Neběhejte těsně za sebou, radí studie. Ukazuje kapénkovou stopu za běžci

Výzkum belgických a nizozemských vědců ukázal, jak se při běhání bez roušky šíří kapénky. Experti na jeho základě doporučují udržovat delší vzdálenost mezi běžci za sebou, a to až deset metrů, na kole dokonce dvacet.

Běhání a procházky jsou jedny z mála činností, které jsou nejen možné, ale během koronavirové krize dokonce doporučované. Pomáhají udržovat člověka v kondici, intenzivnější pohyb také zlepšuje funkci imunitního systému. Podle nového výzkumu je ale důležité řídit se přitom pravidly pro bezpečnost, která by měla být zřejmě přísnější, než jsou obecně platná doporučení pro dobu pandemie.

Nejčastěji se doporučuje dodržovat mezi lidmi vzdálenost jeden až dva metry; v USA je to šest stop –⁠ tedy asi 180 centimetrů, většina evropských zemí radí rozestupy mezi lidmi kolem dvou metrů. Podle nové studie by ale při pohybu měli být lidé raději opatrnější. Když totiž někdo při běhu kýchne nebo zakašle, anebo i jen hluboce vydechuje, kapénky za ním zůstanou ve vzduchu. A další běžec do tohoto oblaku může vběhnout a virové částice vdechnout.

Autoři výzkumu k tomu dospěli během simulací pohybu lidí při běhu a chůzi v různých vzdálenostech a pozicích vůči sobě. Vědci vycházeli ze simulací, které normálně pomáhají sportovcům, aby například využívali pozic v pelotonu.

Výsledky ukázali na řadě animací a vizualizací. Oblak částic, které zůstávají ve vzduchu za běžcem, je na nich jasně viditelný. „Lidé, kteří kýchají nebo kašlou šíří kapénky větší silou, ale také ti, kdo jen dýchají, za sebou tyto částečky zanechávají,“ uvedli autoři studie.

Ukázka rozptylu kapének
Zdroj: urbanphysics.net

Největší částečky jsou na vizualizacích označené červeně –⁠ právě ony mohou dalšího běžce nejvíce ohrozit, protože v nich je viru nejvíce. Ale současně jsou tak těžké, že nejrychleji padají k zemi. Když další běžec tímto oblakem proběhne, tak mu mohou ulpět velké částečky na oblečení, tvrdí profesor Bert Blocken.

Simulace ukazují, že nejmenší je riziko u dvou lidí, kteří běží nebo jdou vedle sebe. Kapičky dopadají za ně, takže nikoho dalšího neohrozí. Pokud jsou šikmo za sebou, riziko je také menší; hrozba kontaminace je zdaleka největší, když jsou lidé těsně za sebou.

Na základě těchto výsledků vědci doporučují, aby vzdálenost pro lidi jdoucí ve stejném směru byla alespoň čtyři až pět metrů, pro běh a pomalou jízdu by měla být deset metrů a pro jízdu na kole alespoň 20 metrů.

Tento výzkum vznikl čistě jako model šíření kapének, nevěnoval se nijak specifickým vlastnostem nového koronaviru a jeho schopnosti přežívat ve vzduchu nebo v  aerosolech.

Poznámka 27.11. 2020: U textu jsme v době jeho vydání neuvedli, že se jedná o studii, která neprošla recenzním řízením. Autoři výzkumu to obhajovali tím, že v době začínající pandemie není na tento proces, který trvá až rok a půl, čas - chtěli přispět k co nejrychlejším krokům, které by mohly šíření nemoci zpomalit. Na přelomu března a dubna vycházela ke covidu v tomto procesu drtivá většina studií - na recenze nebyl čas.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Německé univerzity se připravují na možný nástup vlády AfD. Obávají se, že omezí jejich svobodu

Odborný vědecký žurnál Nature se věnuje i politickému postavení vědy a vědců ve světě. Ve svém posledním čísle se podíval na Německo a možné dopady toho, že se na podzim dostane k moci strana Alternativa pro Německo (AfD). Její postoj k moderní vědě je totiž postavený na zavedení změn, které by mohly zásadně změnit status quo.
před 1 hhodinou

Temná triáda může fungovat jako adaptace na stres. Vědci popsali možné evoluční příčiny psychopatie

Stres je jedním z největších problémů moderní doby. Vědci hledají jeho příčiny, ale také lepší obranu. Někteří lidé totiž odolávají stresu výrazně lépe než ostatní. Teď skupina psychologů popsala, jaké skupiny vydrží stres nejsnadněji. Jde o lidi s takzvanými temnými osobnostními rysy, tedy skupinu, která se zjednodušeně a ne úplně správně označuje jako psychopati.
před 2 hhodinami

Američtí molekulární biologové navrhli novou vakcínu proti HIV. Výsledky jsou slibné

Nemoc AIDS se sice podařilo zkrotit díky lékům, které vymyslel český vědec Antonín Holý, ale nemoc se stále šíří jak v chudých, tak i v bohatých zemích světa. Vědci z několika amerických univerzit teď navrhli očkování.
před 4 hhodinami

Horka zesilují tlak na místa s datovými centry

Horké počasí, které zasáhlo východ Spojených států, zvýšilo spotřebu elektřiny datovými centry. To umocňuje zatěžování rozvodných elektrických sítí a zhoršování kvality ovzduší v okolních oblastech, což jsou jevy už tak spojované s datovými centry. Dopad na komunity, jako je etnicky rozmanitá čtvrť Sacred Heart v Lowellu v Massachusetts, ukazuje, proč čelí odvětví umělé inteligence (AI) požadující stále větší část výkonu datacenter silnému odporu vůči rychle rostoucímu počtu těchto zařízení. Píše o tom agentura AP.
před 6 hhodinami

Svět se mění rychleji, než lidský mozek stíhá. Vědci navrhují evoluční vysvětlení duševních potíží

Proč je současný svět tak plný napětí, krizí, proč má tolik lidí pocit, že jsou v něm cizinci a že jim život protéká mezi prsty? Podle nové studie by to mohlo být způsobené nadměrným zrychlováním změn, které překonalo schopnost adaptace lidského mozku.
včera v 10:03

Botticelliho Venuše podlehla zákeřnému nádoru, zjistil výzkum

Lékaři a historici spojili síly, aby dohromady odhalili záhadu spojenou se životem a smrtí jedené z nejslavnějších žen renesanční Itálie. Tvrdí, že se jim podařilo odhalit opravdovou příčinu smrti Simonetty Vespucciové, která byla zřejmě předlohou pro slavný obraz malíře Sandra Botticelliho Zrození Venuše.
včera v 08:04

Před třiceti lety poprvé zabečel klonovaný tvor. A rozjel obří byznys

Ve skotském Roslinově ústavu přišlo 5. července 1996 na svět zvíře, jehož narození znamenalo velký vědecký úspěch, zároveň ale otevřelo řadu otázek. Ovečka Dolly byla totiž prvním živočichem naklonovaným z dospělé buňky savce a metoda, díky níž se narodila, je teoreticky použitelná i v případě člověka. Asi nejznámější ovčí celebrita ovšem na výjimečnost možná doplatila, a to o půlku kratším životem ve srovnání s obyčejnými ovcemi. Ovečka byla utracena ve věku šesti let v polovině února 2003.
5. 7. 2026

Tesáky pavouků mají delší historii, než se myslelo. Vědci je našli u tvora starého půl miliardy let

Kousnutí pavouka, klíštěte nebo štíra může být bolestivé, a dokonce může člověku přinést ve výjimečných případech smrt. Paleontologové teď rozkryli evoluční příběh jejich tesáků.
4. 7. 2026

Evropský pohled