Poškozené buňky v mozku se někdy vrátí do dětství - a mohou se začít regenerovat, ukázal výzkum

Když se poškodí mozkové buňky, vrátí se do embryonálního stavu. Tvrdí to skupina neurovědců, kteří tento proces popsali v novém vydání odborného časopisu Nature. Díky tomu získávají schopnost znovu rozvíjet nová spojení, která za správných podmínek mohou pomoci obnovit ztracené mozkové funkce.

Oprava poškození mozku a míchy je jednou z největších výzev moderní lékařské vědy. Až donedávna to vypadalo jako nemožný úkol, nová studie ale ukázala, že to nemusí být jen sen. „Pomocí neuvěřitelných nástrojů moderní neurovědy, molekulární genetiky, virologie a masivní výpočetní síly jsme poprvé dokázali identifikovat, jak se celá sada genů v mozkové buňce dospělých obnovuje, aby tak mozek regenerovala. To nám dává základní vhled do toho, jak se dokáže mozek uzdravovat,“ popsal hlavní autor výzkumu Mark Tuszynski z Kalifornské univerzity v San Diegu.

Tuszynski a jeho kolegové na myších zjistili, že po poranění se zralé neurony v mozcích dospělých vracejí zpět do embryonálního stavu. „Koho by to napadlo,“ řekl Tuszynski. „Ještě před 20 lety jsme považovali dospělý mozek za statický, plně rozvinutný a vlastně neměnný.“

Teprve práce Freda „Rustyho“ Gage, profesora na Salkově ústavu pro biologická studia, ukázala, že nové mozkové buňky neustále vznikají v hipokampu a v takzvané subventrikulární zóně, a to po celý život. Nový výzkum na tyto nedávné objevy navázal.

Objev přináší naději pro nemocné

„Naše práce tento koncept radikalizuje,“ uvedl Tuszynski. „Schopnost mozku opravit se nebo obnovovat se totiž není omezená pouze na tyto dvě oblasti. Když se poškodí mozková buňka v dospělé mozkové kůře, vrátí se do méně zralého stavu, v němž může znovu pěstovat axony. Podle mého názoru je to nejdůležitější výsledek studie a pro mě je přímo šokující,“ dodal vědec. Axony jsou výběžky nervových buněk, pomocí nichž si neurony předávají informace.

Takto se mozek uzdravuje pouze ve vhodném prostředí. A právě to bude dalším krokem výzkumu, na němž už vědci začali pracovat: zkoumají na myších a potkanech, jak při poranění míchy takového prostředí v těle dosáhnout –⁠ pokud by se to podařilo popsat a pochopit, byly by možná otevřené dveře pro regeneraci těchto nervových buněk i u lidí. A to by znamenalo obrovskou naději nejen pro ty s nemocemi mozku, ale možná i pro lidi, kteří se musí vypořádávat s ochrnutím způsobeným porušením míchy, například při úrazu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
před 1 hhodinou

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
před 4 hhodinami

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
před 22 hhodinami

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
před 23 hhodinami

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
včera v 13:12‌‌

Zemřela Margaret Hamiltonová, která vyvíjela programy pro NASA

Ve věku devadesáti let zemřela americká softwarová inženýrka Margaret Hamiltonová, která vedla tým, jenž vyvíjel letový software pro program Apollo amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Informoval o tom její někdejší zaměstnavatel, Massachusettský technický institut (MIT).
včera v 12:13‌‌

Největší soukromá archeologická společnost na světě končí, stovky vědců jsou bez práce

„Archeologie jako byznys s růstovou strategií“ – takový byl záměr americké soukromé společnosti Chronicle Heritage, která zaměstnávala stovky archeologů, antropologů a paleontologů. Na začátku října přestala fungovat, možná i kvůli obavám z budoucího nedostatku financí.
včera v 11:08‌‌

WHO žádá informace o výskytu moru v Rusku. Podle Moskvy epidemie nehrozí

Světová zdravotnická organizace (WHO) požádala ruské úřady o informace ohledně zpráv médií, že se v sibiřském ústavu pro boj proti moru nakazil další zaměstnanec. Laborantka ústavu podle ruských médií nedávno zemřela na plicní mor, zatímco ruské úřady výskyt moru popírají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic nezjištěného původu. Ruský úřad pro ochranu spotřebitelů Rospotrebnadzor ve středu uvedl, že obyvatelé Irkutské oblasti na Sibiři nečelí žádnému epidemickému nebezpečí.
7. 10. 2026Aktualizováno7. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.