Poškozené buňky v mozku se někdy vrátí do dětství - a mohou se začít regenerovat, ukázal výzkum

Když se poškodí mozkové buňky, vrátí se do embryonálního stavu. Tvrdí to skupina neurovědců, kteří tento proces popsali v novém vydání odborného časopisu Nature. Díky tomu získávají schopnost znovu rozvíjet nová spojení, která za správných podmínek mohou pomoci obnovit ztracené mozkové funkce.

Oprava poškození mozku a míchy je jednou z největších výzev moderní lékařské vědy. Až donedávna to vypadalo jako nemožný úkol, nová studie ale ukázala, že to nemusí být jen sen. „Pomocí neuvěřitelných nástrojů moderní neurovědy, molekulární genetiky, virologie a masivní výpočetní síly jsme poprvé dokázali identifikovat, jak se celá sada genů v mozkové buňce dospělých obnovuje, aby tak mozek regenerovala. To nám dává základní vhled do toho, jak se dokáže mozek uzdravovat,“ popsal hlavní autor výzkumu Mark Tuszynski z Kalifornské univerzity v San Diegu.

Tuszynski a jeho kolegové na myších zjistili, že po poranění se zralé neurony v mozcích dospělých vracejí zpět do embryonálního stavu. „Koho by to napadlo,“ řekl Tuszynski. „Ještě před 20 lety jsme považovali dospělý mozek za statický, plně rozvinutný a vlastně neměnný.“

Teprve práce Freda „Rustyho“ Gage, profesora na Salkově ústavu pro biologická studia, ukázala, že nové mozkové buňky neustále vznikají v hipokampu a v takzvané subventrikulární zóně, a to po celý život. Nový výzkum na tyto nedávné objevy navázal.

Objev přináší naději pro nemocné

„Naše práce tento koncept radikalizuje,“ uvedl Tuszynski. „Schopnost mozku opravit se nebo obnovovat se totiž není omezená pouze na tyto dvě oblasti. Když se poškodí mozková buňka v dospělé mozkové kůře, vrátí se do méně zralého stavu, v němž může znovu pěstovat axony. Podle mého názoru je to nejdůležitější výsledek studie a pro mě je přímo šokující,“ dodal vědec. Axony jsou výběžky nervových buněk, pomocí nichž si neurony předávají informace.

Takto se mozek uzdravuje pouze ve vhodném prostředí. A právě to bude dalším krokem výzkumu, na němž už vědci začali pracovat: zkoumají na myších a potkanech, jak při poranění míchy takového prostředí v těle dosáhnout –⁠ pokud by se to podařilo popsat a pochopit, byly by možná otevřené dveře pro regeneraci těchto nervových buněk i u lidí. A to by znamenalo obrovskou naději nejen pro ty s nemocemi mozku, ale možná i pro lidi, kteří se musí vypořádávat s ochrnutím způsobeným porušením míchy, například při úrazu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

USA nechaly přivřít „oko NATO na obloze“ pro Blízký východ

Přední americká firma Planet Labs zabývající se satelitními snímky na žádost Washingtonu omezila na neurčito přístup k fotografiím z Íránu a velké části Blízkého východu. Opatření ztěžuje práci humanitárním skupinám a novinářům, kteří se snaží ověřovat informace na místě. Určitou míru kontroly naznačily i další americké společnosti. USA už dekády omezují snímky z Izraele a palestinských území.
před 8 hhodinami

Do roku 2050 budou mít metabolické onemocnění jater téměř dvě miliardy lidí, uvádí studie

Onemocnění jater spojené s poruchou metabolismu (MASLD), při němž se v játrech hromadí tuk, bylo diagnostikováno u 1,3 miliardy lidí. Studie zveřejněná ve vědeckém časopise The Lancet uvádí, že do roku 2050 bude metabolickými onemocněními jater postiženo 1,8 miliardy lidí, což představuje nárůst o 42 procent oproti roku 2023.
před 8 hhodinami

Pravěké ženy jedly mnohem méně masa než muži. Vědci zkoumají proč

Nový výzkum poprvé popsal na velkém vzorku kostí pravěkých Evropanů, jak zásadní byl rozdíl v konzumaci masa mezi muži a ženami, přičemž archeologové prozkoumali dobu deseti tisíc let.
před 12 hhodinami

Při několika vlnách veder už padaly podle vědců hranice smrtelného horka

Vědci nedávno překlasifikovali hranice smrtícího horka. Podle nich už byly splněny podmínky považované za smrtelné horko, které zranitelní lidé jen obtížně přežívají, rovnou v několika nedávných vlnách veder.
před 14 hhodinami

Čína se potýká s virem, který útočí na zrak. Na lidi se přenáší od mořských tvorů

Čína už několik let zaznamenává zvýšené množství podivných očních infekcí. Teď vědci popsali příčinu této choroby. Způsobuje ji virus, který se na lidi přenáší od mořských tvorů, s nimiž lidé přicházejí do styku.
13. 4. 2026

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
13. 4. 2026

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
13. 4. 2026

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
12. 4. 2026
Načítání...