velké množství prachu a dalšího materiálu, což mimo jiné vedlo k citelnému ochlazení.
před 9 hhodinami

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 12 hhodinami

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
včera v 16:46

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
včera v 13:54

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
včera v 11:44
Načítání...